Charles Bukowski by dnes oslavil třiadevadesáté narozeniny

Literatura / 16.8.2013

Litry alkoholu a kvanta ženských – pojďme si připomenout autora oplzlých memoárů a svérázného literárního génia v jedné osobě.

Jméno Charles Bukowski je pro mnoho lidí synonymem zvrácenosti a prostého prasáctví prezentovaného v autobiografických textech poněkud vulgárního rázu. S tím by se dalo víceméně souhlasit, ale je nutno podotknout, že jeho tvorba sahá mnohem hlouběji než na dno právě dopité lahve levného vína.

Osud k němu nebyl milostivý

Charles Bukowski přišel na svět dne 16. srpna 1920 –  narodil se v německém Andernachu do rodiny německé švadleny a vojáka z amerických okupačních vojsk. Hospodářská krize život v poválečném Německu zrovna nijak neulehčovala, proto se rodina rozhodla emigrovat za lepšími podmínkami do Spojených států.

méně vulgarismů - stále však Bukowski zdroj: bux.cz

Méně vulgarismů – stále však Bukowski.
Zdroj: bux.cz

Svá nelehká školní léta, na která vzpomíná v románu Šunkový nářez, prožil v Los Angeles, kde se za posměchu kvůli svému německému původu prodíral životem plným rvaček, osamělosti a rodinných problémů. Vzhledem ke svému handicapu v podobě brutálního akné nebyl u opačného pohlaví příliš oblíben, ba co víc, byl jím naprosto ignorován, což se jeví jako poměrně velký paradox – v dospělosti nouzí o ženy opravdu netrpěl, slovo „děvkař“ Bukowského charakterizuje víceméně přesně.

Po tom, co se u něho začaly projevovat literární ambice, proběhl dramatický odchod od rodičů. Neúspěšné pokusy o vyšší studia završil tím, že se vydal na divokou pouť napříč mnoha americkými městy, začal pít, žil v levných podnájmech a špatně placené práce střídal jednu za druhou. Toto drsné období se však pro Bukowského stalo silnou inspirací k velké části jeho tvorby.

Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli; když se přihodí něco něco dobrého, pijete, abyste to oslavili; a když se nestaně nic, pijete, aby se něco stalo.

CH. Bukowski

Většina Bukowského čtenářů na něm miluje právě to, s jakou lehkostí, samozřejmostí a přirozeností dokáže popsat sebenechutnější a sebevulgárnější scény, aniž by někdo postřehnul, že se mluví o něčem, o čem se běžně nemluví. Když listujete jeho knihami, jeho barvité popisy pohlavních orgánů jeho pochybných sexuálních partnerek nebo rovnou aktů samotných vám připadají tak nějak obvyklé a „nepozastaveníhodné“, je to skoro jako byste poslouchali rozhovor dvou postarších dam v metru.

Jeho úspěch však netkví jen v tom, že absolutně postrádá jakékoliv zábrany. Bukowského tvorba totiž věrně zachycuje obraz nejnižší americké společnosti a boří tak veškeré mýty a představy, vytváří protiklad k distingované spokojené elitě – symbolu soudobých Spojených států. Autor, jenž se nezdráhá hovořit o hemeroidech nebo masturbaci a své zvrhlé výlevy ještě k tomu prokládá originálními myšlenkami, byl tudíž příjemným zpestřením pro konzervativní 60. léta.

Obskurní tvorba

Chceš-li vědět,kde je Bůh, zeptej se opilce. Zdroj: foter.com

Chceš-li vědět,kde je Bůh, zeptej se opilce.
Zdroj: foter.com

V počátcích své literární dráhy měl Bukowski velké problémy s uplatněním – o jeho povídky sotva zavadil někdo z vydavatelů. Velký zlom v kariéře přišel až s napsáním románu Poštovní úřad, kde vzpomíná na léta promarněná prací na losangeleské poště. Od jeho vydání si Bukowského díla začínají získávat uznávání kritiky a nabývají popularity. Následují romány jako Faktótum, Ženy, již zmíněný Šunkový nářez, Hollywood nebo Škvár. V těch nás povětšinou provází postava Henry Chinaski – Hank – Bukowského knižní alter-ego.

Bukowski však nezůstává pozadu ani ve své povídkové tvorbě. Mezi jeho nejznámější patří asi Všechny řitě světa i ta má; Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství nebo Zápisky starého prasáka. Svůj život pak rekapituluje v denících s názvem Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení. Za zmínku stojí i jeho básnická tvorba, pro české čtenáře jsou nejznámější sbírky Ptáčku posměváčku, přej mi štěstíLáska je pes.

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Lenka Vojtíšková

Lenka Vojtíšková

Grafoman, přičemž inspirace roste s klesající hladinou piva.

Zanechte komentář