Co jste možná nevěděli o českých nej, díl první

Cestování / 27.11.2017

Všichni si pamatujeme, jaká je nejvyšší hora na světě nebo nejlidnatější země planety. Znáte i všechna česká nej?

Vnímání světa se dnes spíš globalizuje a na regionální úrovni je skoro zbytečné myslet. Alespoň takový pocit může člověk získat například ve škole. Naše republika má však spoustu svých vlastních přírodních úkazů, které stojí za vědění, případně navštívení – zkrátka pokud jim budete věnovat trochu pozornosti a chvilku času, obohatíte se.

Nejvyšší přírodní bod

Se svými šestnácti sty dvěma metry nad mořem se tyčí hora SněžkaKrkonoších nad všemi jinými vrcholy. Prochází tudy česko-polská hranice. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu „sněhem pokrytá“. Označení, které používáme dnes, se však uchytilo až ve dvacátých letech devatenáctého století. Předtím by vás obyvatelé odkázali na Pahrbek Sněžný, Sněžovku nebo Sněhovku.

Nejnižší přírodní bod

Hřensko, brána do NP Česko-saské Švýcarsko. Udělejte si výlet třeba na Pravčickou bránu.

I tento bod se nachází na hranicích, tentokrát na těch s Německem. Mezi Ústeckým krajem a Saskem, Děčínem a Pirnou, protéká řeka Labe také u Hřenska. Říční hladina zde u soutoku Labe s Kamenicí nepřesahuje 115 metrů nad mořem. Obec Hřensko tvoří mimo jiné bránu do Národního parku České Švýcarsko (případně Česko-saské Švýcarsko). Příroda, do níž je Hřensko zasazeno, vám vyrazí dech.

Nejhlubší propast

Tipli byste si Macochu? Co vás nemá! Naší, ale i světovou nejhlubší sladkovodní zatopenou propastí světa je Hranická propast nedaleko Teplic nad Bečvou, v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v Olomouckém kraji. Vyhlídková plošina umožňuje nádherný výhled na jícen propasti, který je 104 metrů dlouhý, 34 metrů široký a téměř 70 metrů hluboký. Samotná propast má celkovou naměřenou hloubku 473,5 metrů pod mořem.

Největší národní park

O národních parcích České republiky napsala redaktorka Nela Rájová čtyřdílný seriál: Krkonoše, Podyjí, ŠumavaČeské Švýcarsko.
V České republice máme čtyři národní parkyKrkonoše, České Švýcarsko, Podyjí a Šumava. Právě tento poslední bere prvenství co do své rozlohy. Na rozloze 68 342 hektarů (pokud počítáme i ochranné pásmo CHKO Šumava, jedná se téměř o 100 000 hektarů) se rozprostírá panenská příroda nejméně zalidněné části republiky. Národní park byl založen v roce 1991, osmdesát procent celkové rozlohy pokrývají lesy, obce a silnice naproti tomu pouhých deset procent. Zbytek je buď bezlesý, nebo zde najdeme drobné vodní toky.

Nejdelší řeka

Ačkoliv v zahraničí má největší význam asi Labe, které pramení v Krkonoších a přes severní část Čech pokračuje do Německa a skrz velká města do Severního moře, pro Čechy by měla být tou „nej“ řekou Vltava. Je totiž nejdelší, protéká naším hlavním městem a spoluvytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Pramení na Šumavě soutokem Teplé a Studené Vltavy. Její název pochází ze starogermánštiny a znamená „divokou vodu“.

Šumava je krásná právě proto, jak je opuštěná.

Českých nej existuje celá řada. Příště si řekneme něco o obcích, zastávkách a umělých přírodních bodech.

Zdroj všech fotografií: Pixabay.com

Štítky

Vlasta Řenčová

Vlasta Řenčová

Profesionální amatér, snílek a velký čtenář. Ráda cestuje s foťákem na krku a ještě raději o svých zážitcích píše, neboť se vyžívá ve psaném projevu. Gymnazistka se slabostí pro němčinu, tak trochu samouk bojující za humanitní obory. Věčný Potterhead, milovník historie a čokolády.

Zanechte komentář