Vůni sýrů a tradiční halušky najdete na Slovensku

Na talíři / 12.8.2013

Mezi horami našich sousedů objevíte poklad regionálních potravin. Uvařte si Slovensko!

Všude voní ovčí sýry, čerstvě osmažená slanina. Kapustnica, řidší polévka z kysaného zelí, hub a brambor… Vyjdete ven z tradiční restaurace zvané koliba a jste obklopeni kopci a horami. Na nich existují salaše s ovcemi, bačové z jejich mléka vyrábějí brynzu a zbylou syrovátku přetváří a podávají jako tradiční nápoj žinčicu (na perexové fotografii).

ovce

Z ovčího mléka pocházejí skoro všechny typické slovenské sýry. Zdroj: Eliška Studená, Generace 21

Tradiční Slovensko vypadá přesně takhle, s notnou dávkou pohostinnosti a zejména dřeva, od stavení přes nábytek až po stolování. Vedle civilizačních pokroků se tu totiž ještě zachovaly malé vesnice, kde skoro každý čtvrtý vyrábí brynzu, prodává ji známým a ti si pak doma uvaří halušky nebo pirohy, dvě z nejtradičnějších jídel našich sousedů. Najdete tu i velké skanzeny, kam dojíždí návštěvníci i z moderní Bratislavy. Bezmála za humny v horách tedy uvidíte odlišnou gastronomickou kulturu, která se zaměřuje na upotřebení všech regionálních produktů.

folklor slovensko

Důležitá je i slovenská folklorní tradice, rozsáhlá a rozmanitá. Zdroj: Eliška Studená, Generace 21

Právě slovenské pirožky, vyráběné z brynzy, brambor nebo obyčejnějšího těstaplněné masem i jinými náplněmi a podobné jejich ukrajinské verzi, příjemně překvapí svou vláčností a neuvěřitelně dobrou chutí. Zjistila jsem, že bych slovenské pirohy jedla pořád a po prvním ochutnání těch pravých slovenských z koliby mám pocit, že se jich nikdy nepřejím. Takhle jednoduché a syté  jídlo si může udělat i každý doma, proto přikládám recept. Zachovala jsem přitom (i u dalšího receptu) původní název jídla.

Pirohy s masöm a varenou kapustou

500 g polohrubé mouky smícháme s jedním vajíčkem, špetkou soli a 200 ml vody. Vyválíme plát z těsta a vykrojíme větší kolečka. Na ně dáme náplň, kterou si připravíme následovně: Orestujeme cibulku a česnek spolu s kmínem, pak přidáme cca 500 g mletého masa (může být uzené, klasické hovězí + vepřové nebo jakékoliv máte doma), opečeme a na závěr osolíme a okořeníme mletou červenou paprikou. Podlejeme 2 dcl vodydusíme doměkka. Z každého kolečka těsta vyrobíme přeložením půlkruh a otevřenou část pirohu pak zavřeme palcem nebo lžičkou. Podáváme s kysaným zelím, které přidáme na orestovanou cibulku, podusímedochutíme cukrem, solí a kmínem.

pirohy s brynzou

Brynzové pirohy se zase podávají se slaninou a smetanou. Zdroj fotografie: commons.wikimedia.org

Chcete-li raději vyzkoušet recept obsahující tradiční sýrybrynzu, oštiepok, parenicu nebo jen „korbáčikové“ nitě, zkuste druhý tradiční recept.

Halušky s brynzou a slaninou

  • 3 l vody
  • 4 větší brambory
  • 4 lžíce hladké mouky
  • 4 vejce
  • brynza
  • (kelímek zakysané smetany nebo jogurtu)
  • slanina

Dáme vařit 3 l vody s trochou soli. Do mísy rozmixujeme brambory a přidáme mouku a vejce. A těsto je hotovo! Musí být ale akorát husté. Když je příliš řídké, ve vařící vodě nedrží tvar a vznikne pouze hustá voda.

Když voda vaří, špičkou lžíce ukrajujeme části bramborové hmotyházíme je do vody. Nebo použijeme haluškáreň, kterou seženeme v některých obchodech s domácími potřebami. Vaříme asi 5 minut, jakmile ale halušky vyplavou na povrch, jsou hotové.

halusky

Halušky s brynzou hlavně venkovští Slováci dělají s domácí slaninou. Zdroj: Eliška Studená, Generace 21

Ve větší míse rozmačkáme vidličkou brynzu a pokud je příliš tvrdá, přidáme trochu zakysané smetany nebo jogurtu. Halušky z vody scedíme přes sítko, házíme na brynzupromícháváme. Na pánvi rozpustíme a opečeme trochu slaniny. Sádlem z ní můžeme přelít halušky s brynzou – halušky se pak lépe od sebe oddělí.

K haluškám podáváme žinčicu nebo zákys.

Při loučení jsou Slováci hlavně na vesnicích přátelští a vřelí. Poté, co vás pohostili, vám popřejí všechno dobré, téměř vám požehnají a připojí víru, že se znovu shledáte.

Přidávám i vysvětlení názvu koliba: Dříve se jednalo o místnost v salaši, kde se zpracovávaly sýry a kde v sezóně bydleli pastýři. Dnes už se kolibou nesprávně nazývá stylová tradiční restaurace.

Vaříte také z regionálních potravin? A myslíte, že tak dělá většina Čechů? Podělte se s námi o své názory v komentářích.

Zdroj perexové fotografie: Eliška Studená, Generace 21


Eliška Studená

Eliška Studená

Jsem ve fázi hledání sebe a ženy ve mě, vaření mi k tomu poskytuje voňavou a kreativní cestu. Pomáhá mi, já jeho prostřednictvím pomáhám lidem kolem. Objevuji chuť jednoduchých pokrmů, prostých čistých chutí potravin, hledám to pravé ořechové i makové. Ovlivňujeme to, co nám vyjde z rukou, i svou náladou, myslí? Mým cílem je udělat si z jídla meditaci, klid, prožitek, láskyplné dílo. Držte mi palce, ať se to zdaří.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Monika

    Snažím se také vařit z regionálních potravin,ikdyž tady na vesnici na jižní Moravě jich je stále nedostatek. Člověk přemýšlí proč tomu tak je?Myslím, že zrovna úrodná Morava k tomu přímo vybízí, ale asi je jednodušší přivézt nekvalitní levné potraviny z ciziny – pro někoho.Ráda podpořím vždy místní pěstitele nebo chovatele, i obchodníky.