Člověk Anděl: Muž, jenž hledá svá křídla

Literatura / 16.9.2013

Homosexuální tématika už dlouho není žádné tabu. Co když se na ni ale autor podívá z trochu jiného úhlu?

Česká obálka knihy. Zdroj: knihazlin.cz

Česká obálka knihy. Zdroj: knihazlin.cz

Žijeme v době relativně otevřené ke všemu a všem. Nejen, že si můžeme myslet, co chceme, ale můžeme se i nahlas vyjádřit. Móda se stala natolik benevolentní, že i poodhalení některých intimnějších části těla se považuje za přijatelné. Hranice toho, co společnost kolem nás ještě snese, se posunuly tak, že vlastně skoro vymizely. Přesto stále existuje jedna věc, jedna oblast, která občas vzbuzuje pohoršení, nechuť, odmítání, nehledě na to, jak decentně je předváděna. Dočkají se někdy i ti, kteří milují stejné pohlaví, naprostého přijetí?

Neboť létat, neboť spát může jen ten, kdo miluje a je milován.

Leonard Anděl patří mezi ty šťastnější, kteří si tuto otázku pokládat nemusí. Rodina se nad jeho orientací nijak nepozastavila a kamarádi… Má Anděl vůbec nějaké přátele, nebo jde jen o nekončící proud lidí a krátkých románků procházejících jeho životem?

Anděl má nálepku člověka duševně chorého, který svůj čas střídavě tráví v různých psychiatrických léčebnách a omámením způsobeným množstvím různých prášků a alkoholu. Ve chvíli, kdy se s ním setkáváme poprvé, mu je 30 let, má přítele Borise a netouží po ničem jiném, než zaplnit svou vnitřní prázdnotu a milovat. Možná i proto se rozhodne sepsat svůj životní příběh od let dětských po svůj coming out, život ve Vídni, přes pokusy o sebevraždu, až po současnost. Psaní se stává nejen jeho autoterapií, ale vidí v něm i pokus začít znovu žít.

Tamten, co v nejtemnějším koutě své biografie žádá o vpuštění do života.

Gunther Geltinger se pustil do tématu, které už bylo zpracováno alespoň stokrát. Vyhnul se ale klasickým námětům queer literatury, kde hrdina/hrdinka válčí s okolím nebo sám/sama se sebou. To Anděl se sebou sice bojuje, ale na trochu jiné frontě. Jeho orientace není problémem. Tím je on sám, jeho vnitřní rozervanost, citový chlad a nechuť do života. Možná jej tak v mládí poznamenala jeho migrénami trpící matka, která tam nebyla, když ji potřeboval. Možná to byla jeho první láska v podobě spolužáka Mariuse. Možná to byla šikana od starších spolužáků.

[two_third]

Gunther Geltinger (1974), rodák z Bavorska, studoval aplikovanou divadelní vědu v Gießenu a scenáristiku a dramaturgii ve Vídni. Postgraduální studium absolvoval na Akademii mediálních umění v Kolíně nad Rýnem, kde žije od roku 2001 jako spisovatel na volné noze. Obdržel četné tvůrčí ceny, naposledy například stipendium Literárního kolokvia v Berlíně. Člověk Anděl (Mensch Engel, 2008) je jeho románový debut.

Zdroj: knihazlin.cz

[/two_third]

Na to vše a mnohem víc ve svých zápiscích vzpomíná a hledá odpovědi. Autor svého hrdinu, stejně jako svého čtenáře, nechává tápat. Anděl ve svém vyprávění přeskakuje mezi minulostí, přítomností a mnohdy utíká i do iluzí, kde si události převypravuje, jak se mu zrovna hodí. Někdy máte pocit, že hrdinové jsou dva. A oni vlastně jsou. Příběh, ve většině případů napsaný v ich-formě, občas skočí do er-formy. To se stává tehdy, kdy se Leo Anděl rozdělí na dvě osoby – člověka a anděla. Anděl je pak tím šíleným, tím, který ho táhne ke dnu.

Milovat a být milován, po tom většina z nás touží. A Anděl nejvíce. Zdroj: foter.com

Milovat a být milován, po tom většina z nás touží. A Anděl nejvíce. Zdroj: foter.com

Přestože děj poskakuje doslova zprava doleva a někdy je těžké stíhat jeho tempo, snaží se autor o jakýsi řád. Kniha je rozdělena do několika kapitol, které jsou nazvány podle určitých osob. Lidí, kteří nějakým významným způsobem do Andělova života zasáhli a ovlivnili jej.

Koně on nekrade, rajtuje je. Ale jen hřebce.

Ačkoliv motiv homosexuální lásky prostupuje celým románem, není středem pozornosti autora. Ta se zaměřuje na hlavního hrdinu samotného. Čtenáři, kteří se trochu děsí explicitních sexuálních scén ve stylu 50 odstínů, se bát nemusí.

Andělé nemilují, řekne Feline, vytrhne se a skočí do hlubin.

Kniha Člověk Anděl je hlavně sondou do duše člověka, jenž ví, co chce, ale netuší, jak toho dosáhnout. Hrdina popisuje svou mnohdy temnou pouť s až překvapivým nadhledem a odstupem. Nevyhýbá se sebereflexi a ví, že spoustu věcí měl a mohl udělat jinak. V Andělově příběhu se najde mnoho z nás. Toužíme žít, ale máme strach. A možná to je to ten důvod, proč se tato kniha čte jedním dechem.

Ten beztížný a neúprosný odstup, který toho večera, když přešel řeku, zaujal vůči všemu a každému a především sám vůči sobě, ten odstup, který celou tu věc dělal snesitelnou a tím teprve vůbec umožňoval život a současně ze všeho dělal katastrofu. 

Anděl, tam dole pod sosnou na Plateau de Caussols, je má minulost, a já, tady ve své pracovně v Kolíně, jsem jeho současnost.

Ve mně je ale tma, zima a prázdno, pomyslí si Anděl, to jsem mohl tušit. 

Úryvky z knihy: Gunther Geltinger – Člověk Anděl

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Veronika Mahdalová

Veronika Mahdalová

I'm almost never serious and I'm always too serious. Too deep. Too shallow. Too sensitive, too cold-hearted. I'm like a collection of paradoxes...

Zanechte komentář