Malý návod na cvičení

Sport / 31.3.2017

Cvičení pro někoho může být hotovou alchymií. Naplánovaný trénink ale může mnohé usnadnit a také zlepšit výkonnost. 

S tím cvičením je to těžké. Je těžké začít, respektive jen dostat ten nápad, že by bylo možná dobré začít cvičit, a ještě těžší je u toho nápadu setrvat a nenechat se odradit prvním zpoceným tričkem a absencí sixpacku po první návštěvě fitka. A v neposlední řadě je těžké cvičit tak nějak správně, a aby to mělo alespoň nějaký řád. Když to vidím takhle černé na bílém, občas se ani nedivím lidem, kteří to cvičení raději zavrhnou hned v počátku.

Když tedy přeskočím fázi váhání, jestli cvičit či necvičit, a budu počítat s tím, že už jsme tedy rozhodnutí nějakým způsobem pracovat se svou fyzickou kondicí a zevnějškem, dostávám se k fázi, jak se vlastně cvičí. To také souvisí s otázkou, zda nám to nadšení vydrží. Protože plácání se ve fitku, kde netušíte, co se má a nemá dělat a okolo jsou samí nasekaní a ufunění jedinci, k tomu příliš nepřispívá.

Plánovat, plánovat, plánovat

Tak tedy: chce to plán. Plán může být v podobě osobního trenéra, který ovšem trochu leze do peněz a nevím, kolik například studentů si může dovolit zaplatit člověka, který by s nimi chodil cvičit a ukázal jim co a jak. Pokud tedy patříte do skupiny cvičením nedotčených, zkuste využít někoho ze svého okolí, kdo cvičí a rozumí tomu. Pokud je to alespoň trochu kamarád, určitě se na vás nevykašle.

Když by se nenašel nikdo, kdo by byl ochotný vás vzít pod ochranná křídla, nebo prostě v okolí nemáte nikoho, kdo by se ve cvičení cítil jako ryba ve vodě, můžete zajít na pár lekcí, kde se dozvíte alespoň pár základních věcí a třeba potkáte i někoho, kdo by se s vámi do toho cvičení ochotně dal.

Pokud jste ze skupiny sportovců, kteří tak nějak celý život cvičili, stejně si udělejte plán. Protože bezprizorně bloumat po posilovně může vážně každý a je úplně jedno, jak moc velký sportovec to je. A nakonec to může dopadnout tak, že bude stejně otrávený jako někdo, kdo je poprvé v posilovně a neví, co má dělat.

Neomezená inspirace

V dnešní době, kdy existuje youtube, instagram nebo různé blogy, které se plní všemožnými videi a tipy, jak je možné cvičit, by neměl být problém najít si inspiraci. Prakticky každý den vidím od různých fitness girls nové a nové cviky, u kterých si říkám, že je všechny musím zkusit. Vážně by podle nich šel sestavit týdenní tréninkový plán, ve kterém by se ani jeden cvik neopakoval. Takže stereotyp nehrozí.

Mít plán a vědět, co a proč dělám, je u cvičení obzvlášť důležité. Zdroj fotografie: pinterest.com

Také je dobré si někam poznamenat, jaké cviky vlastně chcete cvičit. Buď staromódně na papír anebo do telefonu. Možná si řeknete, že si těch pár cviků přece budete pamatovat. Nebudete. Vážně. Začnete přemýšlet, jak že vlastně byl tenhle cvik a co jste chtěli dělat po něm, kam že si máte dát nohu a ruku, jak máte použít tu činku a vznikne z toho právě to bloumání, kdy nejlépe sedíte na zemi, usilovně se snažíte si vzpomenout a mezitím akorát vyjdete z tempa.

S prvním vyzkoušením je ale velmi pravděpodobné, že si cviky zapamatujete, takže to „ostudné“ nahlížení do poznámek bude záležitostí prvních dnů. A jaký je benefit tohoto tréninkového plánu? Větší výkonnost a časová úspora. Cvičíte totiž ve vyšším tempu, protože právě nemusíte neustále přemýšlet, co budete dělat. Čímž se trénink stává účinnějším a ušetříte tím více času. Nemusíte potom ve fitku strávit dvě hodiny, ale jen jednu, která bude mnohem efektivnější.

Zdroj miniatury: foter.com
Zdroj úvodní fotografie: pexels.com

Štítky

Veronika Fryšová

Veronika Fryšová

Zanechte komentář