Sýrie: Kdo peče s kým a proti komu?

V obraze / 20.9.2013

Ačkoli se může zdát, že po téměř zázračné dohodě mezi USA, Ruskem a Sýrií je hrozba konfliktu zažehnána, Blízký východ rozhodně nemá vyhráno.

Jak to celé začalo?

V první řadě je důležité si představit hlavní aktéry. Prvním je syrský prezident Bašár al-Asad, muž, který se dostal k moci převratem a dlouho v Sýrii vládl svou tvrdou autokratickou rukou. Stabilitu jeho říše narušilo tzv. Arabské jaro rozsáhlým povstáním v zemi, postupně eskalujícím až do fáze občanské války Asad vs. vzbouřenci. Podle oficiálních vládních zpráv se daří armádě nepokoje potlačovat a postupně získávat území Sýrie pod kontrolu, jaká je realita není jisté. Rozhodně však prezident nechce, aby se mu nedej bože po zemi proháněly mírové sbory OSN nebo kohokoli jiného, protože kdo ví, co by tam našly a Sýrie je také suverénní stát.

Proti diktátorskému prezidentovi, přece jen jediné spolehlivé síle v Sýrii, stojí jeho podstatně roztříštěnější opozice. Tu tvoří na jedné straně poměrně spořádaná syrská opozice, rovněž však samostatně operující nesourodé skupiny poloteroristických bojovníků částečně islámské víry a naprosto neschopných racionální mírové diskuze. Tyto skupiny podporují i extremisté, nelegálně přecházející hranice Sýrie z okolních států a permanentně znemožňující jakékoli pokusy o mírový dialog.

Motivace Ruské federace v tomto problému je z jedné strany nesporně antiamerická. Ochlazení vztahů mezi Bílým domem a Kremlem už delší dobu znepokojuje diplomatické kuloáry a Sýrie je další skvělou příležitostí prezidentům obou států, jak do sebe ještě více rýpnout. Méně důležitý je odvěký sen o dalších územích pod vlivem Ruska. Rozhodně ale Moskva chce ohlídat dodržování mezinárodního práva, ve kterém vidí jistotu klidných vztahů mezi velmocemi v budoucnu.

Barrack Obama má ještě více důvodů lámat si se syrským oříškem hlavu co nejusilovněji. Za prvé: blíží se mu volby a prohraný spor, do kterého si sám naběhl, by mu na volebních preferencích nepřidal. Za druhé: udělat Putinovi radost tím, že stáhne ocas a uteče, je to poslední, co by chtěl. Za třetí: USA před rokem deklarovaly, že potrestají použití chemických zbraní v Sýrii. Poté, co se tak skutečně stalo, si nemohly dovolit slovu nedostát i za cenu přehlížení stanoviska OSN, jinak by ztratily mezinárodní prestiž. Za čtvrté: USA podepsaly mezinárodní dohodu o neužití chemických zbraní. To, že Sýrie ji jako jedna z velmi mála států nepodepsala, ji z mezinárodního pohledu neomlouvá, a pokud by pro ni nenastaly žádné následky, shodilo by to váhu veškerých mezinárodních smluv, protože by státy, které je podepsaly, nebyly schopny svým závazkům dostát.

Byl by zásah USA z hlediska OSN legitimní?

Oficiální doktrína OSN, určující pravidla mezinárodní intervence s názvem „Odpovědnost za ochranu“ (R2P nebo RTOP), vznikla v roce 2005.

  1. Stát má povinnost chránit své obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a etnickými čistkami.
  2. Mezinárodní společenství má povinnost pomoci státu plnit tuto svou primární odpovědnost.
  3. Pokud stát zjevně nedokáže ochránit své občany před čtyřmi výše zmíněnými zvěrstvy a mírová opatření selhala, mezinárodní společenství má povinnost zasáhnout prostřednictvím donucovacích opatření, jako jsou ekonomické sankce. Vojenská intervence je považována za poslední možnost.

Jakoukoli intervenci ale musí schválit Rada bezpečnosti OSN.

Jak z toho ven?

Žádná ze stran nechce či nemůže ustoupit a obrat „mír nemožný, válka nemyslitelná“, tak příznačný pro studenou válku, nabývá na aktuálnosti. Přítrž tomu všemu, navíc neúmyslně, učinil až americký ministr zahraničí John Kerry. Na konferenci s novináři použil (pouze v odpovědi na otázku, rozhodně ne jako oficiální stanovisko nebo návrh) větu, z níž vyplývá, že pokud by Sýrie pouze odevzdala své chemické zbraně, americká intervence jí nehrozí. Rusko se této formulace ale okamžitě chytilo a nabídlo ji Sýrii jako oficiální prohlášení amerického ministra zahraničí a Damašek – ne že by měl nějaké lepší možnosti na výběr – ji přijal. Amerika teď musela dodržet, co slíbil její ministr zahraničí a intervenci odložit minimálně do té doby, než si najde novou záminku k ní. Těžko říci, zda byl za tento vývoj Kerry Obamou pochválen, nebo dostal za uši, rozhodně však vytáhl prezidenta z nejhoršího, kdy Obama zoufale tlačil na kongres (když se mu u OSN nevedlo) a na prezidenta tlačil čas.


Zajímavé video ilustrující horkou hru o Sýrii.

Co bude teď?

Svět rozhodně čeká pár chvil na vydechnutí. Putin si může směle dát panáka vodky, protože svým způsobem ruská diplomacie vyhrála. Obama může alespoň v klidu usnout, i když jak sám řekl, diplomatický tlak na Sýrii nezmírní, dokud dohoda zprostředkovaná Rusy nebude naplněna. Syrská opozice z tohoto kroku není vůbec nadšena, americká intervence by jí velmi pomohla v boji proti Asadovi. Jak to bude s jejich podporou Američany, není jasné, zato Rusko bude téměř jistě Asada podporovat i nadále. Asad sám by se měl snažit dohodu ve vlastním zájmu naplnit co nejlépe a zamezit v použití chemických zbraní i vzbouřencům – pokud nějaké mají. Pokud by došlo k dalšímu chemickému útoku, už by Obama na verdikt kongresu čekat nemusel.

A organizace k činu nejpovolanější, OSN? Její Rada bezpečnosti, která jako jediná má právo vydat povel k zásahu mírových jednotek, je paralyzovaná právem veta Ruska a jeho spojence Číny a zásadní vojenskou aktivitu od nich nemůžeme čekat. Je však šance, že se zapojí alespoň do humanitární pomoci tisícům uprchlíků v okolních státech a válkou postiženým občanům Sýrie.  Dosavadní průběh je však jen jednou bitvou v dlouhé válce a i když je podepsáno jakési příměří, žádný z generálů o složení zbraní natrvalo neuvažuje.

Ilustrace mezinárodních vztahů okolo Sýrie. Zdroj: The Big Pharaoh.

Ilustrace mezinárodních vztahů okolo Sýrie. Zdroj: The Big Pharaoh.

 

 

Zdroj perexové fotografie: photl.com

Anna Jordanová

Anna Jordanová

Profesionální studentka s amatérským zájmem o politologii, historii a filosofii. Fanatický obdivovatel čajoven, podzimních parků a čokolády, naopak zavilý odpůrce umělého ovoce v jogurtech a nestabilních krytů od kanálů.

Zanechte komentář