Nazkoušíme to znovu. Úplně stejně, ale jinak

Divadlo Kultura / 17.5.2013

Pražská Komedie neumřela, pražská Komedie žije.

Že jste si také mysleli, že je Divadlo Komedie zavřené? Ještě aby ne, když nám tuto informaci ve svých titulcích servírovala média mnoho měsíců loňského roku. Čeho si ale většina (mluvím o větším kruhu lidí, jelikož doufám, že jsem v tomto omylu nebyla sama) nevšimla, bylo objasnění, že jde o konec místního souboru Pražského komorního divadla.

Když se podíváte na úspěchy jejich desetileté existence, poznáte, proč se jedná o takovou tragédii. Několik Radoků pro nejlepší divadlo roku, herce i herečku, dokonce i pár Thálií. Nynějším provozovatelem Divadla Komedie je Divadlo Company.cz. V jeho spíše mladším souboru působí mnoho známých – nutno dodat, že i talentovaných – hereckých tváří, přesto divadlo trpí nedostatkem diváckého zájmu.

Ve snaze oslovit co největší skupinu lidí sáhlo marketingové oddělení až do samotných hlubin propagace – na Slevomat. A v tomto podle mě spočívá hned druhá tragédie Divadla Komedie. Představení, jemuž jsem byla svědkem, hraničí s komediální genialitou a umístění na slevovém portálu si nezaslouží.

Tři muži na divadle

Po inscenacích Naše třída či Testosteron je Scénář pro tři neskutečné, ale existující herce další v řadě neobyčejných her současných polských autorů. Poslední jmenovaná, uvedená na začátku května, je komedií s řadou filosofických promluv a hluchých míst, které autor nařizuje vyplnit improvizací.

Ve hře jsou pouze tři postavy – režisér a dva herci. Společně se snaží nazkoušet divadelní hru, ale do cesty za kýženým výsledkem se jim neustále něco staví. Nejdříve neschopnost domluvit se na čase schůzky, poté lidská tvrdohlavost a nezpůsobilost dovést zkoušku do konce bez vzájemného handrkování a přerušování. Sami tak nakonec rozehrávají absurdní drama, které ukazuje tragédii lidského jednání. Přitom ji ale neustále po brechtovsku přerušují a vystupují za sebe, za herce, aby divákovi znovu a znovu připomněli, že pouze hrají.

(Zleva) Jaromír Nosek, Jan Hofman a Michal Slaný ve hře Scénář pro tři neskutečné, ale existující herce

(Zleva) Jaromír Nosek, Jan Hofman a Michal Slaný ve hře Scénář pro tři neskutečné, ale existující herce. Zdroj: divadlokomedie.eu

Norberte, četl jsem metafyziku od Heideggera…

… a nepochopil jsem ji, říká šumící pramínek. A četl jsi ji pozorně? zeptá se žabák, načež seskočí z pramínku a směrem k režisérovi podrážděně prohodí, že je to kravina. Režisér (Jaromír Nosek) má však vizi a těmito malými hrami chce dosáhnout toho, aby jeho herci (Michal Slaný, Jan Hofman) naprosto pochopili význam svých replik. To vše v duchu čisté improvizace.

Ale herci stále nerozumějí. Raději režiséra popichují, že má vystudovaný „pouze“ muzikál a že ho navíc studoval na JAMU. Režiséra to samozřejmě rozpaluje do běla, a proto po čas zkoušky z jeho úst srší nejčastěji nadávky. Není se čemu divit. Premiéra je na spadnutí, jsou už zarezervované zájezdy do několika městeček a oni jsou zaseknutí na té samé dvojici replik. „Už vidím ty články v novinách. Tvůrci si dali laťku tak nízko, až se stala prahem.“

Michal Slaný - herec ležící, mluvící

Michal Slaný – herec ležící, mluvící. Zdroj: divadlokomedie.eu

Jak uplatit novináře

Když jsem se po představení bavila s herci, řekli mi, že jeden kritik označil jejich výkony při první premiéře za průměrné. Reagovali tak na salvu slov chvály, které se ze mě vyvalily místo pozdravu. Musím přiznat, že mě to překvapilo. V inscenaci, v níž herci nejenomže improvizují, ale i tančí, stepují, zpívají a hrají na hudební nástroje a jde jim to bravurně, až je člověk podezírá z toho, že si všechno tajně nacvičili a vůbec nehrají spatra, by nespokojeného kritika potěšilo už snad jedině, kdyby se doslova a doopravdy přetrhli.

Abych je trochu povzbudila, slíbila jsem, že můj článek je určitě potěší. Na to na mě hodili podezíravé pohledy a otázali se, jestli je náhodou neponoukám k tomu, aby mě podplatili. Kdepak, drazí pánové. Já nejsem divadelní kritik, pod jehož výroky se probýbají divadla po celé zemi. Neumím užívat velká slova. Na druhou stranu ale dokážu ocenit geniální představení, když ho vidím. Uplatit se tedy dám opravdu jednoduše. Představením samotným.

Na rozhovor s Jaromírem Noskem a Janem Hofmanem o Scénáři pro tři… a o mnohém jiném se můžete těšit již brzy!

Inscenace: Scénář pro tři neskutečné, ale existující herce
Autor:  Bogusław Schaeffer
Divadlo: Divadlo Komedie
Premiéra: 2. května 2013
Režie:  Gabriel Gietzky
Herecké obsazení: Jaromír Nosek, Michal Slaný, Jan Hofman
Cena: 140 – 320 Kč, sleva pro studenty, důchodce a držitele ZTP karet

Zdroj perexové fotografie: divadlokomedie.eu

Kristina Roháčková

Kristina Roháčková

Rodiče ze mě chtěli vrcholového sportovce, a tak se ze mě stal novinář. Dubluju mezi kulturou a obecnou všehochutí, nejblíže mám ale k filmu.

Zanechte komentář