Co mě naučil tučňák: Dojemná kniha podle skutečného příběhu

Literatura / 5.6.2017

Autobiografický příběh plný nevšedních zážitků jednoho učitele angličtiny Toma Michella a tučňáka Juana Salvadora o přátelství, dobrodružství a strastech.

Přebal knihy Co mě naučil tučňák

Přebal knihy Co mě naučil tučňák

Zaujal vás obal knihy? Přiznávám, mne ano. Tato kniha ale skrývá mnohem více – a pokud si ji přečtete, budete se mnou snad souhlasit: obal je to poslední, na co pomyslíte, když si na tuto knihu zpětně vzpomenete.

Tom Michell je autorem knihy a zároveň hlavní postavou, která celý tento příběh prožila. Ano, kniha je autobiografická a pokud by se autorovi tento příběh nestal, nejspíš by z něj ani nikdy žádný autor nebyl. Jsou lidé, kteří píší, protože chtějí, a pak ti, kterým se stalo něco zajímavého, a proto o tom začali psát. Případ Toma Michella je právě ten druhý. Jeho životní příběh byl pro něj tak inspirující, že se potřeboval o své zážitky podělit s druhými. Díky tomu může každý z nás mít pocit, že se alespoň trochu seznámil s tučňákem jménem „Juan Salvador“.

O čem tedy kniha je?

Mladý Tom, který pochází z malého městečka Esher v Anglii, kde se vesměs nikdy nic zvláštního nestalo, pocítí na prahu své dospělosti touhu zažít dobrodružství. Chce na vlastní pěst procestovat neprobádaná místa, vidět krásnou přírodu a poznat spousty lidí. Jeho velikým snem bylo jet do Jižní Ameriky.

Když se jednoho dne objevil v novinách Times inzerát, že internátní škola v Argentině přijme učitele, byl to pro Toma ten správný impuls splnit si svůj sen. Vůbec netušil, že jeho dobrodružství se bude odehrávat jinak, než čekal. Mělo se celé točit kolem jednoho malého tučňáka…

Čtení knihy Co mě naučil tučňák

Čtení knihy Co mě naučil tučňák

Během svého pobytu v Uruguay se Tom zatoulal na pobřeží oceánu. Když se procházel, zahloubán do svých myšlenek, spatřil po chvíli nehybnou černou siluetu. Pokračoval dál v cestě. Černých malých těl přibývalo, vrstvila se po celé pláži, až nebylo vidět nic jiného. Tomovi došlo, že to jsou všechno mrtví tučňáci pokrytí ropou. Byl to velmi nepříjemný a smutný pohled, při němž si začal klást otázky, jak něco takového můžeme jako lidstvo dovolit.

Náhle spatřil jednoho tučňáka, který se hýbal.

Uprostřed celého toho zvěrstva stál jen tenhle jediný tučňák s otevřeným zobákem, rudým jazykem a jasnýma očima, černý jako uhel a soptící vzteky. Náhle ve mně bleskla jiskřička naděje, že se ten exot zachrání. Mohl by přežít, kdyby ho někdo očistil? Musím mu přece dát šanci!

A tak se stalo, že se Tom Michell rozhodl zasáhnout do neštěstí a pokusil se tučňáka zachránit.

Nebyl to lehký úkol. Tom se potýkal se spoustou morálních a praktických otázek. Co vlastně ví o tučňácích? Jak ho může zachránit? Co je pro toho tvora nejlepší? Co si pomyslí lidé, pokud ho uvidí, jak vláčí dehtem nasáklého tučňáka do hotelového pokoje? Není to v této zemi trestné?

Tučňákův nový život

Tučňáka se mu naštěstí podařilo zachránit a díky tomu prožil neobyčejný příběh. Příběh o tom, jak musel Tom Michell tajně propašovat tučňáka přes celnici do Argentiny. Jak ho přijal jako svého tajného spolubydlícího, ubytovaného na terase svého bytu v areálu školy. Jak díky němu poznával spousty nových lidí a dozvídal se o nich osobní věci, jelikož se chodili tučňákovi svěřovat.

Najednou jsem zjistil, že doufám v nemožné a věřím, že ten tučňák přežije, protože od té chvíle měl jméno, které znělo Juan Salvador Pingüino, a s jeho jménem se vzedmul příval naděje a zrodilo se pouto, které mělo trvat po celý život.

Detail knihy Co mě naučil tučňák

Detail knihy Co mě naučil tučňák

Mimo hlavní příběh o tom, jak si tučňák Juan Salvador našel nové přátele mezi lidmi, se ale dozvíte i spoustu vedlejších zajímavostí. Velmi úsměvná mi přišla kapitola, kdy se v sedmdesátých letech musel Tom vypořádat s rychle rostoucí inflací v Argentině.

V malých samoobsluhách prodavači obcházeli regály a měnili ceny nikoli o tři až pět procent denně, ale jednoduše je každých pár týdnů zdvojnásobili. Když byla některá částka příliš vysoká, během pár dní se díky rostoucí inflaci sama upravila. Prodavači přeceňovali dokonce i zboží uložené v nákupních košících, někdy přímo u kasy, kdy se pokladní podívala na namarkovanou cenu a prohlásila: „Dneska to stojí dvakrát tolik!“

Závěrem

Příběh je velmi čtivý a lidský, a proto si myslím, že si knihu může přečíst každý.

Občas je v knize poznat, že se autor rozvzpomíná na své zážitky až po hodně letech, jelikož některé vzpomínky jsou popsány pouze okrajově, i když by čtenář zrovna očekával, že do nich autor více zabředne. Na druhou stranu se díky tomu děj rychle posouvá – a ze starých vzpomínek, jak už to tak bývá, je vyzdviženo to hlavní.

Co se mi líbilo – do příběhu Tom zasadil i „řeč“ tučňáka, respektive dával do uvozovek to, co si sám domýšlel, že si v danou situaci Juan Salvador může myslet. Tyto úvahy se vyskytovaly jen občasně a s potěšením můžu říct, že nepůsobily nijak dětinsky. Naopak to dodávalo osobnějšího dojmu.

Co se mi nelíbilo – pasáže o školním ragby pro mne nebyly moc záživné, možná i z toho důvodu, že mi tento sport není nijak známý. Naštěstí se o nich Tom nerozepisoval moc zdlouhavě a použil je pouze jako součást vzpomínek, tudíž jsem je vždy přelouskala. 

Knihu Co mě naučil tučňák budete mít rádi

Knihu Co mě naučil tučňák budete mít rádi

Co mě naučil tučňák je dojemná kniha, plná neobvyklých zážitků, nečekaných přátelství, ale mnohdy i problémů, díky kterým je příběh emocionální.

Věřím, že Tom Michell neměl v plánu stát se autorem knihy, stejně jako neměl v plánu skamarádit se s tučňákem. Je ovšem dobře, že se obě dvě věci staly.

Ať už byla náhoda, osud či štěstí, že se Tom procházel po pláži zrovna ve chvíli, kdy na ní Juan Salvador bojoval o holý život, bylo dobře, že tudy procházel zrovna on. Přesně někoho takového totiž ten tučňák v tu chvíli potřeboval.

A kdo ví, jestli se nakonec nepotřebovali nalézt vzájemně: Juan Salvador – Jan Spasitel, nebo Juan Salvado – Jan Zachráněný… (?)

Na konci knihy nezůstane jedno oko suché a Juan Salvador díky knize získal více přátel než jen ty, se kterými se osobně setkal…

Kniha je originální a určitě stojí za přečtení. Je čtivá a jednoduchá – v dobrém slova smyslu. Při čtení jsem sympatizovala s autorem – hlavní postavou knihy, jelikož působí srdečně. A malého tučňáka Juana Salvadora si oblíbí snad každý. Škoda jen, že odvíjení příběhu určoval „život“ a nikoliv autor, protože věřím, že by rád smutné pasáže změnil.

Přebal knihy Co mě naučil tučňák

Co mě naučil tučňák

Autor: Tom Michell

Originální název: The Penguin Lessons

Vydavatel: Noxi, s.r.o.

Rok vydání: 2016

Počet stran: 208

Překlad: Irena Steinerová

Obálka: Emil Křižka

Zdroj fotografií: Tomáš Maněna

Štítky

Michala Peluchová

Michala Peluchová

Zanechte komentář