Studenti hodnotí meníčka: Brandýský Golem neprošel

Na talíři / 28.8.2013

Hopsa hejsa do Brandejsa…. Ale svačinu si vezměte raději s sebou.

Celý můj gastronomický zážitek z restaurantu Golem by se dal shrnout pod jedno jediné provolání: Všichni, kdo používáte v restauracích k vaření Podravku, nechť vám příště upadne ruka!

Ale nepředbíhejme. Brandýs nad Labem jsem s manželem navštívila po cestě zpět z výletu na Ještěd. Chtěli jsme se zastavit v nějakém městě na oběd a já rozhodla, že zajedeme zrovna sem (ach, jak špatné rozhodnutí).

Něco tušit už jsme možná měli, když nám pod zadání restaurace do internetového prohlížeče v mobilu vyskočily výsledky pouze ze sousední Staré Boleslavi. Upravili jsme tedy požadavky a vyskočil na nás Restaurant Golem přímo na Masarykově náměstí. Hlad byl silnější než touha hledat něco jiného, tak jsme se vydali do podloubí přímo na náměstí.

Příchod do samotného restaurantu byl varujícím znamením číslo dvě, servírka hlasitě telefonující za barem se nijak neobtěžovala nás pozdravit a přišla, až když svůj soukromý hovor vyřídila. Na baru jí hrála menší televize s nějakým kvalitním seriálem, asi aby se nenudila v pracovní době.

Uvnitř byly dřevěné stoly, zajímavě dělaný bar a pec.

Uvnitř byly dřevěné stoly, zajímavě řešený bar a pec.

Mě osobně zarazil i její pracovní oděv, což bylo velké pánské žluté tričko se značkou Fernetu a volné pruhované kalhoty. Objednané pití však přinesla velmi rychle, byla celkem milá, žádné otrávené pohledy, které můžeme leckdy v hospodách (ano, nazývejme věci pravými jmény) na obsluze vidět. Ovšem tento dojem vzal velmi rychle za své, když ji navštívil nějaký muž, ona si s ním sedla za bar a oba si vesele zapálili cigaretu. Rázem šel všechen kouř na nás a my horlivě přemýšleli, jak z celé situace ven. Doslova. Díkybohu se na zahrádce uvolnilo místo, tak jsme se zeptali, jestli si můžeme přesednout ven.

Foťák stav stolu až tak dobře nezachytil.

Foťák stav stolu až tak dobře nezachytil.

Sice jsme unikli kouři, ale venkovní stoly zřejmě nikdo neutírá, maximálně až večer po šichtě. Jediné, co mohlo ještě celý dojem spravit, bylo objednané jídlo. Vzhledem k tomu, že bylo teplo, polévku jsme si nedávali, objednali jsme si jen dva hlavní chody a na dezert už po nich opravdu nebyla chuť.

  • Měšec Izáka a Leona
  • Steak hraběnky Stradové

Název vám toho hodně napověděl, že? Věc, která se možná někomu líbí (mně tedy rozhodně ne), je rádoby originální pojmenování jídel. A že tady se tedy vyřádili. Naštěstí však bylo u jídel popsáno, o co konkrétně jde.

Fantazii se v českých restauracích meze očividně vůbec nekladou.

Fantazii se v českých restauracích meze očividně vůbec nekladou.

S přílohou jsme se moc nepředvedli, on také nebyl žádný extra výběr. A protože to byla dovolená, tak pro jednou se s těmi kroketami snad nic nestane.

Kuřecí steak hraběnky Stradové – s chilli a fazolemi

IMG_4587 (2)

Bylo jasné, že se nebude konat žádná velká gastronomie, takže vzhledově jídlo odpovídalo ceně i typu zařízení. Kuřecí prsní plátek s fazolemi, bůčkem (nakrájeným na opravdu velké kusy) v nějaké omáčce, kde hlavní chutí byl kečup. Pálivé to nebylo, takže kde se ztratilo to chilli, nevíme. Maso bylo spíše sušší a na slabších koncích i tvrdší. Navíc, že by hraběnka měla v oblibě fazole a kečup mi nepřipadá reálné.

Měšec Izáka a Leona – kuřecí kapsa se šunkou a sýrem

IMG_4586 (2)

IMG_4588Obecně mám kapsy ráda, říkám si, že se na tom nedá celkem moc pokazit, ale všechno jde, zvláště tady u nás. V celém jídle byly dva velké problémy. První byl ten, že Podravka, která sloužila i jako dekorace celého jídla (proč?), byla i uvnitř kapsy a maso bylo díky tomu odporně slané a nechutnalo mi. Navíc sýr přes maso vytekl a ztvrdl a s ním i velká část masa. Takže jsem nakonec byla ráda, že jsem si dala ty krokety.

Prostředí už bylo jen tečkou

Dochutit tímhle bych si pravdu nechtěla.

Dochutit tímhle bych si opravdu nechtěla.

Samotné prostředí odpovídalo službám, záchody spíše hospodského charakteru, sklenice moc čisté nebyly, popelníky byly vysypané, o stole už jsme mluvili. Uvnitř je pec se samotným Golemem, což ani není tak špatný nápad, ale chybí tomu doladit i zbytek prostor.

Jak to shrneme?

Nedávno jsme byly s ostatními editorkami na obědě (na recenzi se těšte) a Karolína, editorka sekce Na talíři, řekla: Mně nevadí, když mi v restauraci  třetí cenové kategorie přinesou jídlo, které tomu odpovídá, mně vadí, když mi stejné jídlo přinesou i v restauraci, která se tváří jako první cenová. A tím bych vlastně uzavřela i dnešní recenzi.

Celková cena za dvě jídla, přílohy a dvě limonády byla 309,-

Prostředím, cenami i výběrem je vám na první pohled jasné, že nejste v žádné luxusní restauraci, takže jsme ani nečekali žádný zázrak, ale příště si na vysušené maso s Podravkou nezajdeme.

Zdroj perexové fotografie a fotografií v textu: Alice Pazderová, Generace 21

Alice Jendelová

Alice Jendelová

Jsem holka plná protikladů. Ačkoliv už věkem přes 20, stejně milovnice pohádek, Hello Kitty a hlavně Harryho Pottera. Ačkoliv už ne studentka, stejně sběratelka lepíků, notýsků, zvýrazňovačů a všelijakých dalších roztomilostí a nutností z papírnictví. Ačkoliv milovnice domova a svého klidu, stejně cestovatelka celým srdcem s mnoha cestovatelskými sny. A ačkoliv kuchtička, co mnohokrát něco připálí a zaneřádí celou kuchyň, stejně redaktorka sekce Na talíři. ♥

Zanechte komentář