In My Father’s Den

Film / 21.8.2013

Ať člověk utíká, jak daleko chce, sám před sebou neuteče.

Unavený válečný fotograf Paul se po sedmnácti letech vrací do rodného města na pohřeb svého otce. Místo původního plánu držet si všechny od těla a zmizet co nejrychleji zůstane a pokusí se najít si cestu zpět ke kořenům. Postupně začne obnovovat staré vztahy a sžívat se s městem. Spřátelí se se šestnáctiletou Celií, která si nerozumí se svými vrstevníky a hledá cestu, jak uniknout z dusícího maloměsta.

Na povrch se ale začnou nemilosrdně drápat stará tajemství a špatné vzpomínky, které mu brání najít si cestu k ostatním i k sobě samému. A pak Celie záhadně zmizí.

In My Father’s Den

Mysteriózní/Drama/Thriller
Nový Zéland /Velká Británie, 2004, 126 min
Režie: Brad McGann
Hrají: Emily Barclay, Matthew MacFadyen, Miranda Otto, Colin Moy, Jodie Rimmer, Matthew Chamberlain, Antony Starr

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem

Nejvýstižněji by se Paul dal popsat jako osamělý. V mládí odešel z domova a od té doby se potácel světem, nikam nepatřil a utíkal sám před sebou. Postavil kolem sebe nepřekonatelné bariéry a vroucím olejem polil každého, kdo se pokusil je překonat. Trápí ho neustálý pocit viny, výčitky svědomí a neschopnost odpustit sám sobě i přesto, že už to nikdo jiný udělat nemůže. V Celii vidí sám sebe v době, kdy ještě dokázal věřit lidem a udržovat při životě ideály. Pomáhá jí vyjet z kolejí vybudovaných obyvateli malého městečka, kteří se nikdy nedostali dál než za nejbližší kopec. Vznikne mezi nimi silné přátelství, které jejich okolí nechápe a odmítá tolerovat.

Linka s tématem samoty se táhne celým filmem. Umocňují ji dlouhé záběry na nádhernou a opuštěnou novozélandskou krajinu přecházející ze zimy do jara. I stavby stojí daleko od sebe.

Postavy mají své skrýše, ať už ve staré budově plné knih a vinylů, nebo za fotoaparátem. Festivalový název filmu je Třináctá komnata, ale doslovný překlad o filmu vypoví mnohem více. „V doupěti mého otce“ se totiž odehrála většina zlomových událostí, které v něm také měly navždy zůstat skryty a jejichž odhalení nenávratně změní životy všech.

Každý si s sebou táhne nějakého bubáka, liší se v tom, jaký spolu mají vztah. Někdo ho nemilosrdně zavřel do sklepa, někdo ignoruje, někdo si jím nechá ovládat život.

imfd3

Paul (Matthew MacFadyen) a Celie (Emily Barclay).
Zdroj: printscreen.

Záhady a Patti Smith

In My Father’s Den začíná jako (rodinné) drama. S objevujícími se otázkami jako „Proč spolu nedokáží Paul a jeho bratr vyjít?“, „Co se stalo jejich matce?“ nebo „Kdo je Celiin otec a kam se ztratila?“ se přesouvá do žánru detektivky a končí jako thriller. Zařazován bývá i mezi „mysteriózní“, ale kromě pár snových pasáží se nic nevysvětlitelného neobjeví. Mozaikovitě se odehrává ve třech časových rovinách, které mezi sebou nepřechází postupně, spíš skokem. Předchozí scéna jakoby zůstává nedořečená nebo jen končí o pár sekund dřív, než bychom čekali, a najednou po hlavě vpadneme do jiné. Nepůsobí to zmateně, pořád se v nich dá dobře orientovat, jen znepokojivě. Tento dojem podporuje i mírně, většinou téměř neznatelně roztřesená kamera.

Důležitou roli hraje i hudba. Jednak ta krásná symfonická, která nenápadně podkresluje scény, jednak Patti Smith, jejíž Horses symbolicky provází životy některých postav.

Film se zrádně rozjíždí pomalounku, nikam nespěchá, pozvolna klouže po povrchu a drží odstup. Postupně začne nenápadně nabírat rychlost, neviditelnýma ručičkama chytat diváka za nervy a zamotávat emoce do lehounkých sítí, aby na konci mohl všechno vzít a vší silou s tím praštit o zem. Něco jako dlouhé a mírné tobogány, které se tváří přátelsky a bezpečně, ale v půlce vám dojde, že tohle nemáte šanci přežít a dole se nevyhnutelně musíte skončit na kaši.

imfd2

Záběry na novozélandskou přírodu umocňují melancholii filmu.
Zdroj: printscreen

Spíš humr než jednohubka

Režisér Brad McGann toho před svou smrtí bohužel příliš nenatočil, In My Father’s Den je jeho první a zároveň poslední dlouhý snímek. Románovou předlohu napsal novozélandský autor Maurice Gee, mimo jiné i autor Under the Mountain (Pod horou), podle kterého vznikla stejnojmenná minisérie.

V hlavních rolích se neuvěřitelně přirozeně doplňují Matthew Macfadyen (božský pan Darcy z Wrightovy Pýchy a předsudku) a Emily Barclay. Ostatní herci za nimi svými výkony nezůstávají pozadu.

In My Father’s Den určitě není film na slunné a odpočinkové odpoledne, víc by si rozuměl s pošmourným podzimem nebo sychravou zimou. Dokáže mrazit, okouzlit, překvapit i rozplakat. Propletený příběh vyžaduje plnou pozornost a nutí přemýšlet, nikdy nebude fungovat jen jako nenáročná výplň volného času. Odhalení zápletky od diváka vyžaduje určitou práci a čas, nedá se jen tak zhltnout. Nejspíš nesedne každému, ale rozhodně stojí za zkoušku.

Zdroj perexovky: http://www.impawards.com/

Anežka Nedvědová

Zanechte komentář