Muži jdou v tmě

Kultura Literatura / 22.7.2013

Instrukce pro parašutisty: vyskočit z letadla, zakopat padáky, najít ostatní ze skupiny. Jednoduché. Přesto se pokazilo všechno, co mohlo…

V noci v Československu

Baladicky laděná novela je inspirována skutečnou událostí. Zdroj: foter.com

Baladicky laděná novela o osudu skupiny parašutistů je inspirována skutečnou událostí.
Zdroj: foter.com

Je březen 1945, černá noc a celé Čechy spí. Všude je tma. Takové ticho a klid, jako by ani nebyla válka. Tichou noc ale přeruší motory letadla: je přesně nad seskokovou zónou.

Tak začíná příběh, který vypráví novela Jiřího Marka, Muži jdou v tmě. Na sklonku války se nad Čechami chystá ke skoku 15 parašutistů. Úkol je jasný: proniknout mezi obyvatele a partyzány a připravit půdu pro povstání.

Náhoda, nebo osud? Proč se to pokazilo?

Jedna skupina seskočila bez problémů, druhá však měla od začátku smůlu: byli při seskoku zdrženi špatně fungující technikou, příliš se vzdálili od druhé části skupiny. Jeden z mužů si při dopadu zlomil nohu, navíc se nárazem poškodil i telegrafický přístroj. Jsou sami, daleko od určeného místa seskoku, bez potravin, nemohou dát zprávu ostatním.

Hlavně se neprozradit!

Jediné vodítko uprostřed oceánu tmy, do něhož spadli, je mapa. Jak si na ni však posvítit, když se nesmí prozradit? Jenom tma je obklopuje. A jenom tmou vede jejich cesta. Vpřed a dál na určené místo, kde se mají shledat se svou jednotkou.

Chůze potmě hustým lesem, v zimě a chladu. Je-li naděje, je někde před nimi. Musí se dostat k velící jednotce! Jenom vpřed! A tak začíná jejich padesátikilometrová cesta tmou.

Jiří Marek

30. 5. 1914 Praha – 10. 12. 1994 Praha

Prozaik a scénárista a vystudoval češtinu a němčinu na Karlově univerzitě. Působil jako učitel na středních školách, byl redaktorem Lidových novin. V letech 1954–59 byl ředitelem Československého státního filmu, od roku 1960 vyučoval na Fakultě sociálních věd UK, později se zde stal vedoucím katedry české literatury a následně děkanem. Je autorem psychologických románů, kriminálních příběhů i reportáží.

Bibliografie: povídky Život se nevrací (1944), román Pečeť věrnosti (1944), baladická próza Muži jdou v tmě (1946), psychologické povídky Malá dramata (1960), Žít mezi lidmi (1961), Za tebou stín (1961). 

Známý je především díky kriminálním retropříběhům: Panoptikum hříšných lidí (1971), Panoptikum města pražského (1979).

Promluvy v tichu

Posloucháme tak jen vnitřní hlasy postav a čteme mezi jejich myšlenkami. A čteme o bezmoci, únavě a strachu. Ale především o odhodlání. Splnit to, k čemu se zavázali, ať to stojí cokoli. A tak jdou, odkázáni jen na pomoc lidí, ke kterým se odváží vejít na zahradu, zaklepat na dveře a prosit o trochu jídla.

Napínavý příběh je plný nečekaných zvratů, těžkých rozhodování, ale především je příběhem vojenského hrdinství. V příbězích jednotlivých parašutistů se tvrdě střetávají vzpomínky na šťastnou minulost, kterou museli nechat za sebou tam kdesi doma, s nebezpečnou a nejistou budoucností.

Cesta tmou, hlad, zima, nebezpečí smrti. Bylo všechno nakonec marné? Zdroj: wallpaperswide.com

Cesta tmou, hlad, zima, nebezpečí smrti. Bylo všechno nakonec marné?
Zdroj: wallpaperswide.com

Nejsem já, jsme jen my

Jsou to jenom vzpomínky a myšlenky, které je mohou spojit s rodinou, s manželkami nebo přáteli, kteří jsou od nich tak daleko. I stesk a smutek po svých blízkých je však nutno odložit a bojovat. Bojovat o život svůj i ostatních, bojovat za mír.

Tehdy si hrdinové uvědomují základní myšlenku, která rezonuje ze závěru novely: individuální lidský život je proti Evropě trpící válkou docela nicotný. Nelze myslet pouze na sebe nebo své blízké. Pokud je naděje na mír, je třeba za ni bojovat. A je jedno, jestli bude nakonec vybojován pro mě, nebo pro ostatní lidi. Hlavně že bude.

Naděje ztracena?

Všechny ideály, naděje na vítězství vyprchává s každým dalším dnem, kdy velící jednotku opět nenacházejí. Spolu s vojáky čtenář pochybuje: co je to vůbec 15 parašutistů proti zemi plné německých vojsk?

Na šťastný konec příběhu čekáme marně. Nepřichází totiž žádný. Parašutisté jsou prozrazeni a obklíčeni německými vojáky. Ukryti v lese se snaží bránit, i když vědí, že je to marné. A jak to vlastně skončilo? Přežili nebo utekli? To se můžeme jenom dohadovat.

Zdroj perexové fotografie: wallpaperswide.com

Hanka Fílová

Hanka Fílová

"S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Je krásná! Vždyť víte. Byla mi možná víc než všechny lásky najednou a její objetí trvalo celý život." - Jaroslav Seifert, Morový sloup

Zanechte komentář