Jaká je síla davu?

V obraze / 21.8.2013

Jak velkou sílu má dav a hlavně jak moc může ovlivnit chování jedince, který je jeho součástí?

Žijeme v době, ve které má dav svou nezastupitelnou úlohu. Davy hrály v dějinách vždy významnou roli, stály u velkých činů a převratů. Tato doba je však k davům nejvíce přívětivá. Probouzející se demokracie v čím dál větším množství států globalizovaného světa dává volnost demonstracím, veřejným shromážděním, protestům apod. Dav je komunikační jednotkou dnešní společnosti.

Sílu psychologie davu jsem si uvědomila díky situaci, která vznikla v Českých Budějovicích během minulého měsíce. Roztržka romského a českého dítěte a jejich matek na dětském hřišti proměnila jinak apaticky klidné Jihočechy v běsnící dav bojující proti příkoří, které jim způsobuje romská menšina žijící na místním sídlišti. České Budějovice se proměnily v město násilí a agrese. Pro mě nejvíce šokující byla samozřejmost, se kterou lidé začali sympatizovat a podporovat pravicové extrémisty, jež se do města sjížděli z celé republiky.

Radikalismus, který se objevoval u obyčejných, v běžném životě inteligentních občanů, byl strašidelný. Nechápala jsem, kde se v lidech vzalo zlo, se kterým vykřikovali nacistická hesla a komentovali celou situaci. Nepopírám existenci romského problému, ale jeho řešení rozhodně není v násilí.

Když mi kolegyně v práci vyprávěla o své kamarádce, která skončila s monoklem po tom, co demonstrovala na sídlišti proti Romům, a jak se celá její rodina angažuje ve vidině občanské války, netušila jsem, z čeho její postoj pramení. Pro vysvětlení, její kamarádce je 40 let, s manželem úspěšně podnikají, mají dvě děti a bydlí v přilehlé vesnici, kde není žádná romská komunita = prototyp člověka, jehož život absolutně není Romy poznamenán. A přesto v ní dav probudil touhu bojovat.

Zdroj: Abraham Pisarek, (commons.)wikimedia.org

Zdroj: Abraham Pisarek, (commons.)wikimedia.org

Jak se chováme v davu?

Dav je shromážděním lidí bez ohledu na jejich národnost, povolání, inteligenci a pohlaví. Za jistých okolností má však toto shromáždění lidí nové vlastnosti, které se značně liší od vlastností jedinců, kteří jej tvoří, vytváří se jakási kolektivní duše. To způsobuje, že tito jedinci myslí a cítí naprosto odlišně, než kdyby byl každý sám.

Gustave Le Bon ve své knize Psychologie davu popisuje, že náš život je z velké části veden neuvědomělými pohnutkami. Naše vědomé činy vznikají z neuvědomělého podkladu, který je utvářen dědičnými vlivy. A hlavně, těmito neuvědomělými prvky, které tvoří duši rasy, jsou si všichni jedinci téže rasy podobní. Lidé rozdílné inteligence mají často totožné pudy, vášně a city.

Mezi slavným matematikem a jeho zahradníkem může být velká intelektuální propast, ale z hlediska jejich charakteru může být rozdíl zcela nepatrný nebo žádný. Davům se stávají společné právě tyto obecné charakterové vlastnosti. V kolektivní duši se stírají intelektuální schopnosti lidí a tím také jejich individualita. Davy nejsou schopné provést čin, který vyžaduje vyšší inteligenci, nehromadí inteligenci, ale průměrnost. Další charakteristikou davu je jeho anonymita a moc.

„Jedinec nabývá v davu již pouhou skutečností, že je součástí většího počtu lidí, pocit nepřekonatelné moci, která mu dovoluje povolit pudům, jež by osamocen nezbytně potlačil. Jelikož je dav anonymní, a proto nezodpovědný, ustoupí jedinec těmto instinktům tím spíše, že mizí úplně pocit zodpovědnosti, který ho jinak vždy zdržuje.“

Zdroj: Gustave Le Bon, Psychologie davu

Le Bon také uvádí, že jedinec, který je nějakou dobu uprostřed jednajícího davu, je brzy přiveden do zvláštního stavu, který je podoben onomu, do něhož se dostane hypnotizovaný v rukou hypnotizéraZtrácí svou vědomou osobnost a poslouchá všech příkazů toho, kdo mu ji odňal. Dopouští se tak činů zcela protichůdných své povaze.

Buďme si vědomi svých činů!

Celá situace v Českých Budějovicích byla, dle mého názoru, z velké části vyústěním obecné nespokojenosti a frustrace ve společnosti. Lidé jsou nespokojeni se systémem, ve kterém žijeme, s vládou, s korupcí, s daněmi, s nezaměstnaností, s evropskými regulacemi a všemožnými poplatky.

Ve společnosti vládne všeobecná nespokojenost a nervozita. V lidech se probouzí touha občanské angažovanosti a boje za svá práva. Mnoho z nich však neví jak, a právě pro tyto lidi bývá často útočištěm rozbouřený dav. Nabídne jim řešení, ukáže viníka jejich situace (v případě Českých Budějovic romskou komunitu) a tito lidé mají pocit angažovanosti, už nejsou pouhými ovcemi ve stádě, ale bojovníky za spravedlnost. Neuvědomí si však krátkozrakost toho činu a často se stanou ovcemi, pouze v jiném stádě, které je strhne k činům, které by třeba jako jedinec nikdy neudělali.

Zdroj: www.diariofacebook.eu

Zdroj: diariofacebook.eu

Ano, ani já nechci být ovcí a jenom tupě přijímat, co je mi předkládáno. Myslím si, že by lidé měli být aktivní a vyjadřovat své názory. Důležitou věcí je však u toho přemýšlet a neztrácet sám sebe, vědět o co usiluji, kam to směřuje a jakou cestou. Nepodléhat davové psychóze a vždy mít nadhled nad tím, jakým směrem se činnost davu ubírá.

Dav samozřejmě není pouze černým Petrem, pokud je složen z uvědomělých jedinců, je schopen díky své síle dosáhnout velkých činů. Bohužel to ale platí i naopak. Proto je důležité začít se změnami sám u sebe. Každý člověk může začít malými činy, které jsou v jeho možnostech. Společnost je tvořena jedinci a změní-li se každý jedinec, změní se celá společnost. Prvotním krokem ke změně je změna chování každého z nás. Moji rodiče mi vždy říkají, že jsem jenom kapka v oceánu, která nic nezmůže, ale není oceán jen velkým množstvím kapek?

Zdroj perexové fotografie: Roger a Renate Roessing, commons.wikimedia.org

Zdroj videa: youtube.cz

Gabriela Nováková

Gabriela Nováková

Bylo by dobré změnit svět.

Zanechte komentář