GAARDER NA PLÁTNĚ: Filosofický exkurz do norské kinematografie

Film / 1.1.2017

Mladí lidé a jejich svět. Co přinesla přehlídka filmů podle Josteina Gaardera?

Pražské kino Evald před Vánoci hostilo minipřehlídku filmových adaptací románů norského autora Josteina Gaardera. K vidění byly tři snímky – zřejmě nejznámější z Gaarderových příběhů Sofiin svět, romantická Dívka s pomeranči a vůbec nejsilnější ze jmenovaných Jako v zrcadle, jen v hádance.

Svět dospívajících, který je středobodem všech tří vyprávění, Gaarder prozkoumává vždy z jiné stránky. Jednou ho více zajímá mladistvá zvídavost, jindy prvotní romantické jiskření nebo smysl pro života.

Přehlídka ale nakonec byla pro mnohé z nás přece jenom unikátním exkurzem do norské kinematografie. Jak se nám promítané snímky líbily?

Sofiin svět

Silje Storstein jako Sofie ve filmu Sofiin svět.

SOFIES VERDEN

fantasy

Norsko/Švédsko, 1999, 113 min

Režie: Erik Gustavson

Hrají: Silje Storstein, Bjørn Floberg, Jesper Christensen a další

„Kdo jsi?“ zní otázka v dopisu, který přijde čtrnáctileté Sofii jednoho dne do schránky. Místo toho, aby nad bizarním textem od neznámého odesílatele zakroutila hlavou a zahodila obálku do koše, se Sofie zamyslí. Kým je? A co ji dělá, kým je? Pak se objeví záhadný muž jménem Alberto Knox, který Sofii doslova otevře dveře do minulosti. Tam se osobně setkává s myšlenkovými vůdci, kteří ovlivnili svou dobu a nesmazatelně se zapsali do dějin filosofie.

Celosvětový bestseller, na jehož motivy vznikl kromě filmu i osmidílný seriál (které se v 90. letech staly nejnákladnější norskou produkcí), dokázal nelehké – zasít v mladších čtenářích zájem o čím dál méně populární téma, které však ve skutečnosti zasahuje do všech oblastí našeho života. Jeho přetlumočení do filmu už tak úspěšné není.

Jistě, vidět – raději než pouze číst o faktech – může být divácky zajímavější a z edukativního hlediska i trochu konkrétnější díky vizuální stránce. Režisér Gustavson si vybírá cestu nejmenšího odporu, kvůli které i necelých 20 let po natočení snímku divákovi připadá Sofiin svět nepochopitelně zastaralý. Pro vzdělávací účely to může nejspíš obstát jako lepší průměr, pro obyčejného diváka se ale rozhodně nehodí.

Hodnocení: 40 %

Kristina Roháčková


Dívka s pomeranči

Annie Dahr Nygaard (vlevo) a Harald Rosenstrøm ve snímku Dívka s pomeranči.

APPELSINPIKEN

romantické drama

Norsko / Německo / Španělsko, 2009, 84 min

Režie: Eva Dahr

Hrají: Mikkel Bratt Silset, Harald Rosenstøm, Annie Dahr Nygaard a další

Georg (Mikkel Bratt Silset) dostane k šestnáctým narozeninám sadu dopisů od svého otce. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Jan Olav (Harald Rosenstøm) nezemřel, když byl Georg ještě malý.

V dopisech Jan Olav vzpomíná na dobu, kdy jako vysokoškolský student v tramvaji potkal uhrančivou dívku s pytlem pomerančů. A zatímco se rozehrává jejich romance v minulosti, splétá se i příběh Georga a Stelly na odlehlém norském pohoří.

Dívka s pomeranči je typickou připomínkou „carpe diem“ ve formě dvou paralelních romantických příběhů v jednom. Jako hvězdy, ke kterým Georg a Jan Olav tak rádi upírají oči, ani lidé nedokáží žít věčně, a proto musí využívat příležitostí, které se jim nabízejí právě teď. Vedle morálního poselství se ale toho příliš nedočkáme.

Snímek je přehlídkou mladistvé zatvrzelosti, prvotního zakoušení lásky a dělání zvláštních rozhodnutí, která i přes velmi krátkou stopáž působí přetaženě. Proto zůstává někde mezi – ani natolik urážlivý, aby byl špatný, ale ani natolik zajímavý, aby byl dobrý.

Hodnocení: 50 %

Kristina Roháčková


Jako v zrcadle, jen v hádance

Marii Haagenrud (vpravo) jako Cecilie ve filmu Jako v zrcadle, jen v hádance.

I ET SPEIL I EN GATE

drama

Norsko, 2008, 100 min

Režie: Jesper W. Nielsen

Hrají: Aksel Hennie, Mads Ousdal, Liv Ullmann, Àlex Batllori

Na norském venkově vrcholí zima a lidé se chystají oslavit Vánoce. Třináctiletá Cecílie si přeje lyže, i přestože se na nich už neprojede, protože je těžce nemocná a šance na vyléčení je velice malá. Sledujeme, jak se Cecílie a její rodina vyrovnávají se skutečností, že už se neuzdraví a její pobyt na zemi nebude tak dlouhý, jako ostatních. Cecílii se jedné noci zjeví anděl Ariel a svým způsobem jí pomáhá přenést se přes smutek a zlobu a užít si poslední chvíle života.

U nás byla Gaarderova kniha z roku 1993, která posloužila jako předloha tohoto snímku, vydána v roce 1999 nakladatelstvím Albatros. Gaarder ve svých románech často dokonce vyčítá bohu skutečnosti, které mu připadají na světě nespravedlivé. Jeho knihy v sobě nesou určité poslání a nabádají lidi, aby nahlíželi na svět jinak.

Film nádherně zprostředkovává emoce. Vztah mezi hravým andělem, kterého věrně ztvárnil Aksel Hennie, a Cecílií je silný a posouvá příběh dopředu. Sníh a zimní prostředí podtrhují atmosféru a vytváří kontrast k Cecíliiným vzpomínkám na letní dovolenou ve slunečném Španělsku, kde se zamilovala do Sebastiána. Ve filmu je naprosto perfektně vyvážený smutek a radost, nutí vás se smát a plakat zároveň. Po zhlédnutí si člověk uvědomí, že by si měl vážit života a každé chvíle, kterou prožívá. Najednou vidí svět jinýma očima.

Hodnocení: 80 %

Dominika Moravcová

Kristina Roháčková

Kristina Roháčková

Rodiče ze mě chtěli vrcholového sportovce, a tak se ze mě stal novinář. Dubluju mezi kulturou a obecnou všehochutí, nejblíže mám ale k filmu.

Zanechte komentář