Češi objevují nová točená piva, ochutnejte je taky!

Na talíři / 5.8.2013

Pivní slavnosti, 19° pivo, pšeničné s citronkem nebo radlery… České točené pivo už delší dobu není jen záležitostí štamgastů. Národ pivařů si rád zajde na lepší.

V oblasti gastronomie se v poslední době Češi hodně zlepšili. A skoro nejvíc je to vidět na točeném pivě. Objevuje se velké množství malých pivovarů, kde vaří speciální druhy piv. Dokonce i velké pivovary jako jsou Starobrno, Radegast, Gambrinus, Plzeň, Bernard nebo v poslední době Svijany, i když zákazníky neztrácí, se musejí hodně snažit. Příkladem jsou pšeničné Krušovice, ochucené radlery, nefiltrovaný Gambrinus a spousta dalších speciálů. Především studenti si na ně rádi zajdou, protože tradiční piva jim přijdou nudná. Vysvětluje to například třiadvacetiletý Radek z Hustopeče u Brna:

„Co vím, tak lidi rádi ochutnají něco jiného, lepšího než ta tuctová piva, která mají všude na každém rohu.“

Výroba piva: Pivo se vyrábí tak, že se rozštěpí složité cukry v obilných zrnech na jednoduché a následným zkvašením těchto cukrů pomocí kultury mikroorganismů (pivovarských kvasinek). Suroviny se poté smíchají s vodou a využitelné látky se tak převedou do vodného roztoku.

Gambrinus pípa

I Gambrinus, jedno z nejznámějších českých piv, je lepší točit po skle. Zdroj fotografie: publicdomainpictures.net

Vydali jsme se do ulic Brna, království známého pivovaru Starobrna, a Olomouce, kde kromě Svatováclavského pivovaru najdete mnoho výborných speciálů. Ochutnali jsme točená piva a nestačili se divit, co všechno (a kolik) dnes pijí mladí lidé.

Pšeničná piva

  • Byla tu dřív než naše tradiční původně německé ležáky jako jsou Radegast, Gambrinus apod.
  • Jedná se o svrchně kvašená piva, při jejichž výrobě je nejméně jedna třetina sladu připravena z pšenice.
  • Rozptýlené kvasnice způsobují jemný zákal – pivo se většinou prodává neprůhledné, nefiltrované.

Velen – 12°, světlý pšeničný ležák, patří Černé hoře

Hodnocení: Představte si, že pijete perlivé pšeničné pole, které vás osvěží.

Fénix – 11,7°, pšeničné pivo, kromě pšeničného sladu obsahuje také pomerančovou kůru a špetku koriandru, servíruje se do 0,4 l sklenice, patří Plzeňskému prazdroji

Hodnocení: Moje oblíbené v létě. Je svěží, lehce kořeněné, podávané s pomerančem. 

Pegas – 12°, nefiltrované pšeničné pivo, podáváno s citronem

Hodnocení: Už je trošku známější, takže je to pivo pitelné na delší dobu, osvěžující, příjemně klouže do žaludku a perlí.

Fénix

Ochucená piva

Zlatopramen Radler pomeranč a zázvor – 1,9 % obsah alkoholu (stupně nejsou uvedeny), kombinace piva Zlatopramen s přírodní šťávou z ovoce v poměru 50 % výčepního piva a 50 % limonády s obsahem vody, fruktózy a ovocného koncentrátu

Hodnocení: Osvěžující, ale je to spíše sladká ‚šťávička‘. Vhodné při turistice, ale doporučuji prokládat vodou právě kvůli sladké chuti.

Vícestupňová piva

  • nechávají se déle kvasit, tím se zvýší množství alkoholu

Kvasar – 14°, světlý speciál s obsahem alkoholu 5,7 % s přídavkem medu

Hodnocení: Medová chuť je nepatrná, ale dodává Kvasaru na neobyčejnosti. Je zemitý a podle mého názoru dobře pitelný při delších večerech.

Tmavá a polotmavá piva

  • na jejich výrobu se používá tmavý nebo speciální obilný slad

Démon – polotmavý speciál s obsahem alkoholu 5,2 %, medová nasládlá chuť

Hodnocení: Kombinace medu a plné chutě tmavšího piva je vynikající.

Poutník pivo

Ochutnejte i Poutníka. Je to klasičtější ležák, ale jeden z těch lepších.

Velký rozmach malých pivovarů je až udivující, když uvážíme, že ještě za 2. světové války byly v Česku oficiálně povoleny jen dva pivovary – Radegast a Most. Možná je ale takový rozvoj způsoben i tím,  že slovo pivo znamená staroslověnsky ‚nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější‚. V létě ale studenti kromě piva pijí hodně i víno, což potvrzuje studentka Veronika z Divák:

„Dáváme si Fénixe, Černou horu nebo Kvasara, ale jinak pijeme víno.“

Klasičtější, ale ‚malá piva‘, která doporučujeme k vyzkoušení: Poutník,  Polička, Vranovický Divočák, Kern, Oslavany.

Zdroj fotografií: Eliška Studená, Generace 21

Eliška Studená

Eliška Studená

Jsem ve fázi hledání sebe a ženy ve mě, vaření mi k tomu poskytuje voňavou a kreativní cestu. Pomáhá mi, já jeho prostřednictvím pomáhám lidem kolem. Objevuji chuť jednoduchých pokrmů, prostých čistých chutí potravin, hledám to pravé ořechové i makové. Ovlivňujeme to, co nám vyjde z rukou, i svou náladou, myslí? Mým cílem je udělat si z jídla meditaci, klid, prožitek, láskyplné dílo. Držte mi palce, ať se to zdaří.

Zanechte komentář