Jeptiškou snadno a rychle?!

Osobní rozvoj Vztahy / 17.6.2013

Je mladá, hezká, úspěšná a… odchází do kláštera. Zní to jako z nešťastného románu? Chyba! Tahle holka jenom kvete!

Většina životů probíhá docela pokojně. (Pokud tedy zrovna nevolíme nového prezidenta, nestátnicujeme a nebo se nerozcházíme). Máme kolem sebe své blízké a už tak trochu dovedeme odhadnout, co nás čeká. V některých chvílích se však náš život jakoby znova nadechne. Když potkáme osudovou známost, začneme chodit do své první práce, stěhujeme se do nového bytu bez party veselých přátel z koleje… A někdy také když se přihodí něco zvláštního v životech těch, kteří s námi jdou po společné cestě. Poslední zmíněné se před nedávnem stalo i mně a o tuto nevšední událost se s vámi ráda podělím.

Jaká je budoucí řeholnice?

[one_fourth]

Stereotypy jako „šedá myška“ nebo „sedávej panenko v koutě“ byste u ní těžko hledali.

[/one_fourth]

Budeme jí říkat Milá. S Milou se znám již nějaký ten pátek. Správnější kamarádku byste těžko našli. Vysokohorská turistika východní Evropou, tábory pro malé děti, jedno i dvě pivka a bláznivé cestování světem jí rozhodně nejsou cizí. Věděli jsme to o ní všichni. Je křesťanka – katolička. Avšak stereotypy jako „šedá myška“ nebo „sedávej panenko v koutě“ byste u Milé hledali jen těžko. Dívka, co studovala rok v Americe, nebála se na vlastní pěst cestovat Latinskou Amerikou a pracovala ve výzkumu v Německu. Ano, tahle dívka vstupuje do kontemplativního řádu Betlémských mnišek. Že je to jen přechodný rozmar a hledání sebe sama? Vsadím se, že tohle je navždy. Milá je psychicky zdravá, celá jenom kvete a nepřeje si nic jiného. Co se této mladé ženě honí hlavou? Jak na její rozhodnutí reagovalo její okolí? Nebude jí chybět muž, děti a komfort ženy 21.století? Na tyto otázky jsem se Milé zeptala a zde jsou její odpovědi.

Má Milá, musel to být pro tvé blízké šok. I když jsi z křesťanské rodiny, není to úplně běžné rozhodnutí. Jak na to tvé okolí reagovalo?

Pro rodiče to byl dost velký šok a asi to opravdu nečekali. Myslím, že u mě viděli spíš tu ambiciózní stránku, která byla zaměřena více na studium, kariéru, cestování atd. Zatím se s tím ještě nevyrovnali – jako většina lidí totiž dokáží pochopit, když sestry pomáhají někomu konkrétnímu (nemocnice, školy…), ale ne, že „zahodí“ veškeré své dary a talent a zavřou se někde v horách. Širší rodina zatím o mém rozhodnutí neví.

Proč mladá a atraktivní žena udělá takové rozhodnutí? Zdroj:Foter.com

Proč mladá a atraktivní žena udělá takové rozhodnutí? Zdroj:Foter.com

Betlémské mnišky jsou katolický kontemplativní řád. Jejich způsob života se skládá z osobní modlitby každé ze sester, společného slavení liturgie a práce v prostorách kláštera. Většina dne probíhá v naprostém tichu. Sestry vyrábějí keramiku, ikony, svíčky, oleje, ale také med, sušenky a drobné sladkosti, jejichž prodejem si vydělávají na skromný život.

Jak bys svým nevěřícím vrstevníkům vysvětlila tuto volbu? Zdá se to jako čiré bláznovství. Čekala by tě jistě slibná kariéra, zajímavý život a milující partner…

Myslím si, že každý hledáme svou velkou životní lásku, pro kterou bychom byli schopni obětovat úplně všechno. Každá holka je určitě naprosto šťastná, když ji vysněný princ požádá o ruku, no a mě o ruku požádal sám Bůh. Asi to zní dost šíleně, protože Boha nevidíme, tak jak může žádat o ruku… Láska a krása se stejně těžko vysvětlují. Ano, možná by mě čekala slibná kariéra, milující manžel atd., ale když si představím i tu nejideálnější verzi, pořád mám dojem, že by mi tam „něco“ chybělo.

Nemrzí tě, že nikdy nebudeš mít děti? Že nezažiješ láskyplné objetí? A v osobních krizích budeš i přes přítomnost spolusester vlastně sama?

Samozřejmě, že je asi v každé ženě vepsána touha po dětech, manželovi, láskyplném objetí… A není vždy jednoduché si představit, že to tak prostě nebude, ale člověk neopouští všechno pro nic, ale proto, že pak může dostat ještě mnohem víc. Taky mě v poslední době oslovuje myšlenka, že člověk nejde za Bohem kvůli jeho darům (ať už je to rodina, kariéra, radost…), ale kvůli jemu samotnému. Zatím nevím, co život v klášteře po nějaké době můžu přinést, takže opravdu netuším, jaké to bude, až přijdou krize. Asi bych ale nepodceňovala důležitost komunity – velké rodiny, která podle mě může mnohem víc podepřít v dobách krize než třeba byť i sebelepší přítel, který má i tak dost svých starostí.

Je to opravdu poslání?! Zdroj:Foter.com

Je to opravdu poslání?! Zdroj:Foter.com

Proč sis zvolila tento druh přísného řeholního života? Jsou přece i sestry, které pracují ve školách, nemocnicích, s bezdomovci, narkomany. Z našeho pohledu jsou vlastně „užitečnější“.

Já jsem si popravdě řečeno celou dobu myslela, že jestli půjdu někdy do kláštera, tak to bude určitě něco akčního – hrát hry s děckama, odjet na misie, učit… V práci s lidmi mám už nějaké zkušenosti. Myslím, že Bůh nerozhoduje podle toho vnějšího, protože on opravdu vidí to, co je nejhlouběji vepsáno (taky to tam sám vepsal, že… ) a vede nás. Sama od sebe bych si tuto možnost určitě nezvolila a poměrně dlouho jsem se bránila i pouhé představě. Co se „užitečnosti“ týče, to už je otázka samotné podstaty člověka – je člověk člověkem tím, že něco dělá? Determinuje ho práce, aktivita, jeho užitečnost a nebo obyčejné „bytí“ člověkem – „bytí“ božím obrazem? Mnich je člověkem, který má žít v naprosté přítomnosti boží, aby Bůh mohl skrze něho „pumpovat“ do světa lásku. Jestli věříme, že zlo, které dělá jeden člověk, má vliv na široké okolí, na všechny, pak podobně to musí fungovat i s dobrem, láskou. Myslím, že se dost podceňuje síla opravdové modlitby.

Několik světských otázek nakonec. Jsi žena a moc půvabná, jak to mají sestry s péčí o svůj zevnějšek? Holí si nohy? Trhají obočí? Pečují o svou pleť?

Na úvod musím říct, že sestry, přesto, že nepoužívají žádné make-upy atd. jsou od pohledu tak nějak opravdu krásné. A krása jako taková je v jejich životě důležitá. V celém klášteře nemají ani jedno zrcadlo, takže trhat obočí si asi můžou, ale nevidí na to. Co se týče péče o pleť, tak to asi odpovídá zdravotním požadavkům každé ze sester, pokud některá potřebuje nějaké speciální krémy, třeba na akné, tak se na tom domluví s převorkou. Vzhledem k tomu, že žijí v chudobě a příjmy mají minimální, tak i z praktických důvodů nepředpokládám, že by měla každá svou sbírku kosmetiky. Nohy si holit nemusí (ale nezkoumala jsem, jestli to dělají nebo ne), protože hábit má střih až ke kotníkům, takže stejně nejsou vidět.

Co bys čtenářům Generace 21 vzkázala?

Všem vám moc přeji, abyste v životě poznali svou skutečnou největší lásku a když ji najdete, abyste se nebáli pro ni obětovat úplně všechno.

Co k tomu dodat? Je to kontroverzní, určitě nepochopitelné, ale ať se ti na tvé cestě, Milá, daří!

Zdroj perexové fotografie: www.foter.com

Alžběta Kalábová

Alžběta Kalábová

"Tajemství radosti je věřit, že je nám vždy dáno to nezbytné k tomu, abychom byli šťastní." (M.Delbrel)

Zanechte komentář