Cíl jako vedlejší benefit aneb Směřujte, ale nelpěte

Osobní rozvoj / 24.7.2017

Cíl znamená pro mnohé z nás nutnost, v rámci které nad sebou práskáme bičem. V dnešním článku vás naučíme, jak  i cestou k cíli proplouvat v radosti. 

Život je klikatá cesta plná různých výmolů, ale i krásných vyhlídek a zastávek. Tuhle cestu si můžeme naplánovat, ale ve finále vůbec netušíme, kam nás zavede. Je proto důležité na těch svých vytyčených cílech nelpět, protože pak nás může mrzet, když na trase za nimi náhodou zbloudíme.

Možná by bylo fajn, kdyby za našimi sny, plány a cíli vedla přímá rovná cesta bez objížděk a překážek. Ale nebyla by to trochu nuda? Pojďme se naučit si tu opičí dráhu jménem život užívat bez ohledu na to, jestli na ní máme, musíme nebo bychom měli NĚKAM dojít.

1) Mít svůj kompas, znát svůj směr

Abyste to nepochopili nesprávně. Nejde o to se na všechny svoje cíle vykašlat a nechat je ladem – přeci nechcete životem jen tak bezradně bloudit. Člověk musí mít směr, který vychází z  individuálního smyslu jeho života. Jenom tak ho ta cesta může naplňovat. To podstatné je dělat věci, které nám samým dělají radost a naplňují nás už ve fázi, kdy se jim věnujeme.

Zdroj: foter.com, thephotographymuse

Zkuste se sami sebe zeptat, co ve svém životě milujete. Co je vaším zdrojem radosti. Kam svým jednáním směřujete? Jaká je cesta vaší duše a čím chcete, aby byla vyplněná? Charakterizujte si sami pro sebe svůj vlastní individuální smysl života. Nalaďte se na svoje srdce a to, po čem prahne, jaké sny má? Své životní vizi pak přizpůsobte své každodenní praktické konání. To, co neslouží a nedělá vám radost, eliminujte. To, co vás naplňuje, znásobte.

2) Uvolnit se a nelpět

Často si něco hrozně moc přejeme a ono se to neplní. Děláme pro to všechno, lopotíme se, dřeme a ono to zatím padá samo od sebe do klína úplně někomu jinému. Jak to, když se tak snažíme? Když totiž o něco v životě usilujeme, velmi záleží na tom, jakou energii přitom vysíláme.

Pokud se například snažíte zhubnout a stanovíte si cíl, že shodíte x kg za x času, přičemž budete každý den hodinu cvičit, je to sice hezké, ale to podstatné ve finále je, jakou energii tomu celému dáte. Pokud to budete dělat s nechutí, budete se každý den nutit a přemlouvat do něčeho, co vám nedělá radost, pokud se budete upínat jenom a jenom na odpadávající kilogramy a vaše naladění přitom bude postavené na pocitech chtění, dřiny a boje, cíl se vám bude vzdalovat, protože mu sami svým uvažováním dáte najevo, že je nedosažitelný.

Navíc se vším tím přemlouváním vyčerpáte víc, než byste měli, a pokud svého cíle nedosáhnete – výsledkem budou jenom haldy neefektivně stráveného času ve stresu a bez radosti. V momentě, kdy se do něčeho nutíte a neděláte to s láskou, zde není prostor pro přirozené plynutí energie.

Zdroj: unsplash.com, Aral Tasher

Jak tohle zlomit? Nebojujte. Uvolněte se v tom, co děláte, a najděte způsob, jak to celé prožívat v radosti. Pokud vás nebaví dřít se v posilovně, nedělejte to jenom proto, že to jiným funguje. Vaše pocity vám ukazují, že to zřejmě není váš způsob, vaše cestička, jak k cíli dojít. Místo toho začněte chodit třeba na taneční lekce, které vás baví – efekt se dostaví možná za delší dobu, ale vy si ji alespoň celou užijete. Nedělejte něco jenom kvůli tomu, že… Dělejte to proto, že vás to baví a naplňuje samo o sobě.

3) Jako by se už stalo

Důležité je vysílat pocity vděku a radosti. To, co vysíláme, se k nám vrací, a pokud jsme nevděční a zahlcení negací, pak si pište, že nám toho život naloží o to víc. Pamatujte si, že to, na co směřujeme svoji pozornost, roste a sílí. Pracujte s tím vědomě. Pracujte s vizualizacemi a představujte si, že už ten cíl máte, že už ho žijete, a jak je to nádherné. Chovejte se, jednejte a mluvte tak, jako kdybyste už cíle dosáhli. Když si dokážete kolem sebe vytvořit vibrace štěstí a v mysli se naladíte na to, že jste šťastní, skutečně si to k sobě přitáhnete.

A pozor, důležité je brát i překážky na cestě za cílem jako výzvy a lekce, které nás mají obohatit a pomoct nám se na naší cestě něco naučit. Když se něco nedaří podle plánu, pak to má jistě nějaký důvod. Problémy jsou takovými zkouškami.  Máme se něco naučit nebo máme dokázat, že nám na dané věci skutečně záleží a jsme ochotni tomu něco obětovat. Pokud naše přání něčeho dosáhnout nevychází opravdu z našeho srdce, pak nemáme většinou chuť ani sílu se s problémy vypořádat.

Zkuste dělat věci nezištně. Nedělat je jenom proto, abyste něčeho dosáhli, ale proto, že vás samotné prostě baví. Zapomeňte na to, že byste měli někam dojít, dosáhnout výsledků, ukázat všem, kam jste to dotáhli. Když člověk dělá věci soustavně s láskou, radostí a bez očekávání, výsledky se dostaví samy od sebe!

Zdroj úvodní fotografie: foter.com, Giuseppe Milo

Petra Pospíchalová

Petra Pospíchalová

Jako studentku bohemistiky mě fascinuje, co všechno může být skryto v proudu slov. Jsem milovnice veršů, mouder a příběhů a ráda je i sama tvořím. Když zrovna nejsem zalezlá doma s knížkou nebo nepíšu článek, najdete mě v přírodě. Její krása a harmonie mi vždycky dodá vnitřní klid, inspiruje mě a naplní mě radostí. A ještě lépe, když mám přitom vedle sebe nějaké svoje lidské miláčky, které ze všeho nejradši láskyplně podporuji. :-)

Zanechte komentář