Mám ráda svoji zemi

V obraze / 19.4.2013

Ale je to ještě společensky přijatelné?

Poslední dobou se neustále někde dočítám či slyším, jak je to všechno v Česku na nic, politická situace je naprosto katastrofální, systém je prolezlý skrz na skrz korupcí, nic tu nefunguje, jak má. Prostě katastrofa, každý normální občan naší malé zemičky by to tu měl zabalit a utéct někam, kde to je určitě lepší.

Asi jsem divná…

…ale já to takhle necítím. Je-li česká politická situace tak špatná, že by někdo rád odešel z „politických důvodů“, pak bych chtěla vidět, jak by si to dotyčný užíval třeba v Somálsku nebo Severní Koreji. Korupce tu sice je, ovšem pořád jsme na tom lépe než třeba Ukrajina či Rusko. A opravdu nemám důvod utíkat ze svého státu. Mám co jíst, kde bydlet, můžu studovat, smím říct svůj názor, nejsem považována za méněcennou, nehrozí, že by mě někdo bezdůvodně poslal do vězení, jsem svobodná a zodpovědná sama za sebe.

Zase tak zlé to tady není!

Zase tak zlé to tady není! Zdroj: sxc.hu

Mám možnost srovnávat

A to mi asi pomáhá uvědomovat si situaci v naší zemi nejlépe. Čím více porovnáváme životní styly s ostatními zahraničními studenty, začínám být pyšná na svoje „češství“ – na Prahu, na složitý jazyk (baví mě děsit cizince jazykolamem „tři sta třicet tři stříbrných stříkaček…“), na sourozenecký vztah se Slovenskem, na náš specifický humor, na tradice a zvyklosti a vlastně i na onu tolik opovrhovanou politickou situaci.

Všechny, kteří by tak rádi odešli někam pryč, bych ráda na jejich cestě pozorovala. Vlastně – vždyť každý z nás může svobodně opustit Česko a odstěhovat se do jiné země. Nikomu v tom přece nic nebrání, je to jen o našem vlastním rozhodnutí. Opravdu bych pak ale chtěla vidět, jak si oni potenciální emigranti vedou. Ono třeba v Dánsku, jedné z těch tolik vychvalovaných skandinávských zemí, kvalifikovanou práci bez znalosti dánštiny seženete dost těžko. A pochybuji, že rozvážení letáků ve čtyři ráno někoho při místních cenách uživí.

Neříkám, že je všechno v České republice ideální a stížnosti jsou vykonstruované. Problémy tu samozřejmě máme. Ale v celkovém porovnání jsme na tom ještě dobře. Vlastně se máme úplně parádně (možná skoro jako ona prasata v žitě), je na čase si to jen uvědomit.  

Zdroj perexové fotografie: sxc.hu

Jana Brouková

Jana Brouková

Chcete být také V obraze? Zaujalo vás něco a chcete se k tomu vyjádřit? Napiště mi na jana.broukova@generace21.cz

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Jitka Holčáková

    Jsem ráda, že se dnes najde někdo s podobným názorem 🙂

  • Jana Brouková

    Nápodobně. Jsem ráda za každou duši, která si to uvědomuje. 🙂

  • Alžběta Holková

    Přesně tak, i já jsem se začala cítit jako ohrožený druh, když před cizincema v jednom kuse nekritizuju Česko. Překvapují mě lidé, kteří nejen že si myslí, že jediným možným vysvobozením Čecha z toho tragického místa, kde se narodil je, co nejrychlejší emigrace a o to víc mě děsí, že tito lidé jsou to schopni i roztrubovat hlasitě do světa. Upřímně řečeno takovýto názor mi příjde velmi povrchní a myslím si, že to můžou tvrdit snad jen lidé, kteří v životě nepřišli do styku s životem v zahraničí (nemyslím 7denní dovolenou v chorvatském kempu určeném výhradně pro turisty). Já mám za sebou už pár delších pobytů v zahraničí a kromě domorodců jsem tam na podobné téma diskutovala i s příslušníky jiných národností a výsledek? Po mnoha a mnoha debatách a poznáních hrdě hlásím: JSEM ČEŠKA 🙂