Hody aneb poznáváme tradice jižní Moravy

Na talíři / 15.7.2013

Jihomoravské krojované hody každoročně lákají návštěvníky z celé země i z ciziny. Ochutnejte tuto moravskou tradici také!

Hody jsou záležitostí moravskou a my se s vámi vydáme na jižní Moravu do jedné z malých vesniček, která ctí tradice a kde to v době hodů začíná žít. Peče se, smaží, v domácnostech se dívky i chlapci strojí do vyšívaných krojů, nalévá se víno a schází se celé rozvětvené rodiny u svátečně prostřených stolů.

kyjovský kroj

Kyjovský kroj je krásně vyšívaný.

Křesťanský svátek oslavující radost ze života, blahobyt, hojnost a dobrou sklizeň po žních, se tak, jak jej známe dnes, obnovil už na počátku 20. století. Jedná se o veskrze venkovskou tradici, ale pořádají jej i města, která se vyvinula z větších ‚dědin‘ (vesnic). Slaví se zpravidla kolem neděle nejbližší dni výročí světce, jemuž je zasvěcený kostel ve vsi. Hody jsou velmi důležitou součástí lidového dění, konají se proto zpravidla více než jeden den. Chlapci – stárci z krojované chasy, která celou událost pořádá, totiž musí nejdřív postavit máju. Ořežou vysoký jehličnatý strom a nechají pouze zelenou špičku, kterou děvčata – stárky nazdobí krepovým papírem v barvách trikolory, čímž zdůrazňují, odkud pochází jejich národní kulturní dědictví. Máju vztyčí silní muži ve vsi, kteří chtějí ukázat širokému okolí, že právě v jejich domovině začínají hody. Stavění máje většinou jde ruku v ruce s večerní zábavou, kde se ochutnává místní víno a ještě v neformálním civilu se lidé připravují na nadcházející hody.

chasa v kyjovských krojích

Krojovaná chasa zve na zábavu v kyjovských krojích a zpívá.

V den hodů, kdy v průvodu s dechovou kapelou jdou stárci a stárky v páru jako krojovaná chasa a zvou všechny občany na večerní zábavu, mají už rodiny po celé vsi napečeno. Zabíjí se kuřata, kachny, husy, smaží se řízky, chystají se zákusky, hodně vína a hlavně sváteční koláčky. Recept na ně si předávají rodiny z generace na generaci. Konkrétně tyto – šitbořické – jsou od mé babičky, která byla vyhlášenou kuchařkou v rodině. Její koláčky byly vždy krásně nadýchané, těsto vláčné. Na jejich přípravu je třeba kvalitního postupu, ale nakonec nebudete litovat, že jste si tento kousek jihomoravské tradice přenesli k vám na stůl.

Šitbořické sváteční koláčky

Potřebujete:

Na těsto:

  • 125 g kvasnic
  • 1/2 l mléka
  • 30 dkg cukru krystal
  • 7 žloutků
  • 30 dkg másla nebo Hery
  • 1/2 kg hladké mouky
  • 70 dkg polohrubé mouky výběrové
  • 75 ml oleje
  • 25 ml rumu
  • 0,5 dkg soli
  • citronová kůra z půlky omytého citron

Na tvarohovou náplň:

  • 1 kg tvarohu
  • 30 dkg cukru
  • 1 vanilkový cukr
  • citronová kůra z půlky omytého citronu

Na drobenku:

  • 150 g másla
  • 150 g hladké mouky
  • 150 g cukru moučka

+ dvě vejce a cca 1/2 kg rozinek

Postup:

Nejdříve si na stůl vyrovnáme všechny ingredience a počkáme, až dostanou pokojovou teplotu (to platí hlavně pro žloutky, rum, máslo a olej). Ohřejeme mléko, aby bylo vlažné až teplé,  a do něj vmícháme malé množství z naváženého cukru a necháme rozpustit. Do větší mísy rozdrobíme kvasnice a zalijeme mlékem. Tak necháme vzejít kvásek, který plní úlohu urychlovače nakynutí těsta. V jiné nádobě našleháme zbytek cukru s rozpuštěným máslem a žloutky. Až kvásek začne nabývat na velikosti, přidáme našlehanou směs a poté do mísy prosejeme přes obyčejné síto mouku. Vše završíme olejem, rumem, solí a citronovou kůrou. Začneme větší vařečkou hnětat těsto, nejdříve krouživými pohyby, poté těsto nástrojem nadzdviháváme a propojujeme. Až bude před námi stát hladká hmota, zakryjeme utěrkou a přistavíme k oknu nebo na teplé místo. Těsto si tu odpočine a ještě nakyne. Tím, že jsme nechali vzejít kvásek, ale nemusíme dlouho čekat – tzn. stačí cca půl hodiny. Hmota se musí rozpínat a zvětšit asi na trojnásobný objem.

Během kynutí promícháme v další misce všechny suroviny na tvarohovou náplň a v jiné nádobce si prsty ‚rozdrobíme‘ měkké máslo, cukr a hladkou mouku. Těsto v míse si vařečkou rozdělíme na 4 díly. Pozor, nelekněte se, když těsto trošku spadne, nic to neznamená.

Z jednoho dílu těsta vždy lžící odkrojíme stejnou část, velikost záleží na nás, ale pro opravdu malé koláčky, jaké se dělají u nás, stačí ukrojit a uválet kuličku třeba velikosti angreštu. Ale zkuste a uvidíte, jak vám těsto pod rukama bude hrát, může být vcelku svévolné. Kuličku, kterou uděláme z ukrojeného těsta, připlácneme mezi dlaněmi a poté prsty těsto roztahujeme po okrajích, až se zrodí malá placička. Takto postupujeme, dokud nevyužijeme celý díl těsta. Na placky naneseme tvarohovou náplň a položíme rozinku. Placičku svineme po jednom směru do váčku a trošku zamotáme a upevníme vak prsty.

těsto

Těsto v průběžné fázi kynutí.

V hlubokém talíři si rozkvedláme vajíčko. Váčky bereme za konce, namáčíme je hladkou vypoulenou stranou do vajíčka a poté do drobenky a na plech vyložený pečícím papírem je pokládáme koncem směrem dolů, aby nahoře byla hladká část s drobenkou. V troubě předehřáté na 175 °C pečeme cca 12 minut dozlatova.

koláčky

Koláčky budou tak dobré, že je budete jíst přímo z plechu.

Kromě této dobroty si můžete upéct i kachnu se zelím a bramborovým knedlíkem, nalít sklenku vína a máte doma pohoštění téměř hodové.

Kachna se zelím 

Celou kachnu nasolíme, vycpeme kysaným zelím a cibulí a ještě posypeme kmínem. Na 200°C pečeme zakryté cca hodinu, poté snížíme teplotu na 150 °C a ještě dopékáme asi hodinu, obrátíme kachnu na záda a necháme v troubě propéct ještě cca 2 hodiny. V průběhu podléváme šťávou a 10 minut před koncem, když už je kachna měkká po propíchnutí vidličkou, ji zase otočíme na prsa a pečeme odkrytou, aby se vytvořila opravdu dobrá a křupavá kůžička.

Největší hostinu na hody připraví zpravidla v domácnosti hlavního stárka a hlavní stárky, která má před domem ještě malou májku. Poté, co jsou všichni z vesnice pozvaní na zábavu, se chlapci sejdou u svého vedoucího, dívky zase u vedoucí stárky a tam pojí a popijí, aby se posilnili před večerním průvodem městem, speciálním pochodem a tancováním polek a valčíků, popř. různých skočných nebo verbuňků, což jsou jedny z mnoha tanců typických pro moravský folklor. O půlnoci na zábavě chasa pochod opakuje nebo připraví ‚půlnoční překvapení‘, které bývá legrační.

V neděli ráno jdou stárci po probdělé noci do kostela, potom většinou ještě zvou na další odpolední zábavu, kam se přijdou podívat i stařenky a stařečci ze vsi.

zábava pod májou

Sobotní zábava pod májou je nejlepší, když se opravdu vydaří počasí.

Přijďte se podívat na moravské hody během letních měsíců. Chuť výborného vína od místních vinařů, pohled na barevné kroje i vůně tradic z vás rázem udělá milovníky lidových slavností.

19. – 21. července – Šakvice

4. 6. srpna – Bořetice

16. – 18. srpna – Martínkov

18. – 20. srpna – Velké Pavlovice

23. – 25. srpna – Starovice

A zmíníme i hanácké hody: 20. července – Němčice nad Hanou, 14. září – Prostějov

Zdroj fotografií: Eliška Studená, Generace 21

Eliška Studená

Eliška Studená

Jsem ve fázi hledání sebe a ženy ve mě, vaření mi k tomu poskytuje voňavou a kreativní cestu. Pomáhá mi, já jeho prostřednictvím pomáhám lidem kolem. Objevuji chuť jednoduchých pokrmů, prostých čistých chutí potravin, hledám to pravé ořechové i makové. Ovlivňujeme to, co nám vyjde z rukou, i svou náladou, myslí? Mým cílem je udělat si z jídla meditaci, klid, prožitek, láskyplné dílo. Držte mi palce, ať se to zdaří.

Zanechte komentář