Fenomén zombie žije vlastním životem

Film Kultura / 24.8.2013

Víte, jak vzniklo slovo zombie? Kdo stál u zrodu tohoto žánru? A jsou všechny zombie stejné? Pokud ne, tak tento článek vám napoví.

Už nějakou dobu se do popředí zájmů dostávají, kdysi nijak populární, zombie. V posledních pár letech se filmy, seriály, knihy a hry se zombie tématikou objevují jako houby po dešti. A to je jen dobře, protože v tomto množství nejrůznějších formátů si každý najde to své. Komisk Živí Mrtví, knihu Světová válka Z, romantickou komedii Mrtví a neklidní, klasický horor Úsvit mrtvých nebo komedii plnou suchého anglického humoru Soumrak mrtvých. Stačí si jen vybrat!

Kdy začala zlatá éra zombie?

Ale čím to je, že se právě teď diváci přeorientovali na zombie? A kdo toto šílenství vůbec začal? Nejprve si musíme říct, jak vůbec zombie vznikly. Pojem zombie nejpravděpodobněji pochází z haitské kreolštiny, kde se používal v souvislosti s voodoo a označoval osobu nejčastěji pod vlivem omamné látky, která slepě vykonává příkazy člověka, jenž ji ovládá. Do našich luhů a hájů se však tento pojem dostal až z angličtiny a dal by se přeložit jako oživlá mrtvola či nemrtvý.

V souvislosti s voodoo se termín používal do konce 60. let. Dnešní význam získal až v roce 1968 po úspěchu filmu Noc oživlých mrtvol od George A. Romera, ve kterém zombie vylézaly z hrobů a krmily se lidským masem a mozky. Tento film nebyl sice úplně prvním, který takto zombie představil, ale byl tím, který je celosvětově proslavil. Zombie ve filmech před Romerem byly většinou spojovány s voodoo, kdy byli obyčejní lidé ovládáni jinými. George A. Romero to však změnil a započal zlatou éru zombie.

Volání po zombie hororech

Už od počátku byly zombie vymyšleny hlavně pro filmové plátno, kde byl jejich účinek největší. Nikde, dokonce ani v knize, by tolik nevynikly. S postupem času se sice začaly objevovat i knihy a nejrůznější hry, které si chtěly ze zombie popularity ukrojit svůj díl, ale nikdy nedosáhly takové popularity jako filmy.

Zdroj: foter.com.

Zombie si diváci oblíbily. Zdroj: foter.com.

Nenechte se ovšem zmást, zombie nebyly vždy tolik populární jako nyní. Popularita zombie filmů  se odvíjela od systému nabídky a poptávky. Pokud diváci chodili do kina na zombie filmy, netočilo se téměř o ničem jiném. Když však chodící mrtvoly vyšly zmódy, rozhodli se producenti přesunout k jinému, divácky vděčnějšímu, tématu.

Po počátečních úspěších americké produkce se zombie filmy přesunuly do Evropy, hlavně do Španělska a Itálie, kde sice neměly takovou finanční podporu, ale zato tam byl o ně zájem. Po čase je čekalo další stěhování, tentokrát opět do USA, přesněji do Hollywoodu, kde se z nich opět stala celosvětová záležitost. Nakonec si zombie získaly takovou popularitu, že dostaly svůj vlastní hororový subžánr – zombie horory.

Finance nejsou vždy to nejdůležitější

I když je kvalita zombie snímků značně rozkolísaná, nezáleží vždy jen na financích. I film se sto milionovým rozpočtem může padnout na spoustě věcí, od nekvalitního scénáře, přes špatně vybudovanou atmosféru až po nezvládnutou režii. O to víc potěší levné snímky, které se za sebe nemusí stydět ani v hollywoodské konkurenci.

Ti chytřejší z tvůrců s malým rozpočtem zvolili tísnivé a temné interiéry, kde se dobře buduje atmosféra a napětí, nemusí toho jít moc vidět a tím pádem udělají mnoho muziky za málo peněz. Další možností je sázka na humor, který z klasického hororu plného krve vytvoří něco víc, než natočili ostatní a tím se zviditelní mezi konkurencí, která je v tomto žánru opravdu velká. Poslední možností je parodování sama sebe, kdy si zombie film dělá legraci ze všemožných žánrových klišé. Právě proto některé snímky zapadnou a jiné se stanou klasikou.

Mistři žánru

A právě mezi takové přelomové tvůrce můžeme řadit třeba Itala Lucio Fulci, který se nebál ve svém snímku Zombi 2 zobrazit vyhřezlé vnitřnosti se spoustou krve. Američan Dan O’Bannon, kterému se v  Návratu oživlých mrtvol podařilo skloubit horor a klasickou komedii napěchovanou hláškami a navíc jako první použil „chytré“ a rychlé zombie. Novozélanďan Peter JacksonBraindead Živých mrtvých pozvedl žánr na další úroveň, když svůj příběh zasadil do světa, kde již existují zombie filmy a hlavní postavy se mají, o co opřít. Také se nebál popustit uzdu své fantazii, a to vše namixovat spoustou černého humoru a hektolitry krve.

Ovšem nekorunovaným králem mezi tvůrci zombie filmů je jejich průkopník George A. Romero, který nejen že vše odstartoval a nastavil mantinely žánru, ale ve svých pozdějších snímcích se nezaměřil na zombie jako zdroj největšího nebezpečí, nýbrž na samotné přeživší, kteří i v bezvýchodné situaci bojují proti sobě navzájem. A navíc do svých filmů šikovně zakomponoval satiru dobové společnosti.

Zombie už umí i milovat

Ale čím to, že i stokrát viděné v poslední době tolik táhne? Když vezmeme v potaz, že všechny filmy začínají skoro stejně, mají stejné hlavní hrdiny, zápletku a částečně i závěr, vychází nám, že všechny filmy jsou na jedno brdo. Naštěstí prochází tento žánr postupnou inovací, a tak se nám podaří najít kousky, které vyčnívají z řady. Původně se začínalo pěkně od začátku, nejdříve se zrodila nákaza, potom se rozšířila a začala apokalypsa, zformovala se skupina přeživších, kteří se chtějí dostat do bezpečí, daleko od nemrtvých, což se vinou jednoho ze členů skupiny, či jiného přeživšího zvrtne a musí se improvizovat. Na konci se buď někteří zachrání a dostanou se do bezpečí nebo všichni umřou. Anebo tvůrci nechají divákům prostor na to, aby si vše domysleli.

Později se však začaly objevovat případy, kdy je divák vržen do víru děje, třeba i několik let po začátku apokalypsy a sleduje válku lidí se zombie o nadvládu nad světem, ve které lidé chtějí získat zpět, co kdysi bylo jejich. Taky podoba zombie se může film od filmu lišit. Nejdříve byly pomalé a hloupé, jejich výhody spočívaly v jejich množství a vlivu na psychiku přeživších, potom se objevily rychlé a krvelačné zombie, které šly po všem, co se hýbalo. Nakonec se dostaly na scénu i chytré zombie, již dokázaly používat i střelné zbraně a milovat.

Není to jen o filmu

Naštěstí zombie neexistují jen ve filmech ale i v literatuře a počítačových hrách. Mezi nejznámější knihy s touto tématikou se řadí především knihy Maxe Brookse The Zombie Survival Guide (nevyšla v češtině) a Světová válka Z, která se letos dočkala i filmového zpracování. Poté komiksová série Živí mrtví Roberta Kirkmana, podle níž byl natočen stejnojmenný televizní seriál. Na tomto seriálu lze dlouhodobě sledovat vývoj apokalypsy i lidí, kteří ji přežili. Navíc na motivy seriálu byly vytvořeny i počítačové hry, které s ním jsou propojeny jen okrajově, ale odehrávají se ve stejném světě. Nejznámější herní sérií je však Resident Evil, která dala vzniknout nespočtu filmů a knih. Jako další můžeme uvést např. Dead Island 1 a 2, Plants vs. Zombies, DayZ, série Dead Space a Left 4 Dead a třeba i nejnovější The Last of Us.

Takže proč jsou ty zombie vlastně tak populární? To nikdo s určitostí neví. Ale teorií existuje mnoho. Jak se říká: „Sto lidí, sto chutí.“ Možná že lidi prostě jen baví sledovat katastrofické scénáře a osudy několika vyvolených, kteří bojují proti davu mozkuchtivých nestvůr. Ve vypjatých situacích se skvěle projevují pravé charaktery postav,  se kterými se mohou lidé ztotožnit a prožívat spolu s nimi všechna jejich dobrodružství.

A co vy? Podlehli jste taky tomuto fenoménu?

AUTOREM ČLÁNKU JE VÁCLAV VEŽRANOVSKÝ.

Zdroj perexové fotografie: foter.com.

Jitka Holčáková

Jitka Holčáková

Editorka sekce Hudba, studentka žurnalistiky na Univerzitě Palackého, knihomol, psavec, hudební maniak a životní optimistka, co se řídí heslem "Nesnaž se porovnávat s ostatními, snaž se být lepší verze sebe sama!"

Zanechte komentář