Warhol nebyl prvním grafikem v Americe

Design / 28.11.2016

Kdo by neznal Andyho Warhola? Ale grafika není jen pop-art. Historický vývoj tohoto žánru na americkém území je nyní představen v Národní galerii.

V prvním patře Veletržního paláce bude až do 8. ledna probíhat výstava Americká grafika tří století z National Gallery of Art ve Washingtonu. Expozice kompletně převzatá z washingtonské výstavní síně obsahuje přes 140 autorských grafik, jež jsou představeny v kontextu doby svého vzniku od kolonialismu až po 20. století.

Fascinace zemí a boj za nezávislost

Nejstarší grafické listy pochází z počátku 18. století a jsou na nich portréty čtyř indiánských náčelníků, které zhotovil rytec John Simon, podle původní malby Holanďana Jana Verelsta. Tři Irokézové a Mohykán v době války mezi Velkou Británií a Francií v roce 1710 přijeli do Londýna na setkání s královnou Annou, aby dojednali podmínky spojenectví. A při této příležitosti zde byli vyobrazeni jako králové ve stylu evropského reprezentativního portrétu.

Robert Havell, Americký bílý pelikán

Robert Havell, Americký bílý pelikán

Bostonský masakr je mědiryt od Paula Revera, zachycující známý konflikt kolonistů s britskými vojáky z roku 1770. Autor-vlastenec následně tento obraz využil k agitaci proti anglické nadvládě a grafika se tedy stala médiem, které nejen zpravodajsky informovalo o politickém dění, ale zároveň posloužilo i k šíření revolučních myšlenek.

Osadníci byli fascinováni nejen domorodým obyvatelstvem, ale i přírodou, a ta se proto stala častým námětem v umění. Symbolem výstavy je ilustrace pelikána od přírodovědce Johna Jamese Audubona, kterou zpracoval Robert Havel. Ta byla součástí knihy Ptactvo Ameriky publikované po částech v letech 1827-1838.

Umění pro umění

Od druhé poloviny 19. století se začali tvůrci odvracet od původního didaktického přístupu k zobrazování a dominantním směrem se stal esteticismus, tedy snaha o dosažení tzv. čistého umění, jež nemá za cíl vyprávět příběh, ani předávat ponaučení. Proměnily se rovněž techniky práce, kdy se namísto dosud preferovaného mědirytu či mezzotinty začal používat lept a suchá jehla.

James McNeill Whistler, Nokturno

James McNeill Whistler, Nokturno

Dílem vytvořeným na základě nového přístupu jsou dva snové pohledy na benátskou lagunu, shodně nazvané Nokturno od Jamese McNeilla Whistlera, které – ač ilustrují stejnou krajinu – činí tak v doslova jiném světle. Umělec pracoval s měděnými deskami, postupně nanášel a stíral barvu, ale protože se množství použité barvy v obou případech lišilo, dva grafické listy zobrazují totožné místo v různé fázi a podobě noci. Z období konce století pocházejí i tisky impresionistky Mary Cassatt inspirované tradičním japonským uměním.

Proměny 20. století

Nejpůsobivější část výstavy je věnována minulému století. Umělci tehdy reagovali na historické události typu druhé světové války, reflektovali rychlý vývoj společnosti, chudobu či pozdější příklon ke konzumerismu.

George Bellows, Mužská záležitost u Sharkey's

George Bellows, Mužská záležitost u Sharkey’s

Pro realistického malíře George Bellowse bylo hlavním tématem městské prostředí a na výstavě si můžete prohlédnout jeho dvě litografie, které nabízí odpudivý pohled na život v chudých čtvrtích New Yorku.

Roy Lichtenstein, Sweet Dreams Baby!

Roy Lichtenstein, Sweet Dreams Baby!

Obraz Chudinská plovárna, ukazující mladíky, kterak se koupají ve špinavé vodě řeky, přesvědčivě přibližuje každodenní realitu té méně šťastné části populace, a i dnes nám může zprostředkovat osudy lidí žijících na okraji měst i společnosti.

Pop-art se stal dominantním směrem grafiky v 60. letech, vycházel z kritiky konzumní společnosti poválečné Ameriky a byl ovlivněn populární hudbou a komerčním uměním. Práce Andyho Warhola je v galerii zastoupena sítotiskem Marilyn a nechybí tu ani ukázky z tvorby dalších autorů podobného stylu Roye LichtensteinaClaese Oldenburga.

Výstava je bez přehánění unikátní. Národní galerii se ve spolupráci s americkou institucí podařilo představit české veřejnosti nejen umění světové kvality, ale i část historie Spojených států a konkrétní tvůrčí techniky grafické práce.

Zdroj všech fotografií: Národní galerie v Praze

Michal Jelínek

Zanechte komentář