Je sklenice napůl plná, nebo napůl prázdná?

Osobní rozvoj Vztahy / 23.6.2013

Lidé mají odjakživa tendence dělit svět na dva protichůdné extrémy – sever proti jihu, západ proti východu, bílá, černá, noc a den. 

Opravdu  ale musíme být jin nebo jang, abychom udrželi vesmír v rovnováze? Proč nebýt někde mezi a užívat si radostí nevyhrocenosti a emoční stability?

Věčný svit neposkvrněné mysli

optimismus. Zdroj: sxc.hu

Optimismus. Zdroj: sxc.hu

Být optimistou je v jádru převelice krásná věc, protože takový člověk na světě vidí jenom krásy. A to i v případě, že žádné nevidí. Rozhodně je tato vlastnost obdivuhodná, nesmírně vyčerpávající a někdy až zdravou mysl zachraňující. I přesto je mnohými odborníky optimismus považován za neurologickou poruchu, kdy si daný jedinec upravuje životní zkušenosti takovým způsobem, aby cíleně zapomněl na jejich temnou stránku. Tím ovšem dochází i k pokreslení reality a k nepřiměřeným reakcím na potencionální nebezpečí. Lidsky řečeno – optimista obrací mínus v plus tak dlouho, až se zdá být naprosto nepoučitelným.

Budeme-li  zpochybňovat existenci špatných zpráv a nepřipustíme si, že nás jistá osoba, věc či situace rozvzteklila, riskujeme mnohem více než propuknutí v obyčejný hněv. Když si totiž nepřiznáme vlastní zklamání a zlobu, nikdy sami sebe nepoznáme. A jakmile sami sebe neznáme, stáváme se vlastně neovladatelnými a nevyzpytatelnými, což se může objevit při nečekaných událostech a vysokých stresech. Každá nádoba totiž jednou přeteče a i ten nezdolný optimista může vybuchnout – problém tkví v tom, že takový „krasohlíd“ neumí se svým výbuchem negativních emocí pracovat a s nastalou situací se nedokáže adekvátně srovnat.

Smiřte se prostě s faktem, že projekt věčný svit neposkvrněné mysli neexistuje a vy se budete muset vypořádat i s těmi nejhoršími situacemi, které vašemu já nedělají přímo radost.

Buď je hic nebo příšerná zima

Ať se díváte na cokoliv a ze všech stran, všude jenom samé mouchy a nedostatky? „Proč je to kafe vždy tak horké? Nemůžou tady postavit více slunečníků? Tu práci nedostanu, ani to nemá cenu zkoušet.“ Stejně jako si optimista namlouvá, že všude se skrývá dobro, tak i pesimista žije v přesvědčení, že zlo nakonec stejně vyhraje.

pesimismus. Zdroj: sxc.hu

Pesimismus. Zdroj: sxc.hu

Ačkoliv je někdy zdravá dávka pesimismu přínosná, ani v tomto případě se nemá nic přehánět. Kdyby byl svět doopravdy tak špatný a plný nenávisti, lidstvo by dávno vymřelo. Navíc hluboký pesimismus je jedním z hlavních příznaků klinické deprese.

Vše je o správném rozložení

A jak spravedlivě posoudit, kdo je lepší? Je prospěšnější žít v neustálé iluzi, nebo nás obklopuje černočerná tma? Jako obvykle je i v tomto případě pravda někde mezi.

Rada pro nekonečné optimisty:

Nebojte se upustit páru. Nemáte povinnost se na svět pouze usmívat a všechny rány osudu vnímat jako Job. Zraní-li vás někdo, klidně si poplačte nad nespravedlností života, vylijte ze sebe všechen vztek a uvidíte, že se vám uleví. Díky tomuto nenáročnému způsobu odplavíte smutek a lépe poznáte, co od situace nebo přátel vlastně očekáváte a jací  jste vy sami.

Rada pro zhrzené pesimisty:

Vaším úkolem bude najít každý den na světě něco pěkného. A jakmile se vám přihodí nějaká nepříjemnost (jako obvykle, že jste o tom vůbec pochybovali), klidně se vyvztekejte a všechnu bolest vykřičte, ale tak jako po nejtemnější noci přichází slunce, i vy byste měli svůj pláč postupně měnit ve světlo. Zkuste se nad celou věcí povznést a i přese všechnu hořkost a nechuť najít zrnko naděje. Ano, slunce neskutečně pálí, ale také dává vitamin D a dozrávají jahody. A přesně tak – sníh studí, ale na druhou stránku můžete chodit lyžovat.

 

Cesta k vyrovnanějšímu „já“ je trnitá a dlouhá. Nečekejte, že se obrátíte za jeden den a rozhodně se rozlučte s představou, že do týdne budete úplně jiný člověk. Ano, za týden z vás možná bude někdo jiný, ale také jenom na týden. Chcete-li však dosáhnout trvalých změn, mějte jasně vytyčený cíl, který je i uskutečnitelný (např. dovolím si jednou týdně oddechnout a pořádně ze sebe dostanu všechen nahromaděný vztek). Je třeba na sobě neustále pracovat a nevzdat se. Ale je-li vaším cílem spokojenost, vytrvejte, protože zasloužená odměna na konci stojí za tu námahu. A nezapomeňte – sklenice nemusí být napůl plná, nebo napůl prázdná. Sklenice může být naplněná tak akorát!

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Martina Najbrtová

Martina Najbrtová

Pár slov o mně - jsem zásadně nepoučitelná, miluji přátelskou atmosféru a Prahu (i když se to občas vylučuje), umím se zasmát (nejen) sama sobě a nesnáším pokrytce a mrkev (jen abyste věděli, že mrkvovým koláčem mě neuctíte).

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Space Engineer

    Já jsem inženýr, pro mě je sklenice dvakrát tak velká než je potřeba.