Farmaceutka a spisovatelka Marie Kubátová

Kultura Literatura / 2.12.2013

Marii Kubátovou znáte hlavně díky Krkonošským pohádkám, víte ale jak žila? A co dalšího napsala?

´

Marie Kubátová. Zdroj: slovnikceskeliteratury.cz, Petr Kotyk

Marie Kubátová. Zdroj: slovnikceskeliteratury.cz, Petr Kotyk

RNDr. Marie Kutinová, vdaná Kubátová, se narodila 8. srpna 1922 v Praze. Jejím otcem byl Jan Kutina, známý díky svému vedení nakladatelství, a matkou spisovatelka PhMr. Amálie Kutinová.  Marie studovala gymnázium, následně na Univerzitě Karlově obor Farmaciev roce 1977 získala v Hradci Králové na Farmaceutické fakultě titul RNDr.  V průběhu života působila poměrně hojně v lékárnách jako magistra, například v Karlových Varech, Horním Maršově, Špindlerově Mlýně a Vrchlabí, kde se nakonec usadila. Autorka zemřela letos 6. června  ve věku 90 let.

Mariinu tvorbu pravděpodobně ovlivnila i její matka. Ta psala pohádky pro děti, proslavila se cyklem Gabra a Málinka. Dalšími prvky, které měly vliv na její dílo, bylo rodinné zázemí, její profese i prostředí hor – Krkonoš. Popisuje ho takto:

Je to království zelené i bílé, vystlané mechem i sněhem, místo královského kadidla a myrhy vonné senem a pryskyřicí. Jinak má všechny náležitosti: má své panovníky a poddané, letopisy, legendy, své komory pokladů, svůj zákoník i svoji řeč.
Zdroj: KUBÁTOVÁ, Marie: Tucet Krakonošových pobočníků (1976)

 

Marie Kubátové se proslavila hlavně díky Krkonošským pohádkám. Zdroj: bux.cz

Marie Kubátové se proslavila hlavně díky Krkonošským pohádkám. Zdroj: bux.cz

První díla, která začala publikovat,  byly pohádky, divadelní hryadaptace lidových vyprávění. Vycházela v 50. letech 20. století. Psala též články, například do Literárních listů, Kultury, Plamene, Pochodně i Krkonošské pravdy. Autorka také spolupracovala s Československým rozhlasem a od roku 1956 v jejich spolupráci začalo vznikat mnoho děl pro děti: Mechovej král (1972), Javorová víla (1984) nebo třeba Perníková pohádka (2005). Do našeho povědomí se ovšem  nejvíce vryla večerníčkovým seriálem Krkonošské pohádky.

Typickým prvkem, který se objevuje v díle Marie Kubátové je používání nářečí. Objevovalo se v pohádkách i tvorbě pro dospělé. Nezřídka se setkáte se slovy Kérkonoše, poudačky, řebit se, facalík, cacnej, péršet a mnoho dalších. Mimo jiné její díla navazují i na venkovský folklór. Náměty děl sbírala právě v lidové tvorbě nebo ji inspirovaly příběhy z pracovního prostředí lékárny.

Tvorba této autorky je propojena právě s Krkonošemi, je v ní zobrazován drsný, svérázný a tradiční život horalů. Zvláštní je i pohled Kubátové na lidovou slovesnost, přistupuje k ní lidsky. Zřejmě je to tím, že nestudovala literaturu, ale farmakologii, a tak její přístup není odborný ani umělecký. Dovoluji si proto tvrdit, že právě díky tomu byla její díla velice oblíbená, tím více mezi místními obyvateli, horaly.

Mariina rozsáhlá tvorba zaujala i literárního kritika Jiřího Hájka, který v Rudém právu (10/1987) napsal o jednom z jejích děl:

V Legendě o Bílé paní napsala Kubátová nejen baladický příběh o nesmyslnosti konzumních životních ideálů, ale i podobenství důvěry v člověka a v lidi: teprve na konci všech ztrát nalezne hlavní hrdinka Eliška samu sebe i své místo mezi obyčejnými lidmi, kterými dříve pohrdala. Spojila se dosavadní dvojí linie její tvorby – prapůvodní pohádkověbásnivá s kriticky reálnou linií.

Krkonošské pohádky

Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích

Pohodlně se usaďte a vychutnejte si pár minut s Marií Kubátovou a jejími Krkonoškými pohádkami.


Mezi její známější díla ovšem patří například i Lékárnická triologie (1990 ) – Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy, Recept na štěstí.  Z posledních let autorčiny tvorby bychom neměli přehlédnout ani díla: Haraburdí, aneb jak se líhnou knížky; Kouzlo rodinného stolu a nebo Medový perníček – do srdce chodníček.

Myslím, že to byl vlídný osud, když mě postavil za lékárenskou táru. Lékárna, stejně jako lékařská ordinace, to jsou doly na lidské příběhy. Moji první pacienti byli tlumočníky mezi mnou a krajem. A co mi lékárna vzala? Samozřejmě spoustu času, toho nejplodnějšího, osm hodin každého dne. A vzala mi ho opravdu? Nedá se to tak říct. Rozhodně nelituju, že jsem kus svého života strávila v lékárně.
Zdroj: NYKLOVÁ, Milena: Lidská komedie M. Kubátové

Že autorka přirostla k srdci mnoha čtenářům, dokládá i 17 km dlouhá pohádková stezka, která byla otevřena v okolí Malé Úpy.

Zdroj perexové fotografie: kamery.humlnet.cz (upraveno)

 Zdroj informací: VALOUCH, Josef: Marie Kubátová,Československý spisovatel 1986

Zdeňka Kousalová

Zdeňka Kousalová

Ráda čtu a dělám mnoho jiných věcí, zde mám prostor o nich i psát. :o) A vy mi můžete napsat na zdenka.kousalova@generace21.cz :-D

Zanechte komentář