Joker: Ten, kdo utopil Gotham v krvi

Literatura / 14.8.2013

Když mistři svého oboru zpracovávají legendu.

Obálka komiksu; Zdroj: wikipedia.org

Obálka komiksu. Zdroj: wikipedia.org

Jmenuje se Jonny Frost. Na první pohled se zdá být obyčejným a nepříliš úspěšným zlodějíčkem (pětinásobný pobyt v hotelu nesoucí název Gothamská věznice o něčem svědčí). A ani druhý pohled nezlepší prvotní špatný dojem. Jonny je ovšem optimista. Pevně věří, že jednou něco udělá a bude někým, koho všichni znají – prostě velké zvíře v černé limuzíně a kočičkou zavěšenou na paži. Ne nadarmo však platí staré čínské přísloví: „Dej si pozor, co si přeješ. Může se ti to splnit.“

 Byl taková nemoc, která nějak, s pomocí boží či ďábelskou, co je vám milejší, přesvědčila svoje doktory, že už není nemocná.

Jonny není z těch lidí, které byste podporovali a přáli jim to nejlepší. A ve chvíli, kdy vyzvedává Jokera před branami Arkhamského blázince, si říkáte, že tohle nemůže skončit dobře. Jonny by se s vámi ale hádal. Je pevně přesvědčen, že mu konečně padla vítězná karta a jeho život nabral správný směr do zločineckého ráje. Vždyť se stal šoférem a oblíbeným poskokem (v Jonnyho mysli pravou rukou) samotného velkého šéfa. A to, že je to tak trochu magor a nálady střídá rychleji, než se mění počasí letošního léta, to mu zase tak nevadí. I když změna nálady obvykle znamená, že někdo umře…

Jonny si ovšem mezi vším tím šílenstvím posluhování, zabíjení a tváření se jako drsný chlápek zapomněl položit docela důležitou otázku… Opravdu tohle může mít happy end?

Přesně takhle jsem to chtěl rozjet. Jonny Frost donutil svý nepřátele udělat to, co po nich chce. Kašle na to, co chtěj oni.

Joker v podání Lee Bermeja. Zdroj: amazon.com

Joker v podání Lee Bermeja. Zdroj: amazon.com

Postava Jokera je ve světě DC komiksu docela žádanou komoditou, přece jen se jedná o hlavního nemesis samotného netopýřího muže. Navíc málokterý padouch dovolí autorovi jít tak daleko za hranice příčetnosti jako právě Joker.

A toho si byla dobře vědoma i dvojice pánů Brian Azzarello (legenda mezi komiksovými scenáristy) a Lee Bermejo (ilustrátor). Ani pro jednoho to nebylo první setkání s Gothamem a jeho špínou, oba dva už v době tvorby Jokera považovali Batmanovo město za starého známého. A komiksoví fanoušci je za ostřílené veterány.

Tohle ale byla pekelná pařba. Nejen že byla jak utržená ze řetězu Ona ten řetěz urvala i od zdi a zeď od domu. 

Komiks vyšel v obdobnou dobu jako druhý Nolanův film Temný rytíř. Nějakou dobu se diskutovalo o tom, zda se jedná o dodatek k filmu, nebo samostatný počin. K těmto debatám určitě přispěla podobnost Jokerovy postavy v obou dílech. A i když filmkomiks spadají pod jednu rodinu, rozhodně se nejednalo o společnou tvorbu. Ani samotní tvůrci nejsou schopni přesně říct, jak došlo k tomu, že zpracování největšího gothamského šílence jsou si tak blízké.

Abychom si rozuměli, já měl svý místo a Croc zase svoje… 

Komiks se obvykle hodnotí ze dvou stran – podle propracovanosti jeho příběhu a pak následné ilustrace. Protože můžeme mít výborný příběh, ale pokud není podtržený obdobně výbornou kresbou, ztrácí na síle. A stejně to funguje i naopak – úchvatná kresba nezachrání špatný příběh. Když se ale sejdou dva mistři ve svém oboru, těžko očekávat něco jiného než kvalitní zpracování. A v případě Jokera Brian s Leem nezklamali.

Plastická kresba, ostré hrany, šílenství sálající ze stránek, více než 50 odstínů šedi a temné, přesto výrazné barvy. Tak nějak by se dala charakterizovat Leeova práce, která doplňuje úsečný vypravěčský styl Azzarella. Říkám úsečný, protože scenárista není z těch, kteří by rozpitvávali každý detail. Naopak naznačuje, navádí, nutí přemýšlet a nenechává jen mechanicky letět očima přes stránky.

Ukázka z komiksu. Zdroj: comicbookbrain.com

Ukázka z komiksu. Zdroj: comicbookbrain.com

Udělali jsme z Gothamu záchod a Joker si na něj sedl.

Obvykle patří setkání se starými známými mezi ty radostné události. Ovšem ve chvíli, kdy se Joker dostal z blázince, aby si vzal zpátky všechno, co mu jednou patřilo, tak si mnozí staří známí začali čistit pistole a pohřební služby se začaly těšit na zvýšení tržeb. Existují i takoví staří známí, kteří naopak jeho návrat vítali s radostí. Ale nikdo z nich netušil, kam až návrat blázna s rozšklebeným úsměvem, povede.

Zdroj perexové fotografie: denofgeek.com

Veronika Mahdalová

Veronika Mahdalová

I'm almost never serious and I'm always too serious. Too deep. Too shallow. Too sensitive, too cold-hearted. I'm like a collection of paradoxes...

Zanechte komentář