Petrohrad: Benátky severu

Cestování / 11.7.2017

Kolik zaplatíte za láhev pravé ruské vodky, kde dělají nejlepší palačinky a co si rozhodně nenechat ujít o půl druhé ráno?

Když se mi nedávno naskytla šance jet se podívat do Ruska, neváhala jsem ani minutu. Není lehké si vyřídit vízum (může vám ho schválit pouze Ruská federace sídlící v Praze a jedna z podmínek je zvací dopis od ruského partnera. Samozřejmě, když pojedete přes cestovní kancelář nebo jako já přes organizaci Eurocamp, tak se vám o vízum postarají a máte ulehčenou práci), navíc se učím ruštinu už sedm let a konečně jsem mohla své znalosti patřičně využít. Má cesta tedy směřovala do krásného Petrohradu.

Petrohrad, rusky Санкт-Петербург („Sankt-Petěrburg“), je druhým největším městem Ruska a rozkládá se na březích řeky Něvy. Založil ho car Petr I. Veliký v roce 1703 a od té doby se jeho název stále měnil. Mnozí z vás ho mohou znát pod jménem Leningrad.

Dnes je to jeden z nejdůležitějších ruských přístavů a mnoho z jeho památek patří do světového dědictví UNESCO.

Příletová hala na letišti

Cesta

Dostat se do Petrohradu není vůbec složité. Já letěla ruskými aerolinkami z Prahy necelé tři a půl hodiny. Jak jsem psala výše, jela jsem přes organizaci Eurocamp, která sídlí ve Frýdku-Místku a zařizuje výměnné pobyty pro mládež. (O Eurocampech se detailně rozpovídám v samostatném článku.) Na palubě vás přivítá velice zdvořilá ruská posádka a nabídnou vám mimo jiné i jejich noviny, ze kterých jsem byla nadšená. Mé první setkání s azbukou jinde než v učebnicích! Po příletu na vás bude čekat obrovské letiště a uvítací cedule (viz výše).

Rubly, rubly a zase rubly

V Petrohradu se neplatí eury jako v ostatních evropských městech. Mají vlastní měnu – rubly.
Kurz se samozřejmě stále mění, ale za 100 rublů zaplatíte přibližně 42 korun českých, z čehož vyplývá, že je to jedno z mála měst, kde nakupování nebude příliš drahé, ba naopak.  Směnárny mají většinou problém vám vydat menší bankovku než je 500 rublů, se kterou v  menších obchodech moc nepochodíte, protože prodavači nemají na vrácení.

Častá otázka, která mi byla po návratu pokládána  jestli jsem ochutnala jejich pravou ruskou vodkukolik stála. Já láhev 0,7 l kupovala domů za 190 rublů, což je v přepočtu asi 80 Kč, takže rozdíl oproti České republice je znatelný (samozřejmě se cena liší od místa, kde nakupujete, a také podle toho, jak velké množství chcete), a to i co se týká chuti. Sice nemám ráda tvrdý alkohol, takže jsem jen lehce zkusila, ale podle mého názoru ruská vodka tak moc „nekope“ jako česká. Další rozdíl byl v nakupování. Od jedenácti hodin večer vám alkohol už neprodají a musíte počkat do rána.

Tisíc rublů

Azbuka podruhé

Hlavní ulice v Petrohradě

Jak už jsem psala, v Rusku jsem si chtěla především procvičit ruštinu, takže jsem byla šťastná z každého nápisu nebo objednávání v restauraci. První mě už v letadle nadchly ruské noviny a nadšení pokračovalo na hlavní a nejrušnější ulici v Petrohradě – „Něvský prospekt“. Ulice je dlouhá 4,5 km a široká až 60 metrů. Najdeme tam opravdu vše, přes důležité obchody, památky, restaurace a také několik stanic metra.

A jako správná ruštinářka a turistka jsem si jako první ruský podnik musela vyfotit známý McDonald, protože vidět ho napsaný v azbuce se vám nepoštěstí každý den!

McDonald

Ruské speciality

Jaké jídlo vás první napadne, když se řekne ruská gastronomie? Mnoho lidí odpovídá boršč a mají pravdu. Boršč je polévka z červené řepy, jejímž základem je dobře uvařený vývar a brambory. Poté se může připravit několika způsoby. Polévka je velice oblíbená jak v ruské, tak i v ukrajinské kuchyni.

Další jídlo, které rozhodně nesmíte zapomenout vyzkoušet, jsou  palačinky – blíny. Správně by se měly připravovat z pohankové mouky a oproti českým palačinkám jsou mnohem tenčí. Prodávají se po celém městě a můžete si je dát jak na sladko (s čokoládou, tvarohem apod.), tak také na slano (se špenátem, brambory apod. )        

Nesmím opomenout tradiční pokrm z kynutého  (může být i z jiného) těstapirožky. Existuje několik variant a liší se náplní. Můžete ochutnat pirožky se zelím, masem, bramborami, vejci, ale také například s tvarohem.

Stánek, kde dělají ty nejlepší palačinky

5 hlavních míst, které si nesmíte nechat ujít

Petrohrad je krásné historické město, které nabízí spoustu památek a zážitků. Pokud se na východ Evropy vydáte, určitě se nezapomeňte podívat na:

Spasitel na krvi

Chrám Kristova vzkříšení

Jedná se o pravoslavný chrám, který nechal postavit Alexandr III. na památku zavražděného cara.  Je vysoký přes 80 metrů a pojme kolem 1500 lidí. Určitou dobu se zde uchovávala zelenina a ovoce. Nemusíte být zrovna fanoušci chrámů, aby se vám toto místo zalíbilo. Už jen samotná architektura a barevnost láká každý den mnoho turistů.

Palácové náměstí

Střed Petrohradu, tak jako většinu měst, tvoří náměstí. Nazývá se Palácové, protože se na něm najdeme také Ermitáž a Zimní palác. V centru se nachází padesát metrů vysoký Alexandrův sloup z červené žuly a nahoře sloupu můžeme vidět anděla s křížem.

Palácové náměstí

Isakijevskij chrám

Jeden z největších a nejhonosnějších chrámů v Petrohradě. Uvnitř najdete jen málo míst, která by nebyla ze zlata nebo z mramoru a Rusové na to jsou patřičně pyšní. A pokud vás lákají vyhlídky a nevadí vám vyjít pár schodů, rozhodně nezapomeňte navštívit také věž chrámu, kde se vám naskytne pohled na celý Petrohrad.

Metro

Častým dopravním prostředkem je metro, avšak není stejné, jako máme my v Praze. Do Petrohradského metra si nemusíte kupovat lístky, ale mince, které hodíte při nástupu do automatu. Tento způsob se mi velice líbí, protože je velmi ekologický a také pak nenajdete válet se jízdenky po zemi. Dále je to celkový vzhled všech stanic. Každá je něčím originální a něčemu nebo někomu „zasvěcena“. Například  v Puškinově stanici je socha Puškina. Navíc celý prostor metra je velice čistý, má své kouzlo a je moderní, což se nedá říct o vlakové soupravě, která mi přišla naopak velice stará. Každopádně metro v Petrohradě se mi líbilo mnohem více než v Praze.

Otevírání mostů

A co je podle mě v tomto městě nejkrásnější? Rozhodně noční otevírání mostů. Petrohrad je znám svými krásnými kanály a skvostnou architekturou, ke které patří také velké množství zvedacích mostů. Otevírají se od dubna do září a já měla to štěstí, že jsem mohla být u toho. Vše začíná okolo 1:30 hodiny ranní, kdy se začínají otevírat první mosty a trvá to přibližně do 2:15 hodin. Důvod, proč se mosty otevírají, je prostý – na Něvě plují velké lodě, které až teď můžou bez starostí proplout. Přes den by se pod most nevlezly. Takto mosty zůstávají otevřené až do čtvrté hodiny ranní a během této doby není možné se dostat na druhý břeh řeky Něvy. Podívaná je to božská, zvláště pokud jste jako já nic podobného neviděli.

Nejlepší místo na pozorování je přímo z jednoho břehu a když si vezmete s sebou dalekohled – neprohloupíte! Vše je samozřejmě zadarmo a těší se to veliké oblibě turistů.

Otevírání mostů

Celkově bych Petrohrad zhodnotila jako jedinečné město, které má co nabídnout a každý si zde najde to své. Takže kdyby se vám naskytla možnost jet jako mně, neváhejte a jeďte!

Zdroj všech fotografií: Michaela Chmelová, Generace 21

Michaela Chmelová

Michaela Chmelová

Gymnazistka, která miluje dobrou kávu, podzim a slunečnice. Řídí se mottem: "Když nemůžeš, tak přepni na nesmrtelnost."

Zanechte komentář