Nej žena našeho života? No přece MAMINKA!

Osobní rozvoj Vztahy / 12.5.2013

Uvědomujeme si dostatečně, co pro nás naše vlastní máma znamená? Připravili jsme pro vás maminkovský speciál naší redakce.

„Co to máš, maminko, co to máš u sebe, že já jsem na světě nejradši u tebe?“ Jaroslav Seifert

Dnes je den matek a my bychom rádi touto formou poděkovali všem maminkám za to, co vše pro nás v životě udělaly. Ne vždy jsme byli vzornými dětmi podle jejich představ, ale byli bychom rádi, kdyby věděly, že k nim vzhlížíme s úctou a respektem. A vždy si jich budeme vážit.

Denisa Jelínková, redaktorka:

Když jsem bydlela doma, tak jsme se s mamkou hodně hádaly, taky jsem měla věk, kdy to jinak ani nešlo – no jo, puberta. Teď bydlím asi 2 roky mimo domov a náš vztah jen vzkvétá. Uvědomuji si, jak moc je pro mě maminka důležitá, jak moc ji mám ráda. A už ji neberu jako někoho, kdo mi chce kazit moje plány, ale někoho, kdo je se mnou chce sdílet. Občas je mi smutno, ale jsem u ní za 10 minut, takže ji můžu dát pusu a obejmout ji a to mě uklidňuje.

Náš vztah s maminkou jen vzkvétá.

Denisa Jelínková se svou maminkou.

Karolína Kounová Roubíčková, editorka:

Překvapte svou mámu drobnou pozorností, zavzpomínejte na dětství, doneste jí vyrobené přáníčko, jako tenkrát, když jste byli malí. Nebo jí něco ukuchtěte. Uvidíte, že bude mít radost.

S mojí maminkou máme naprosto výborný vztah, můžu za ní přijít s čímkoliv a pomůže, poradí, podá pomocnou ruku. Jsem za ní opravdu ráda, lepší maminku jsem si nemohla přát. Dodneška toho pro mne dělá moc a já jsem jí za to vděčná.

Karolína Kounová Roubíčková se svou maminkou.

Karolína Kounová Roubíčková se svou maminkou.

Barbora Švarcová, editorka

Moji maminku miluju nade všechno na světě. Až na drobné spory o tom, v kolik a jak se můžu vrátit večer z města domů, spolu skvěle vycházíme. Jsme si prý neuvěřitelně podobné a už jsem i slyšela, že když jsme spolu, působíme jako neskutečné puberťačky. A je pravda, že neznám moc jiných matek, co by se svými 20letými dcerami s nadšením zkoumaly zákoutí dětských hřišť, případně bobovaly na zasněženém svahu (viz fotka) nebo si dělaly na ulici z něčeho takovou srandu, až by obě brečely smíchy. A to ani nemluvím o tom, že velmi často máme stejný názor na věc. Také se stává, že stejnou myšlenku řekneme nahlas unisono. Moje mamka je super!

Bára Švarcová se svou maminkou.

Barbora Švarcová se svou maminkou.

Andrea Ježková, redaktorka:

Moje dětství bylo jednoduše krásný, jako snad každého člověka. Bezstarostné hlavně. Jediná starost byla o to, kdo mi sedne odpoledne na moji oblíbenou houpačku na dvoře, o kterou jsem se často hádala s bratrem. Mamka nás vždycky rozsoudila (nebo mi dala zmrzlinu a já zapomněla, že vlastně na houpačku chci). Bohužel to měla moje maminka trochu těžší, protože ode mě i mého o pár let staršího bratra odešel otec, ještě když mi bylo kolem 3 let. Maminku obdivuji, že to takhle zvládla. Jsem taky ráda, že nás často brala na výlety a byli jsme pořád venku. Když tak hledám vhodnou fotku k tomuto článku, je mi líto, že většinu fotek, co mám, fotila ona, takže spolu moc fotek nemáme. Mám tě moc ráda, mami.

Andrea Ježková s maminkou a bratrem.

Andrea Ježková s maminkou a bratrem.

Kristýna Szkanderová, editorka:

Svou maminku zbožňuji nadevše. Jelikož jsem jedináček, myslím, že náš vztah je možná právě proto takový. Moje maminka je pro mě odjakživa dobrý rádce, kamarádka a hlavně životní vzor. Máme spolu opravdu krásný vztah. Vím, že za ní mohu dojít s čímkoliv, vždycky ráda pomůže a poradí. Jsme k sobě absolutně upřímné a velmi si rozumíme. Moc bych přála ostatním, aby mohli mít tak zlatou maminku, jako je ta moje a nejen ji. Moji rodiče jsou ti nejlepší lidé na světě a pro mě i životním vzorem. Jednou bych chtěla žít spokojený život tak, po boku někoho, s kým se budu tak skvěle doplňovat stejně jako oni.

Kristýna Szkanderová s maminkou.

Kristýna Szkanderová s maminkou.

Alice Pazderová, editorka:

I když věkový rozdíl mezi mnou a maminkou je třicet let, beru ji jako jednu ze svých nejlepších kamarádek. A stejně tak svou starší sestru. Jsou to pro mě osoby, kterým sděluji vše, co se odehraje v mém životě mezi prvními. Prožíváme spolu radosti i trápení a není nic, co by se u nás nevyřešilo. Už od mala mi maminka říkala, že za ní můžu s čímkoliv přijít a opravdu to tak je. Jsem jí vděčná za to jak mě vychovala a vlastně pořád vychovává. Myslím, že jsme se nikdy vážně nepohádaly. Máme skvělý vztah, dokonce jsme spolu byly několikrát samy na dovolené ve Španělsku, protože to je naše nejoblíbenější země, a užívaly si to přímo neskutečně. Možná nejstarší vzpomínku, kterou si s maminkou vybavuji, je když se vzbudím po poledním spinkání a ona mi ukazuje plavky a říká, že půjdeme všichni do bazénu.

Alice Pazderová se svou sestrou a maminkou.

Alice Pazderová se svou sestrou a maminkou.

Svět není jenom černá nebo bílá a určitě každý z nás zažil drobnou či větší hádku a neshodu se svou maminkou, ale jistě všichni víme, že mnoho lidí do našeho života vstoupí a možná taky odejdou, ale maminka, ta s námi zůstává navždy. Ne každý má se svou mámou kladný vztah, ale nebylo by lepší pokusit se najít si ke své mamince cestu? Urovnat staré křivdy a mít se rádi?

Zdroj perexové fotografie: pixmac.com (upraveno)
Zdroj ostatních fotografií: archiv redakce

Kristýna Szkanderová

Kristýna Szkanderová

Neustále se učím žít každým okamžikem naplno. Věřím v sebe, lepší zítřky a to, že v životě dokážu vše, co budu chtít. Miluji ironii a smysl pro humor, který je možná lehce kontroverzní. V životě se řídím pod heslem: Nejvíc nás motivují ti, kteří nám nevěří!

Zanechte komentář