Daň za plný žaludek aneb Menu pro záchranu planety

Na talíři / 6.9.2017

Ačkoliv už ekologie dávno není cizím slovem, v našich znalostech je stále spousta mezer. Víte třeba, že spotřebu vody ovlivňujete také tím, co jíte?

Plýtvání vodou je potřeba předcházet a tento problém řešit v globálním měřítku. Na tom se nejspíš shodneme. Málokdo si však uvědomuje, že snižování naší ekologické stopy nekončí tím, že důsledně zastavujeme kohoutky nebo že se obejdeme bez zahradního bazénu. Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik spotřebované vody (a dalších podpásovek pro naši planetu) stojí za steakem na vašem talíři?

Před dopady našeho konzumního chování bychom rozhodně neměli zavírat oči. Zdroj: Buenosia Carol, pexels.com

Živočišná výroba není pro planetu žádný med

Sečteme-li pastviny a ornou půdu určenou k pěstování krmiva pro zvířata, zabírá živočišná produkce téměř třetinu zemské souše. Tato oblast se kvůli zvyšující se poptávce, vrůstajícímu počtu obyvatel i celkovému ekonomickému růstu navíc neustále rozšiřuje a čím dál větší množství masa se dostává i na talíře lidí, kteří jej dříve jedli jen sporadicky (řeč je například o zemích východní a jižní Asie).

Když převedeme množství obilí, které je potřeba na výživu jednoho průměrného člověka (samozřejmě včetně krmného obilí, kterým jsou vyživována hospodářská zvířata, jejichž maso, vejce či mléko konzumujeme), dostaneme se na alarmujících 390 kg ročně.

Živočišná výroba pak má neblahý vliv nejen na vodu, ale i na půdu, ovzduší a následně také na zdraví lidí či biodiverzitu. Důsledky jsou nedozírné a pro málokoho zjevné. Je proto ten nejvyšší čas si obzory rozšířit.

Obilí není jen na mouku

Přesto, že koluje spousta sarkastických (a musím sebeironicky uznat, že mnohdy opravdu vtipných) hlášek o tom, že se vegani chodí pást, představa, že by plýtvání vodou bylo záležitostí primárně rostlinné výroby (rostliny se přeci musí zalívat, no ne?), je mylná. Spousta vody je totiž sice opravdu využita pro onu nezbytnou závlahu obilí a dalších plodin, jak už jsem ale zmínila výše, často se jedná o krmivo dále využívané právě živočišným průmyslem. A tím samozřejmě spotřeba vody v tomto odvětví ani zdaleka nekončí.

Velká část obilí není určena pro výživu lidí, nýbrž dobytka. Zdroj: Jenny Hill, unsplash.com

V přepočtu tedy můžeme zjednodušeně říct, že k vyprodukování jednoho kilogramu obilí potřebujeme asi 450 litrů vody, zatímco na stejné množství hovězího je to asi 15 000 litrů. Asi vám nemusím zdůrazňovat, jak obrovský rozdíl to je, a jak mizivá (i když samozřejmě chvályhodná) je naše snaha omezit plýtvání vodou v domácnosti, když se výměnou za jednu flákotu můžeme sprchovat třeba několik týdnů.

Tip: Chcete se o zodpovědné spotřeba dozvědět víc a ujasnit si i další důsledky konzumace konvenční stravy? Stáhněte si praktickou brožuru Menu pro změnu. Projít ji můžete také se svými dětmi či mladšími sourozenci.

Změna je život!

Tip: Nevíte si rady, co bezmasého uvařit? Zkuste třeba některý z mých oblíbených receptů!

Jste trochu šokovaní? Také jsem byla. Rozhodně vás nenabádám, abyste živočišné produkty ze svého jídelníčku naprosto vyloučili, není-li to vaším bytostným přesvědčením. Malé pošťouchnutí k zamyšlení by to však pro vás být mohlo. Musíte mít opravdu maso každý den? Neobešli byste se přeci jen bez dalšího plátku slaniny ve vašem toustu? Co takhle vyzkoušet jiné alternativy? Zapojte se třeba do kampaně Bezmasé pondělí.

Každý krok se počítá, tak vyšlapujme tak, ať jako lidstvo za chvíli doslova neztratíme pevnou půdu pod nohama.

Chutný hamburger vykouzlíte i v bezmasé verzi. Základem mohou být třeba luštěniny. Zdroj: LibbyandMarcelcom, pixabay.com

Zdroj úvodní fotografie: Lukas Budimaier, unsplash.com

Adéla Svobodová

Adéla Svobodová

Vaření i psaní jsou společně se sportem jedny z mých nejoblíbenějších způsobů seberealizace. A protože se řídím heslem "Dělej víc věcí, které tě dělají šťastnou!", stala jsem se součástí tohoto portálu. Vždy budu ráda za Vaše komentáře, připomínky či nápady.

Zanechte komentář