Adventní pozdvižení aneb Jak se slaví jinde 1 – advent u sousedů

Cestování / 28.11.2016

Uvědomili jste si někdy, že všude nezapalují před Štědrým dnem každou neděli svíčku na věnci? Nechejte se provést jinými kraji před Vánoci!

Seriál adventní pozdvižení se vám bude snažit přiblížit, jak se slaví adventní čas v zahraničí. Podíváme se do světa, na východ i na západ, na sever i na jih, navštívíme všechny světadíly. Začněme ale zlehka. Dnes vás (ne)překvapí adventní zvyky našich nejbližších sousedů.

Slovensko

Ač by se to někomu nemuselo pozdávat, tak jako se tradice liší od jedné české vesnice k druhé, tak se liší i české zvyky obecně alespoň trochu od těch slovenských. Věděli jste, že Slováci používají pro Štědrý večer názvy Kračún, Viľija nebo Dohviezdny večer? Či že na štědrovečerní tabuli nenajdete rybí polévku, ale zelňačku neboli kapustnicu? Naši bratři ji zakusují oplatkami s medem a česnekem. Náš zvyk házet střevíce za hlavu si slovenská děvčata nahrazovala počítáním, kolikrát zakope čuně na vrata. Za tolik let se dotyčná měla vdát.

Zelí, to je hlavní přísada tradičního vánočního pokrmu na Slovensku. Zdroj: Wikimedia Commnos, crystalmartel

Zelí, to je hlavní přísada tradičního vánočního pokrmu na Slovensku. Zdroj: Wikimedia Commnos, crystalmartel

Rakousko

Podobné těm našim jsou i tradice rakouské. Rakušané své zvyky ctí a snaží se je dodržovat. Od prvního prosince (mnohdy i dříve) voní po náměstích pečené kaštany, mandle, bramborové placky a známé vánoční štoly, na jejichž recepturu jsou místní hospodyňky náležitě hrdé. Místo kapra však na Štědrý večer často servírují třeba vídeňský řízek. Po večeři dostanete kromě cukroví, které známe i my, tzv. kletzenbrot – chléb s křížalami. Když Rakušané o adventu zrovna nejí, zpívají z plných plic. Každý v předvánočním čase vyrazí alespoň na jeden koncert a hraje se i doma. Není divu, vždyť právě z Rakouska pochází ona slavná Tichá noc.

Německo

Země, ze které pochází první ozdobený vánoční stromek, přesněji řečeno jedlička. Aby bylo čím zdobit, vymysleli Němci i skleněné vánoční ozdoby. Nejraději mají hravé a barevné. Ježíšek, muchomůrka, sněhová vločka. Ano, na většině území naděluje Ježíšek neboli Christkind, někde (převážně na severu země) se ale zachoval i příběh Weinachtsmanna, muže, jenž cestuje díky větru a kromě vlasů a vousů zbarvených do ruda vypadá přesně jako Santa Claus.

Pestrobarevné kouličky, kam člověk pohlédne. Zdroj: Wikipedia Commons, Jorge Barrios

Pestrobarevné kouličky, kam člověk pohlédne. Zdroj: Wikipedia Commons, Jorge Barrios

Polsko

Silné křesťanské tradice se v Polsku projevují i na Vánoce. Dárky nosí svatý Mikolaj, lidé si je rozbalují ještě před slavnostní štědrovečerní večeří. Ta se skládá z dvanácti chodů, jejichž počet kromě dvanácti měsíců v roce symbolizuje i dvanáct apoštolů. Místo na Půlnoční chodí lidé na pastýřskou mši – Pasterku. Cestou nezapomenou dát něco na zub i zvířatům, jelikož ta prý o půlnoci na Štědrý den promlouvají.

Všechny zvyky si dovedeme docela přesně představit, kulturně i historicky nám jsou blízké. Příště se však podíváme do exotičtější Asie.

Zdroj úvodní fotografie: Wikimedia Commons, Hesse1309

Zdroj miniaturní fotografie: Wikimedia Commnos, SolLuna

Daniela Ryplová

Daniela Ryplová

Bytost stále školou povinná, která se snaží si z této skutečnosti nic nedělat a raději se zabývá zábavnějšími věcmi: psaním, hraním i navštěvováním divadla, poznáváním nových zemí a kultur. Aby si mohla říci: "Všude dobře, ale doma v Čechách nejlíp!"

Zanechte komentář