Srbsko se představuje a vítá návštěvníky

Cestování / 17.5.2017

V rámci výměnného pobytu jsem měla možnost podívat se do Srbska a přivezla jsem si spoustu fotek a zážitků.

Dnes bych vám ráda vyprávěla o výměnném pobytu, který s partnerským gymnáziem v Novém Sadu organizuje gymnázium, kde studuji, už více než deset let. O cestovatelské zážitky se chci podělit především proto, že se nejedná o běžnou turistickou destinaci, a tak by mnohé mohlo překvapit, co se dá v Srbsku zažít.

Do Srbska se člověk jen tak nepodívá. Není tu moře, hory taky nic moc, navíc všechno poměrně dost komplikuje skutečnost, že Srbsko nepatří mezi členské státy Evropské unie. V současnosti se kontrolám na hranicích s Maďarskem nevyhne nikdo, přísným prohlídkám se musíte podrobit ve dne v noci a jen se modlit, že to nezabere věčnost.

Petrovaradinská pevnost na druhém břehu Dunaje v Novém Sadu se pojí nejen s historií, ale také s hudebními festivaly.

Ale to není moc dobrý úvod. Spousta lidí si sice myslí, že Balkán je nebezpečné území, ale dnes se pozornost přesměrovala do jiných míst než do Nového Sadu či Bělehradu.

Pro a proti Srbska

PRO

  • Přátelští lidé, kam se podíváte. Stejně jako všechny jižanské národy, i Srbové začínají svůj den polednem a dlouho do noci vysedávají v kavárnách. S každým si budete rozumět, jazyky, vyznání nebo barva pleti tady vůbec nejsou problém!
  • Srbská kultura je krásně slovanská a přesto odlišná od té naší. I Srbsko ovlivňovala v minulosti Rakousko-Uherská monarchie, zároveň se na místních památkách podepsalo pravoslavné náboženství a taky poměrně odlišné klima. Rozhodně je na co se dívat!
  • Snad nejdůležitější evropská řeka, Dunaj, je nedílnou součástí právě srbské Vojvodiny a hlavního města, Bělehradu. Lemuje krajinu, dokresluje tvář země a v horkých letních dnech se procházka po nábřeží bere jako nutnost.
  • V Srbsku je levno. Platí se v dinárech a pokud nevíte, kam vyrazit na nákupy a spojit to s cestováním, můžete zkusit zaměnit Polsko za Srbsko a směle utrácet!

PROTI

  • Nebojte se nebezpečí, že na vás v centru Bělehradu čeká banda teroristů, na ty narazíte spíš v Paříži. Rozhodně ale v Srbsku potkáte spoustu Muslimů, bez tolerance daleko nedojdete. V ulicích však na vás xenofobní nálada nepadne, protože se zde kultury za spoustu společných let nerozlučně promísily.
  • Kontrola na hranicích znamená prodloužení už tak celodenní cesty autem, nemusíte se však bát. Nikdo vás nebude šacovat a nutit vás vézt specifický počet zavazadel, i když to samozřejmě nemusí platit, pokud vypadáte jako podezřelý živel. Na hranicích kontrolují maďarští policisté.

Muzeum medu a vína ve Sremských Karlovcích připraví nezapomenutelný zážitek všem labužníkům.

Srbové rádi slaví a ponocují

Snad nejsilnější zážitek ze srbské kultury jsem si odnesla z nočních toulek Novým Sadem, kde jsme bydleli. Večer co večer vyráželi Srbové do ulic do hospůdek a barů, ale klidně i na zmrzlinu nebo do kina. Noc se pojí s hudbou, v ulicích zní kytary, housle, flétny i saxofony. Říká se, že co Srb, to muzikant, a já nemůžu říct, že bych potkala Srba, který nerad tančil do rytmu, nebroukal si folklórní hudbu nebo nehrál na nějaký nástroj.

I proto, že noční život patří k Srbské nátuře, nemusíte se tolik bát opuštěných čtvrtí a zlodějů.

Novi Sad a Sremski Karlovci

I Srbové se ve svém hlavním městě scházejí „u koně“

Ekonomické i dopravní centrum Vojvodiny na severu Srbska má pestrou a dlouhou historii. Prochází tudy dálnice z Budapešti do Bělehradu, nejvíc se zde daří zemědělství a konají se zde slavné mezinárodní hudební festivaly. Přes řeku Dunaj vedou tři mosty, jeden z nich vás dovede k obdivuhodné Petrovaradinské pevnosti. Nový Sad je zároveň univerzitní město s velkou prestiží napříč celou zemí.

Za pozornost stojí také město Sremski Karlovci nedaleko Nového Sadu, kde můžete navštívit muzeum medu a vína s dlouholetou tradicí. Pro nás coby školní skupinu zde majitelé vždy uspořádají ochutnávku vín (a byť jsem abstinent, zdejší víno je vážně dobré!) a nejcennějším suvenýrem z celého pobytu je med právě odsud.

Bělehrad – taková jižanská Praha

Hlavní město Srbska udělá na každého dojem. Uprostřed malé země, kde lišky dávají dobrou noc, představuje metropoli s mnoha tisíci obyvateli, rozvinutou infrastrukturou a průmyslem, nesčetnými pracovními příležitostmi a také bezpočtem historických památek. Stejně jako Praha leží na řece, mladí lidé si dávají sraz „u koně“ a kavárny a restaurace mají neustále plno.

Navštívit můžete například chrám svatého Sávy. Až bude úplně dostavený, zapíše se do dějin jako největší pravoslavný chrám světa. I nedokončený působí monumentálně, člověk v něm cítí nekonečnost a klid. Můžete si zde zapálit svíčku a obdivovat mohutné klenby a všelijaké architektonické prvky, které na normálních stavbách nenajdete.

Největší pravoslavný chrám na světě, chrám svatého Sávy, vyniká uprostřed architektury jednadvacátého století.

Bělehrad, jako správné hlavní město, má také svou pevnost na kopci. Odměnou za výšlap na Kalemegdan vám bude příjemné posezení v rozlehlém zahradním parku či výhled na Dunaj a její přítoky.

Srbsko je země, do které bych se pravděpodobně z vlastního popudu nikdy nepodívala. Výměnný pobyt mi však ukázal, že se jedná o krásnou zemi plnou skvělých lidí, fotogenických památek a příležitostí prožít něco nezapomenutelného. Takže až se vám příště naskytne příležitost vydat se do neobvyklých krajin, neváhejte!

Zdroj všech fotografií: Vlasta Řenčová, Generace21

Vlasta Řenčová

Vlasta Řenčová

Profesionální amatér, snílek a velký čtenář. Ráda cestuje s foťákem na krku a ještě raději o svých zážitcích píše, neboť se vyžívá ve psaném projevu. Gymnazistka se slabostí pro němčinu, tak trochu samouk bojující za humanitní obory. Věčný Potterhead, milovník historie a čokolády.

Zanechte komentář