Hořké všední vzpomínky, které osladí den

Literatura / 8.4.2017

„Dobrá povídka“ může mít různé podoby. Jednu z nich objevil pražský rodák spojovaný zejména s rybařením.

Ota Pavel

Ota Pavel byl český prozaik, novinář a reportér, který se narodil v Praze roku 1930 a zemřel roku 1973. Narodil se jako Otto Popper do smíšené rodiny, otec byl Žid. Trpěl psychickým onemocněním (maniodepresivní stavy), kvůli kterému byl nucen odejít do invalidního důchodu. Jeho celoživotní láskou byly ryby a sport, o svých zážitcích psal povídky, z nichž se některé dočkaly zfilmování. Mezi nejznámější patří knihy Smrt krásných srnců nebo Zlatí úhoři.

Rybář každým coulem

V povídkách Oty Pavla se to rybami skutečně jen hemží. Není divu, rybařina mu byla životní vášní – ač toto spojení zní snad až přehnaně a melodramaticky ve vztahu k tak poklidné, pro mnohé nudné činnosti. Pro známého spisovatele to nebyl jen koníček, spíš určitý druh přesvědčení nebo životní styl. Všechny své pestrobarevné zážitky přenesl do povídek, které autobiograficky zachycují světlé i temnější chvilky, berou život s laskavým humorem, ale nezapomínají na tíživé okolnosti reality.

Ota Pavel a ryby – typická spojitost, koníček na celý život. Zdroj: ucisaru.com

Jedinečný tatínek

Soubor povídek s tak melancholickým názvem – Smrt krásných srnců – překvapuje dávkou smíchu, kterou probouzí k životu. Kousky šťastného dětství se poskládaly dohromady a vytvořily kaleidoskop autobiografických povídek, jejichž hlavním aktérem je otec Oty Pavla Leo Popper. Tatínek Leo je velmi podnikavým dobrodruhem, zapáleným rybářem, snílkem a idealistou. Podivnou shodou náhod nebo snad vlastním přičiněním se dostává do humorných situací, kterými nevědomky tvoří svým dětem zábavné vzpomínky. On je však bere smrtelně vážně a hlavně s aktivním odhodláním jemu vlastním.

Veleúspěšný prodejce hvězdou Švédska

Leo Popper je obdařen mnoha schopnostmi – některé jsou méně užitečné, a jiné ho naopak postaví do pozice úspěšného obchodníka. Pracuje totiž pro švédskou firmu Electrolux prodávající ledničky a vysavače. Stát se mistrem prodeje v takovém oboru není vůbec snadná záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát člověku neznalému věci. Nutno podotknout, že Leo má silnou motivaci, jelikož se chce zalíbit manželce svého vedoucího. Platonická láska však nemění nic na tom, že nad jeho prodejními úspěchy kroutí hlavou celé Švédsko.

Smutné skutečnosti a veselé konce

Povídka, podle níž dostala jméno celá kniha, se nese v duchu střízlivějším, temnějším a vyvolávajícím úzkost, jež zčistajasna zatlačí člověku koutky úst směrem dolů. Druhá rovina příběhů poukazuje na fakt, že doba umí být krutá, lépe řečeno, krutý umí být člověk. Židovský původ Otova otce neznamenal ve dvacátém století nic dobrého, ba naopak. Smutný úděl rodiny znamenal nejdříve stěhování a později cestu Otových bratrů a otce do koncentračního tábora. To, že se nakonec všichni ve zdraví šťastně vrátili zpět, je malým zázrakem, o to cennějším, protože se jedná o skutečné životy a ne jen o beletristický výmysl spisovatele kvůli zdramatizování situace.

 

Hlavní povídka se dočkala zfilmování, v roli Lea Poppera se představil Karel Heřmánek.Zdroj: imanence.blogspot.cz

Obětavost člověka i přírody

Povídka Smrt krásných srnců líčí působivou obětavost tatínka, jenž se navzdory obrovskému riziku vydává na lov srnců, aby sehnal svým synům maso na posilněnou před cestou do koncentračního tábora. Ve zlomovém okamžiku se takřka zastaví čas. Leo Popper hledí do očí divokého psa Holana, psa jeho kamaráda Proška, který mu jako jediný může s lovem pomoct. Mezi člověkem a zvířetem se odehrává tichý souzvuk, němé porozumění. Jako by i příroda a živočišná přirozenost s hlavní touhou přežít stály za člověkem, který zoufale prosí o pomoc a je ochotný obětovat všechno. Tak spojí své síly dva různorodé světy, ten lidský a zvířecí, přičemž druhý jmenovaný obětuje něco ze svých řad – „krásného nevinného srnce“, aby ukázal, že skutečnou sílu představuje obětavost, ne násilím prosazená moc člověka.

Oči psa a člověka se střetly. Dívaly se na sebe dlouho, snad celý věk, světla v nich zhasínala a rozsvěcovala se, a co si říkaly, to se nikdo nedoví, protože jsou oba mrtvi, a i kdyby byli živi, nikdo by se to nedověděl, protože oni sami to stejně nevěděli. Snad nadávali na psí život, snad na židovský, ale to je všechno snad. Holan vstal, protáhl se a šel líně jako obyčejný převoznický pes za mým tatínkem, jako by mu odjakživa patřil. Na pěšince se změnil v toho vlka.

To pravé čtení

Nebojte se ovšem přílišně posmutnělých řádků a tlaků na city. Vždy záleží na tom, co si z dané povídky pro sebe vytáhnete. Navíc hlavním cílem Oty Pavla není utápět se v temné minulosti, ale pobavit čtenáře zábavnými vzpomínkami, které zároveň nepostrádají ukotvení v realitě.

Smrt krásných srnců

Autor: Ota Pavel

Rok vydání: 2000

Nakladatelství: Agentura VPK

Počet stran: 174

Zdroj úvodní fotografie: deviant art.com, zdroj profilové fotografie: antikvariat390.cz

 

0 95 100 1
95%
Average Rating

Smrt krásných srnců

Soubor povídek, který pobaví, ale nevnucuje lehkovážný humor bez hlubšího podtextu. Výstižné popisy zábavných situací neomrzí a rozhodně nevedou k nudě.

  • 95%

Štítky

Lenka Lahnerová

Zanechte komentář