Přestaňte být uniformní, přeje si návrhářka Ela Jediová

Krása a móda / 2.9.2013

Mizející vesmír nenajdete v předaleké galaxii, ale v bývalé brněnské továrně Vlněna; a Ela Jediová nevládne světelným mečem, ale jehlou a nití.

V sobotu 17. srpna se v prostorách staré fabriky Vlněny, která má brzy zmizet z panoramatu města Brna, uskutečnila v pořadí již třetí akce nazvaná příznačně Vlna. Její pořadatelé chtějí tímto způsobem upozornit na jedinečnost místa, zaprášené industriální genius loci opředené kilometry vlněných vláken, a protestovat tak proti nenávratnému zničení prostor, které mají nejen historickou hodnotu, ale momentálně i velmi dobře fungují jako základna brněnské alternativní hudební i výtvarné scény.

Vlněna - sál před příchodem návštěvníků

Klid před bouří. Zdroj: Jan Prokopius, facebook.com

Charakteristickým znakem akcí, Vln, je důraz na rozmanitost účinkujících, takže vedle hudby, filmu, výtvarna a tance dostala opět prostor i módní přehlídka. Po svetrech Lenky Pilařové upletených z vlny nalezené v prostorách bývalé továrny na první Vlně a modelů z „vlněnského“ ateliéru D-efekt na Vlně číslo dva, vyrazily tentokrát na molo modelky pod vedením mladé návrhářky Ely Jediové. Přinášíme proto rozhovor s autorkou prezentované kolekce.

Česání modelek

Bez přípravy by to nešlo… Zdroj: Martin Kacvinský, facebook.com/jediova

Kdyby ses měla popsat třemi slovy, jaká by to byla?

Šedý, pes, les.

Můžeš se nám trochu představit? Kdo jsi a co děláš?

Jsem Eliška Judová, krom ostatního i šiju. Jsem z Hodíškova a už pět let studuji kunsthistorii v Brně. Teď píšu diplomku a mám už šestiletého psa Jediho.

Jak ses dostala k navrhování?

Navrhování vyústilo z toho, jak žiju a o co se zajímám. Tvořila jsem věci pro sebe. Postupně míra navrhovaných věcí rostla, až jsem udělala ucelenou kolekci. První byla na jaře 2012. V té době jsem už ale fungovala pod označením Elajediova.

VLNA

Multižánrová akce konaná v industriálním prostředí opuštěné továrny, jejíž součástí je vždy i módní přehlídka. Další Vlna (kvůli bourání objektu možná už poslední) se uskuteční 12. října 2013. Více informací získáte tady.

Jenom navrhuješ, nebo si modely i šiješ? Spolupracuješ s někým?

Všechno, co vzniká pod značkou Elajediová, navrhuji i realizuji. Vše vznikalo u mě doma, od letošního jara mám malý ateliér. První spolupráce s někým dalším byla teď u srpnové kolekce Guscio, vyšívání realizovala Puéril. Jinak jsem zatím vždy pracovala sama.

Jak dlouho už navrhuješ? Kolik kolekcí máš za sebou?

Nevím, od kdy začít používat označení „navrhuji“. Ale jak jsem už zmínila, před rokem a půl vznikla první ucelená kolekce oblečení. Od té doby jsem prezentovala oděvní kolekce Foresta, Tabacco, AboscagliA, Paesetto a Guscio. Věnuji se i oděvním doplňkům z kůže. Tam bych mohla zmínit kolekci brašen NaturaPura, kolekci tašek Dona con Borsa ed con Tadorna a kolekci kabel Cose. Vznikla také ucelená limitovaná kolekce opasků Comepesce.

Živíš se módou, nebo je to pro tebe zatím jen koníček?

Zatím studuji a rozhodně mě navrhování neživí, naopak je to věc, na kterou musím vydělávat.

BROWNFIELDS

Brownfields jsou většinou prostorově rozměrné tovární areály nebo komplexy starých obytných budov, které jsou v současné době již opuštěné a nevyužívané.

Označení brownfields má původ v barvě, kterou mají tato území na leteckých snímcích.

Jakým způsobem tvoříš? Čekáš dlouho na múzu, nebo pracuješ denně a systematicky?

Myslím, že je těžké říct, jakým způsobem pracuji. To, co dělám, je součástí mého každého dne, vše se průběžně vyvíjí, bují a tak to nějak všechno vzniká.

V kolika kusech vznikají tvoje modely?

Vždy se jedná o jedinečné kusy v jedné velikosti, které sama zhotovuji.

Přizpůsobuješ je přáním zákaznic?

Přáním se přizpůsobuji zcela minimálně, ne-li vůbec.

Jeden z modelů

Přehlídka v industriálním prostředí. Zdroj: Jan Prokopius, facebook.com

Specializuješ se jen na dámskou módu?

Oděvní kolekce tvořím čistě jako dámské. Jinak v případě zájmu šiju i na pány. Tašky a opasky dělám dámské i pánské.

S jakými materiály a barvami pracuješ? Jakými technikami?

Materiály používám různé. Barevná škála se pohybuje v odstínech bílé, hnědé a černé. Nejraději mám šedou. Mám ráda všivku, ruční tisk a ruční prošívání.

Co tě inspiruje?

Inspiruje mě příroda, stará řemesla a tradice všeobecně.

Je něco, co je pro tvé modely typické?  

Modely mají společnou jednoduchost, usiluji o nadčasovost a vzájemnou kombinovatelnost modelů. Často používám šifon, omezenou barevnou škálu a přírodní tematiku.

Kde se vidíš za rok, za pět, za deset let? Je něco čeho bys chtěla v oblasti navrhování dosáhnout?

Za rok bych chtěla mít hotovou školu. Diplomku už teď dokončuji. Ráda bych si pořídila větší ateliér a příjemná by byla spolupráce s někým dalším. Přála bych si, aby lidi začali více nosit autorskou tvorbu a přestali být uniformní.

VLNĚNA

Vlněna je bývalá textilní továrna téměř v samotném centru Brna. Jedná se o poměrně rozsáhlý komplex budov postavených ve druhé polovině 19. století, ve kterém se stroje definitivně zastavily v roce 1997. Poté byly budovy rozprodány a dnes už jen chátrají, čímž se daly do pohybu procesy, na jejichž konci má být již brzy zbourání celého areálů a jeho nahrazení novými obchodními a administrativními budovami a následně i byty. Ani památkářům se nepodařilo tyto záměry zvrátit.

Prostory Vlněny nyní poskytují zázemí zkušeben mnoha brněnským kapelám a ateliéry výtvarníkům, architektům nebo třeba módním návrhářům. V nepravidelných intervalech zde probíhají kulturní akce – od divadla přes koncerty až po módní přehlídky.

Kde je možné si tvoje oblečení a doplňky koupit?

Spolupracuji s portálem Molo7 a s brněnským kamenným obchodem Pokojík.

Jaké modely jsme mohli vidět na tvé přehlídce na brněnské Vlněně?

Na Vlně 3 jsme předvedly kolekci Guscio. Říkám předvedly, protože jsem na ní spolupracovala s Denisou Skládalovou, která má značku Puéril. Puéril pro mne vytvořila výšivky na šaty a saka. Guscio je kolekce šesti šatů a dvou sak. V kolekci jsem řešila otázku tradice a tradičního kroje. Guscio znamená krunýř, kroj je pro mne takový krunýř. Současně kroj je to, co běžně nosíme, jakási daná uniforma. Šaty kumulují ve strohých střizích odkazy na prvky starých tradičních krojů. Přechází od bílé, přes světlé odstíny šedé k temnější a společně s tmavnoucím barevným odstínem se vzdalují tradici a transformují ji do současných krojů-krunýřů, které běžně nosíme. Závěr kolekce jsou antracitová saka s reliéfní monochromní výšivkou, která teprve po hloubavějším pohledu odkazuje k tradici. Na šatech dochází k rozporu mezi hrubou strohostí současnosti a pozůstatkem jemné, něžně půvabné tradiční výšivky.

Nástup modelek

Nástup modelek na závěrečné defilé. Zdroj: Martin Kacvinský, facebook.com/jediova

Kdo byly tvoje modelky? Nemohla jsem si nevšimnout, že některé předváděly poměrně originálním způsobem. Dala jsi jim volnou ruku, nebo jste se domluvily na nějakém konceptu?

Modelky byly kamarádky a známé, některé s modelingem měly zkušenost, některé vyrazily na molo poprvé. I pro mne to bylo organizačně poprvé.

Jak se ti líbilo místo, kde se přehlídka konala?

Prostory staré Vlněny jsou úchvatné. Byla jsem nadšená, když se mi naskytla příležitost mít zde přehlídku. Mrzí mě, že tyto prostory zmizí z centra Brna.

Co právě posloucháš nebo čteš? Dej čtenářům nějaký tip.

Rozečteného mám Miroslava Ivanova a v poslední době nejvíc poslouchám Sigur Ros, Pascal Pinon, Air, Elbow, Low Roar a Mr.Gnome.

A co vy? Přijdete příště (možná už naposled) na další Vlnu? O módu bude opět zcela jistě postaráno!

Zdroj perexové fotografie: Martin Kacvinský, facebook.com/jediova

Irena Točíková

Irena Točíková

Milovnice adrenalinových sportů a vášnivá pěstitelka dýní Hokaido. Nesnáší výraz "mraŽák".

Zanechte komentář