O hudební publicistice a komunistickém režimu s Janem Rejžkem

Hudba / 18.4.2017

Jan Rejžek navštívil olomouckou alma mater, aby vyprávěl své postřehy z hudební publicistiky.

Jan Rejžek začínal jako sportovní redaktor v časopise Gól a studoval na Univerzitě Karlově obor žurnalistika. Nasbírané zkušenosti ho přivedly do hudebního měsíčníku Melodie. Nekompromisní kritiky často pobuřovaly posluchače, kteří do redakce posílali rozhořčené dopisy. Rejžek dva z nich přečetl i na přednášce a expresivní vzkazy rozesmály celé obecenstvo. Svůj projev ostatně po celou dobu prošpikovával osobitým humorem a dokázal, že je i zábavným a poutavým vypravěčem.

Koncem 70. let se Jan Rejžek rozhodl připravovat poslechové pořady. Jeho práce ale zahrnovala i uvádění festivalů, jeden takový se konal v Lipnici nad Sázavou v roce 1988. Na akci přijal pozvání také disident Václav Havel. Jan Rejžek vzpomínal na prvního českého prezidenta, kterému se na festivalu dostalo pozornosti jako hotové rockové hvězdě.

Nestačí kvalitní hudba, muzikant musí mít i charakter

Jan Rejžek byl odpůrcem komunistického režimu. Na besedě se s úctou vyjádřil k umělcům, kteří podepsali Chartu 77 nebo alespoň odmítli podepsat Antichartu. Dokonce přiznal, že neodděluje hudební vyjádření od politického cítění muzikantů a že hudebníkům neodpouští jejich amorální činy. Konkrétně se negativně vyjádřil o Jaromíru Nohavicovi, ten se totiž v minulosti přiznal ke spolupráci s StB.

Rejžkovo uznání si naopak zasloužila kapela The Plactic People of the Universe. I přestože připouští, že jejich hudební vyjádření často pokulhává, tvrdí, že tuto tvorbu nemůžeme oddělovat od aktivistického kontextu, kterým bylo odvážné bojkotování komunismu.

Upřímnost a lidskost ocenil také u nedávno zesnulé zpěvačky Věry Špinarové. Vyzdvihl i její naprosto unikátní a nádherný alt, kterého bylo podle Rejžka škoda do laciných a v podstatě nic nesdělujících textů.

Hudební preference Jana Rejžka

O Rejžkovi je všeobecně známo, že mezi jeho nejoblíbenější žánry patří folk a rock. Zároveň dodal, že přichází na chuť etnické hudbě.

Mezi jeho oblíbené interprety před rokem 1989 patřila například folková skupina Šafrán, oceňoval i kytaristu Radima Hladíka či písničkáře Vlastu Třešňáka, který v 70. letech působil ve zmíněném Šafránu. V současnosti ho zaujaly české kapely JananasHerky.

Jak je na tom hudební publicistika dnes?

Jan Rejžek se podělil o několik jmen z hudební publicistiky, která považuje za kvalitní. Mluvil o svém kolegovi Jiřím Černém, zmínil Pavla Turka přispívajícího do Respektu. Oceňuje i čtivý styl a svérázný vkus Pavla Klusáka.

Zároveň přiznal, že mu v oboru chybí výrazný mladý hlas. Tištěná média, podle Rejžka, ztrácí na své důležitosti a pro mladé kulturní žurnalisty je mnohem perspektivnější budovat kariéru v prostředí internetu. Studentům doporučil i založení si vlastního blogu jako atraktivní platformy pro čtenáře.


Zdroj miniatury: Wikimedia Commons, autor Ben Skála  

Zdroj úvodní fotografie: Wikimedia Commons, autor Michal Klajban

Zdroj videa: youtube.com

Lucie Tlustošová

Zanechte komentář