Tisíce vyplavených domácností, odplavených aut a jiných škod… Proč?

V obraze / 3.6.2013

Letošní povodně zasáhly téměř celou Českou republiku. Přišlo varování včas?

Jsme ve 21. století a máme všelijaké výmysly extra moderní doby, do nichž spadají i modelové mapy předpovědi počasí, např. ALADIN, měření a odhad srážek, měření průtoku řek na určitých místech. Dokonce i krom odborníků jako ČHMÚ je mezi obyčejnými lidmi i mnoho amatérských meteorologů. Dalším výmyslem je regulace toků, přehrady, rybníky, hráze, dnes již většinou ovládané na dálku moderní technikou.

Pokládám tedy otázky PROČ, když víme, jaká je předpověď počasí, když se čeká mnoho srážek, když máme právě hráze, které jsou určeny k zachycení přívalových vln vody… PROČ je stejně všude tolik zatopených domácností? Opravdu se s tím nedalo nic dělat?

Zahrada Tomáše Lánského, Hostinné. Zdroj: Tomáš Lánský.

Zahrada Tomáše Lánského, Hostinné. Zdroj: Tomáš Lánský.

Nemusím být odborník, abych logickým rozumem vymyslela, že pokud se hlásí přívalové deště a nadměrné srážky, bylo by vhodné přehrady preventivně odpustit předem a připravit v nich místo pro vodu, která má během následujících hodin a dní přitéct. PROČ se tedy přehrada vypouští, až když už hrozí její protržení a i kvůli tomuto dorazí do vesnic pod ní obří několikametrová přívalová vlna?

Myslela bych si, že náš život mají moderní technologie zkvalitňovat, pomáhat nám. Ovšem k čemu nám je informace, že bude hodně pršet, zvýší se průtok a hladiny řek, ale vlastně se na situaci nikdo nepřipraví? Je to tím, že prostě selhal lidský faktor, nebo lidé nebezpečí podceňují?

Chalupa v Rudníku na Trutnovku. Zdroj: Jan Kraus.

Chalupa v Rudníku na Trutnovsku. Zdroj: Jan Kraus.

V této situaci ovšem občanům nepomáhají ani hádky politiků, kdo za co může, proč není to a to hotové a kde na to jsou připravené peníze. Rovněž nějak nemůžu pochopit rozumem obyčejného občana, kterého se povodně týkaly například v roce 2002 a 2007 a letos k tomu také mnoho nechybělo. Jak je možné, že od roku 2002 se dodnes nestihly vystavět protipovodňové bariéry například jako v Zálezlicích? A občané si stěžují, že kde zábrany jsou, stavěly se pozdě, jako například v Bechyni na Táborsku.

Pak si také marně lámu hlavu nad tím, jak je možné, že se najdou jedinci, kteří jsou v pohodě a velké vody využijí k nezodpovědnostem jako se surfování, nebo vodu dokonce jdou sjíždět na raftech. Pochopitelně nemají ani vesty a helmy. Ne, že by je to zachránilo. Tohle dělají opravdu nezodpovědní lidé a asi neuvažují nad tím, kolik času, peněz a lidského nasazení potom je potřeba věnovat jejich záchraně či hledání.

Chalupa v Rudníku na Trutnovku. Zdroj: Jan Kraus.

Chalupa v Rudníku na Trutnovsku. Zdroj: Jan Kraus.

Tento článek nemá sloužit jako kritika integrovaného záchranného systému. Pouze má upozornit na problémy, které jsou v této situaci aktuální. Má donutit občany zamyslet se. Protože i oni mohou ovlivnit některá dění svými skutky. Ať už při volbách svých zástupců do vlády, nebo pouze rozumných chováním, že si v krizové situaci předem zabalí věci a opustí preventivně své obydlí v rámci zachování svého života.

Pokud chcete sami dotvářet kompletní informace, můžete vkládat na web ČT foto i video ze zasažených míst.

Další informace najdete i pomocí sociálních sítí. Nebo na webech ČT.

Proč si tedy nevzít příklad z Vídně, která prý měla předimenzované protipovodňové zábrany, ale teď není zasažena?

Zdroj perexové fotografie: sxc.hu

Zdeňka Kousalová

Zdeňka Kousalová

Ráda čtu a dělám mnoho jiných věcí, zde mám prostor o nich i psát. :o) A vy mi můžete napsat na zdenka.kousalova@generace21.cz :-D

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Veronika

    Opravdu si „logickým rozumem“ myslíte, že se nádrže předtím neupouštěly? Nakolik do této problematiky vidíte? Nejsem v tom žádný odborník, ale tento názor mi přijde směšný. Rozhodně si tam tu vodu neschovávali na to, aby ji mohli vypustit, až bude nejhůř. Ano, to co se děje je katastrofa, ale hledat vinu „v lidské neschopnosti“?
    A do zasažení „téměř celé České republiky“ raději nebudu mluvit. Ano, pokud teoreticky mluvíme o soucítění s postiženými povodněmi. Ale vodní toky na Moravě a ve Slezsku jsou zatím víceméně v normě.

    • Zdeňka Kousalová

      Dobrý den Veroniko, článek není postavený na tom, že si vodohospodáři vodu schovávali až na povodně, aby lidem záměrně uškodili. Z rovna tak není jeho účelem hledat a obviňovat jenom lidi. Otázkou spíš je, kolik toho lidé mohou udělat příště preventivně. Jako pročistit koryta řek, varování dávat dřív a podobně. Faktem je, že voda by se v některých místech vylila tak jako tak při tomto úhrnu srážek. Ale eliminovat škody by asi šlo.

      • Veronika

        Já ani netvrdím, že je na tom článek postavený, to samozřejmě není. Ale názor v tomto duchu zazněl, což mi přijde absurdní. Přehnaně kritizujete něco, co už není ovlivnitelné člověkem. Váš názor mi v tomto případě přijde opravdu nekorektní. Lidé byli na přívalové deště upozorněni, spousta z nich byla včas evakuována. Uzavřely se nebezpečné úseky silnic i mhd. Dokonce na některých místech existovaly protipovodňové bariéry, ale bohužel nestačily. Co konkrétně víc požadujete? Jsou věci, na které lidská vůle nestačí. A pak už přichází jen kritika, co by kdyby…

  • Sanni

    Celý tento článek mi přijde jako jakýsi pokus posypat hlavu popelem někomu… vlastně komukoli, jelikož ve svém rozčílení odmítáte připustit „vinu“ matky přírody.
    Pokud byste se za posledních pár týdnů jen porozhlédla kolem sebe, možná byste si všimla, že počasí téměř vůbec nesouhlasí s veškerými meteorologickými předpověďmi, které podle vašich vlastních slov ty „výmysly“ které tady máme, předpovídají.
    Opravdu byste měla na místě potencionální novinářky nejdříve napočítat do deseti, uklidnit se a pak racionálně přemýšlet a vyhledávat podložené informace.

  • Alice Pazderová

    Sanni, která/é informace Vám přijde/ou nepodložená/é?
    Alice Pazderová, editorka sekce

  • Martin Háze

    Tento článek nemusí být „postavený na hlavu“, ale pouze se jedná o jiný pohled od autora, proto bych článek neopovrhoval. Chce si článek pořádně přečíst co tím autor má na mysli. Tím chce říci, že by bylo možné škody zmírnit, tento názor naprosto akceptuji.Každopádně jedná se o incident zapříčiněný přírodním živlem a ve větší míře s tím lidský faktor neovlivní. Přesto nějaká naděje ke zlepšení tam zůstavá. Diskuzí by mohlo být velké množství. Na jednu stranu meteorologové upozorňovali dopředu, že hrozí vydatné srážky a s následné tím zvýšení vodních toků. Ale nedokázalo se odhadnout, jak dlouho se srážková činnost zdrží. Tím pádem nedošlo k eliminaci škod způsobenými povodněmi. Na druhou stranu dneska se těm předpovědím nedaří, ikdyž jsou nejmodernější přístroje. Odhad srážek podle modelu aladin je někdy nemožné uhádnout ani 24hodin dopředu. Dnešní počasí má velice proměnlivý charakter a to obzvlášť platí pro střední Evropu. Pokud se drží hluboká tlaková níže, tak srážky se tvoří i na místě, kde jej meteorologický registruje v přítomnosti. Z tohoto vyplívá, že srážkový odhad je zcela neréálný. Proto není se třeba divit, že často předpovědi počasí dojde k frustraci. Také podle synoptických situací nelze zcela odhadnout, na jak dlouho se tlaková níže zdrží a kdy dojde k jejímu vyplnění a  tím přichází výběžek vyššího tlaku vzduchu. Následné zlepšení.

  • Pavlína

    Sanni a Veroniko, přijde mi, že jste opravdu nepochopily o co v článku jde. Nemá to být hledání viníka, ale jedná se o preventivní opatření, která bychom mohli udělat do budoucna. Co je za opatření to, že v protipovodňové baréře je 5 metrů díra a pak bariéra pokračuje dál? Byly jste někdy v centru dění při podovních? Stály jste opodál a s prázdnýma rukama přihlížely, jak váš majetek pohlcuje voda?

  • Radim Hoblík

    No já sice nejsem vodohospodář, ale celkem jednoduchou matematikou se lze dopočítat k tomu, že i kdyby byly retenční nádrže vltavské kaskády na svých minimech, tak při těch průtocích které tekly by jejich naplnění bylo v řádech desítek hodin. Z toho mi celkem logicky vyplývá, že přehrada takovou to povodeň prostě nepojme. Má však (mimo jiné) důležitou roli – zmírnění povodňových škod a poskytnout časový prostor městům pod hrází, aby se na povodeň připravili. A to se stalo! Holt si musíme zvyknout na to, že neporučíme větru a dešti…