Trpké zklamání namísto sladkých hroznů

Literatura / 10.9.2017

Vidina pomerančových sadů a vinohradů byla tak lákavá a slibovala lepší zítřky strávené pod kalifornským sluncem. Po strastiplné cestě se však nedostavila odměna. Zbyl pouze hněv.

Krize a její první oběti

Hospodářská krize ve 30. letech minulého století zanechala mnoho stop v lidských životech a nutně se tedy vryla i do literatury jakožto věrný obraz doby. Když „zlatá léta“ odvál vítr a přišel krach na newyorské burze, nedostavilo se pouhé prozření, spíše krutý úder, vlna, jež s sebou smetla všechny bez rozdílu. Zadlužená Amerika se snažila znovu vyplavat na hladinu, a tak kopala kolem sebe, aby si pomohla – a obětí se stali zejména zemědělci. Pronajatá půda byla pryč, jakmile si banka zamanula a farmářům nezbylo nic jiného, než jít o dům dál. No a kam že jeli hledat svou novou budoucnost? Přece do prosluněné Kalifornie.

John Steinbeck

John Ernst Steinbeck se narodil roku 1902 v americkém Salinas v Kalifornii, zemřel roku 1968. Byl držitelem Pulitzerovy a Nobelovy ceny. Během života střídal různá zaměstnání a své zkušenosti uplatňoval v dílech. Hrdiny jeho románů bývají prostí lidé, Steinbeck popisuje bídu a reaguje na sociální problémy a krizi. Jeho nejznámějšími díly jsou romány Hrozny hněvu, Na východ od ráje, novela O myších a lidech nebo cestopisná kniha Toulky s Charleym.

Autor románu John Steinbeck, zdroj: theparisreview.org

Není nad vlastní zkušenosti

Autor knihy Hrozny hněvu John Steinbeck ve svých dílech vždy velmi rád vycházel z vlastních zkušeností. Sám se narodil v Kalifornii a znal mnoho lidí, jež zle postihlo období krize, což se odráží v jeho románech. V nich popisuje bídu, životy prostých lidí, přičemž se svými hrdiny soucítí, avšak nedává to okatě najevo – jasným vykreslením situací se nespravedlnost a sociální problematika ukáže sama v tom správném světle.

Joad se zeptal: „Jakej to má smysl, že vyhazujou lidi z půdy?“ „Což vo to. Vo tom voni toho napovídali, a moc krásnejch řečí. Víš přeci, jaký teď byly u nás špatný roky. Přišel prach, všecko zkazil a člověk nesklidil ani tolik, aby nakrmil mravence. A každej si udělal v krámě u hokynáře pořádnou sekyru. Však víš, jak to bejvá. No, a ty lidi, kterejm patří půda, řekli: „My si za takovejch vokolností nemůžeme dovolit, abysme udrželi nájemce.“

Trpké zklamání a iluze

Román, za něhož Steinbeck brzy obdržel Pulitzerovu cenu, se zaměřuje na osud chudé zemědělské rodiny Joadových. Ti jsou nuceni opustit svou práci na pronajatých polích a odejít pryč na Západ, kde je má čekat nový život. Letáčky vyvěšené po celém městě hlásají, že celá Kalifornie shání pracovní sílu a slibuje skvělé pracovní podmínky a konec věčně asketického života. Naděje drží nezaměstnané farmáře při síle, jenže poté, co se vše ukáže být planými sliby a lstivými taktikami vedoucími jen k ještě větší bídě, vidina sladkých kalifornských hroznů dostane jiný rozměr. Zklamaným zemědělcům zhořkne šťáva v ústech a přemění se v jed a zlost.

Prosluněná Kalifornie slibovala mnoho pracovních příležitostí, situace ale nebyla tak růžová, zdroj: visitcalifornia.com

Volání po spravedlnosti je bez odezvy

Jelikož román vychází ze skutečných událostí, čtenář si jen těžko může stěžovat, jak je celý průběh pro hrdiny nespravedlivý. Je tomu skutečně tak, nicméně historie už byla jednou napsána a to způsobem, který si vybrali sami lidé. Joadovi jsou jen zástupcem tisíců dalších, kteří se snažili protlouct se těžkým údělem. Hněv postupně vyklíčí nejen v hrdinech příběhu, ale i v pozorovateli, který sleduje špinavé taktiky kalifornských majitelů půdy. Zbohatlíci moc dobře vědí, jak špatně na tom prostí farmáři jsou a toho se dá snadno využít – zemědělci budou pracovat za jakoukoli mzdu, dokonce i když je nad slunce jasné, že vydělané peníze je nemohou uživit. Jejich dny se skládají pouze z potu na tváři a namožených svalů, odměna je mizerná. Přesně takový byl tehdejší život – od vodové kaše k další vodové kaši, tím se měřil čas.

Kapka sladké naděje

Přestože se vše nespraví mávnutím kouzelného proutku, několik pozitivních záblesků se ve tmě objevuje – ať už je to pomoc druhému, i když je člověk sám v nuzné situaci, pospolitost rodiny, jež se snaží držet semknutě u sebe nebo i ona naděje, které značně ubylo, přece však nezmizela docela. Kam by také směřovalo lidské snažení, kdyby člověk přestal věřit? Koneckonců, přijde další rok a s ním třeba i překvapivě sladká úroda hroznů, jež nás vyvede z hladového období.

Román, jenž Steinbeckovi přinesl Pulitzerovu cenu, zdroj: Lenka Lahnerová, Generace 21

Hrozny hněvu

Autor: John Steinbeck

Původní název: The Grapes of Wrath

Nakladatelství: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, edice Klub čtenářů

Rok vydání: 1963

Počet stran: 406

Zdroj profilové fotografie: antikopava.cz, zdroj úvodní fotografie: stoplusjednicka.cz

0 88 100 1
88%
Average Rating

Hrozny hněvu

Klasický román Johna Steinbecka je právoplatným nositelem Pulitzerovy ceny za beletrii. Ačkoli pro dnešního čtenáře mohou vložené kapitoly popisující obecně přírodní podmínky a situaci působit zdlouhavě, samotný příběh rodiny Joadových zaujme svou autentičností a skvělým popisem dění.

  • 88%

Lenka Lahnerová

Zanechte komentář