Vrcholná atrakce znamená tři turisty denně, to je čistá Papua-Nová Guinea

Cestování / 30.10.2017

Olomouc – Vesnice, kde si mezi sebou nerozumí, maturanti jako elita, čarodějové a šamani. O udržitelnosti a ekologii v těchto extrémních podmínkách se mluvilo v úterý v Olomouci.

Biolog Vojtěch Novotný pracuje už několik let v deštném pralese na ostrově Papua-Nová Guinea. Nezabývá se pouze studiem endemitů, ale hlavně hledá co nejefektivnější způsob ochrany zdejšího přírodního bohatství a zároveň zachování identity místních obyvatel. O svém úsilí promluvil na jednom z ekologických večerů v olomouckém Muzeu umění.

Prales patří domorodcům

Většina krajiny je hustě zalesněná, někde jsou vytvořeny umělé zahrádky. Vždy jde ale o udržitelné prostředí, na rozdíl od vyspělých kontinentů, jako je Evropa nebo Amerika. Lidé prales opravdu vlastní a rozhodují o něm, není je možné deportovat například kvůli vytvoření chráněné krajinné oblasti. Proto Novotného tým spolupracuje s místními a díky nim založil biologickou laboratoř u vesnice Wanang, ke které ani nevede cesta.

Vojtěch Novotný nabídl netradiční pohled na biologii. Zdroj: Tereza Ocetková, Generace 21

„Pokecat“ s kamarádem? Nemožné!

Nejikoničtějším symbolem ostrova je jazyková rozmanitost. „Studenti většinou nemají kamaráda, který by mluvil stejným jazykem. Stejně tak každý z rodičů hovoří jinak. Bez angličtiny by se tam nikdo neobešel,“ vysvětlil Vojtěch Novotný to, jak výskyt jazyků ovlivňuje běžný život Papuánců. Guinea má osm milionů obyvatel, tisíc jazyků a každý z nich třeba jen tři sta mluvčích. Žádný jazyk zde nepřevládá a je zde větší jazyková rotříštěnost než v celé Evropě.

Nejpoužívanější podobou angličtiny je tzv. pitchin. Zdroj: pixabay.com

„Při cestách po Guinei jsme slyšeli třeba dvacet jazyků v jednom dni. V Evropě byste museli jet z Norska do Turecka,“ smál se Novotný a dodal, jak Papuánci vysvětlují čas: „Jazyk Yupno to má promyšlené, minulost je v jednom přesném geografickém místě, budoucnost zase v jiném. Na to místo ukazují, když o něm mluví. Budoucnost představoval třeba pramen řeky.“

Bohatství je v půdě, technika je téměř nepoznaná

Guinejci jsou zemědělský národ. Všichni mají půdu, ale jen padesát procent z nich má elektřinu. „Životním úspěchem je být maturant. Většina studentů umí něco vypěstovat, postavit dům nebo lovit zvěř,“ popisuje modernizaci Vojtěch Novotný. Vytrácí se ale znalost domorodých jazyků, jen málo mladých mluví plynule. Spoléhají na angličtinu.

Největší úspěch je maturovat. Zdroj: Tereza Ocetková, Generace 21

Místní etnika mají zájem zachovat si svoji kulturu a tradice, naproti tomu se snaží o kontakt s moderním světem. Postaví si vlastní letiště, děti sní o autech. I přesto si ale všichni hýčkají přírodu, vědí, že právě ona je jejich největší bohatství. A proto je Papua-Nová Guinea tak neposkvrněná a dokonalá.

Ochrana lesa ve vesnici Wanang stojí asi 11 amerických dolarů na hektar a rok.

Ochrana všech lesů na PNG by stála 275 milionů amerických dolarů.

Tedy méně, než je rozpočet Ministerstva životního prostředí ČR.

Zdroj miniatury a úvodní fotografie: pixabay.com

Tereza Ocetková

Tereza Ocetková

Milovnice koní, která většinu času věnuje olomoucké žurnalistice a sbírání inspirace na cestách. Protože je lepší jednou něco vidět na vlastní oči, než o tom tisíckrát slyšet z vyprávění!

Zanechte komentář