Rozhodčí – nevděčná úloha ve sportu

Sport / 27.1.2017

Rozhodčí je nedílnou součástí hry. Nedílnou součástí práce rozhodčích jsou pak stížnosti na ně, spojené s všemožnými nadávkami.

Rozhodčí to nemá jednoduché v žádném sportu. Když se nedaří, je prvním, na koho svádí vinu fanoušci, sportovci i trenéři – a je první, na kom si vylévají zlost. Samozřejmě prakticky nikdy není bez viny, ale to by byl nadlidský, nebo spíše nelidský, výkon, kdyby rozhodčí neudělal jedinou chybu.

Chybu hledáme vždy u někoho jiného

Snad nejhůře na tom jsou sudí týmových sportů, jako je hokej, fotbal, basketbal atd. Možná je to tím, že právě u sportů jako hokej atp. je větší šance, že rozhodčí udělá chybu, protože musí sledovat více než jednoho nebo dva sportovce a možná také proto, že se celé utkání pohybuje s hráči (právě na rozdíl od sedících rozhodčích někde na bidýlku). A to, že jsou dva nebo tři a zaměřují se především na hráče s míčem/pukem, jim práci usnadní jen o malé procento.

Ta tendence svalovat vinu na rozhodčí, když se nedaří, je obrovská. Bohužel již od soutěží malých dětí. Mladí sportovci často nehledají chybu v sobě, ale po vzoru rodičů a trenérů ji nejprve hledají u rozhodčího. A většinou ji také najdou, protože opravdu se vždycky najde chyba, která to všechno mohla způsobit. Absurdní je, že ta jedna chyba podle nich způsobila například prohru o 5 gólů nebo o 50 bodů.

Tohle hledání chyb u druhých a svalování svého nebo týmového selhání na druhé, se může zdát jen jako součást sportu, ale když si člověk osvojí podobné chování, zřejmě se to následně projeví i v jeho životě, v práci, kdy si nebude schopen uvědomit vlastní chyby. Nebo ve vztazích, ať už jakýchkoli, kdy si také neuvědomí, že chyba by možná mohla být na jeho straně. A k tomu vlastně rodiče a trenéři vychovávají malé děti.

Sama jsem moc ráda, že mi můj táta vždycky po zápase, kdy jsem si stěžovala na všechno možné, jen ne na sebe, kladl na srdce, že házet to všechno na rozhodčí není správné. S postupem času, a hlavně s postupem věku, jsem si tohle stanovisko celkem osvojila a snažila jsem se nejprve hledat chyby u nás v týmu a u sebe, a až potom jsem si třeba zanadávala na rozhodčí.

Ti dobří a ti špatní

Samozřejmě jsou i případy, kdy je dotyčný rozhodčí zamindrákovaný jedinec, který se před utkáním rozhodne, že bude pískat tak a tak a rozhodně udělá vše proto, aby tým, který zřejmě z mnoha důvodů nemá v lásce, prohrál – a s prohrou si navíc odvezl slušnou dávku frustrace. Bohužel se to stává a podobní rozhodčí kazí tu krásu sportu, protože je to absolutně proti pravidlům fair-play.

Většina rozhodčích navíc dříve také dělala ten sport, ve kterém se angažují, proto tak docela nechápu, proč se ve funkci sudího najednou chovají tak, jak by za žádných okolností nechtěli, aby se k nim chovali rozhodčí, když ještě aktivně hráli. Je to snad tím pocitem nadřazenosti, kterou jim tato funkce propůjčuje. Vědí, že oni řídí hru a že rozhodčí má vždycky pravdu“. Tahle otřepaná fráze leze všem hráčům i trenérům na nervy. Hlavně tehdy, když rozhodčí nepíská tak, jak by měl.

Není to vůbec vděčná funkce, ale existují přece také opravdu dobří a uznávaní rozhodčí, kteří působí v zahraničí nebo v mezinárodních turnajích. Příkladem by mohl být hokejový rozhodčí Vladimír Šindler, který se rozhodování zápasů věnuje od svých 17 let a patří nejen mezi nejlepší rozhodčí na české scéně, ale také mezi nejuznávanější na mezinárodní scéně. Odpískal 7 zápasů na Olympijských hrách a 74 zápasů na různých světových šampionátech.

Basketbaloví rozhodčí; zdroj fotografie www.foter.com

Problém je však v tom, že velká část rozhodčích to dělá spíše jen kvůli penězům, má to jako přivýdělek a zase tolik jim nezáleží, jak vlastně ovlivňují zápas. K tomuto postoji ale příliš nepřispívají sprosté nadávky z řad fanoušků a mnohdy i z laviček týmů. Není to tedy jen jednostranný problém. Hráči si musí uvědomit, že za svůj výkon jsou zodpovědní v prvé řadě jen a pouze oni, nikoli rozhodčí. Rozhodčí si zase musí uvědomit, že by měli pískat dle pravidel fair-play a taky tak,  jak by si oni přáli, aby rozhodčí pískali je samotné. Musí být především nestranní, objektivní a zodpovědní za svoji funkci.

Zdroj miniatury www.pexels.com
Zdroj úvodní fotografie www.foter.com

Štítky

Veronika Fryšová

Veronika Fryšová

Zanechte komentář