Hlásím se ze severu: Začíná se mi stýskat

V obraze / 27.4.2013

I po věcech, do kterých bych to neřekla.

Můj pobyt v malé skandinávské zemi se přehoupl přes půlku a mně začíná čím dál víc věcí chybět. Už před odjezdem jsem všem oznámila, že domů přijedu až v létě a že pokud mě chce někdo vidět, tak musí přijet za mnou. Takže zatímco většina mých spolužáků sbalila na Velikonoce kufry a rozprchla se za svými rodinami do svých vlastních zemí, já jsem zůstala v Dánsku, protože mi přišlo smysluplnější utratit peníze radši za letenky do Finska, čímž jsem si splnila svůj dávný sen, než za cestu domů, kde to přece znám.

Materiální záležitosti

Moje vlasy si zvykly na šampón od jedné rostlinné značky, která samozřejmě v Odense nemá zastoupení, a jsou tak teď nuceny snášet jiný. A do kufru jsem v lednu nenacpala ani jednu neučebnicovou knížku ze svých poměrně slušných zásob, takže se tu trápím bez Tolkiena v papírové podobě.

Většina věcí, které mi chybí, je potravinového rázu. Tušila jsem, že mi tu bude chybět typický český chléb. Před pár týdny jsem však konečně objevila variantu toastového chleba, která mi vyhovuje. Na náš to sice zdaleka nemá, ale v mém případě je výhrou cokoli, po čem mi nebude špatně. Dánská kuchyně je taková nějaká nijaká, bez chuti. Dánové si přes den pochutnávají na typickém obloženém pečivu a ve školní kantýně se tak teplé jídlo vyskytuje minimálně. Nikdy jsem nebyla velký zastánce české kuchyně, takže mě opravdu překvapilo, když jsem začala snít o vdolečcích, vepřu-knedlu-zelu a svíčkové (kterou ovšem stejně nesmím).

Teď jsem doma tady.

Teď jsem doma tady. Zdroj: Jana Brouková, Generace 21

To ostatní

Stýská se mi samozřejmě po rodině, přítelikamarádech. Chybí mi moje báječná kamarádka, se kterou jsem se potkala na imatrikulaci a od té doby jsme se od sebe po celé studium vysoké školy nehnuly. Pro jistotu jsme spolu začaly i bydlet a poslední dva roky jsme nezvládly ani letní prázdninové odloučení. A pak nám oběma asi přeskočilo a přihlásily jsme se na Erasmus každá jinam.

Zajímá vás jaké je Dánsko? Článek o zemi mostů najdete v sekci Cestování.

V mém nejbližším okolí se nevyskytuje nikdo, s kým bych mohla často prohodit pár slov česky. Na jedné z posledních akcí jsme se ale sešli dva Češi a dva Slováci a užívali si pocit mluvit svými vlastními jazyky.

Chybí mi Praha, dobíhání tramvají, prodírání se do Národní knihovny mezi turisty na Karlově mostě a oslovování vyučujících jejich tituly, nikoli křestními jmény. A i moje malé město, kde se nic neděje.

Každopádně jsem pořád z Dánska nadšenáužívám si to tu. A děsí mě, že za dva měsíce a kousek tady všechny a všechno opustím.

Zdroj perexové fotografie: Jana Brouková, Generace 21

Jana Brouková

Jana Brouková

Chcete být také V obraze? Zaujalo vás něco a chcete se k tomu vyjádřit? Napiště mi na jana.broukova@generace21.cz

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Kristýna Szkanderová

    Ze všech tvých článků jsem vždy nadšená. Chtěla jsem příští rok na LS taky na Erasmus, taky do Dánska. Dnes mám však až husí kůži z pomyšlení, že by mi tohle všechno, co jmenuješ, taky chybělo. Jani, máš můj obdiv, jak to vše bravurně zvládáš. 🙂

  • Jana Brouková

    Doufám, že jsem tě tímhle článkem neodradila. Rozhodně to nemělo vyznít, že se tu trápím steskem a odpočítávám dny do odjezdu domů. 🙂 Myslím, že je to normální, když vypadneš ze svého zajetého systému, jen jsem to všechno shrnula do jednoho článku a možná to vyznělo trochu děsivě. Určitě ale stále převládají pozitivní dojmy a jsem moc ráda, že jsem tady. 🙂

  • Romča Hanousková

    Jano, měla jsem stejné pocity na mém belgickém Erasmu. Ještě štěstí, že jsme si brzo vytvořili cz-sk komunitu asi o 20lidech, takže aspoň to se vykompenzovalo. Jídlo tam měli taky hnusný, a knížky jsem vyřešila tak, že jsem si koupila ebook. 😉 Ať se ti tam líbí a užívej až do konce! Po návratu tě čeká zase stesk po Erasmu…;-)

  • Jana Brouková

    Děkuji za komentář o tvých zkušenostech, Romčo. 🙂

  • Lucie Rubešová

    Romčo, děkujem za komentáře, jsi zlatá. 😛 🙂