Sůl moře zanechá hořkou příchuť na jazyku

Literatura / 9.11.2016

Nechte se se Solí moře pohoupat na ledových vlnách historií inspirovaného románu autorky Ruty Sepetysové.

Četli jste už něco od Ruty Sepetysové? Pokud ne, děláte chybu, kterou je nutné co nejdřív napravit. Tato americká autorka s litevskými kořeny píše young adult literaturu, po čemž by ji mohla část čtenářů jen odmávnout rukou a přesunout se dál, ale to by byla chyba vůbec největší.

S autorkou jsem se setkala – a pokud budete mít tu možnost, měli byste taky.

S autorkou jsem se setkala – a pokud budete mít tu možnost, měli byste taky.

Příběhy, které nikdo nevyslechl

Její knihy jsou totiž skutečné. Tedy alespoň částečně. Příběhy Ruty Sepetysové se totiž opírají o skutečné historické události a období a mísí se v nich historky a zážitky reálných lidí, kteří je spisovatelce pátrající po odkazech minulosti sami vyprávěli.

Sama autorka pak říká, že hlavním smyslem jejích knih je vyprávět příběhy těch, kteří si myslí, že na ně svět zapomněl – a to i přesto, že zažili něco hrozného, za co by se jim svět měl ještě dlouho omlouvat. Autorčina prvotina V šedých tónech totiž vypráví o deportaci Litevců do pracovních táborů na Sibiři v době Stalinovy vlády, druhá, Potrhaná křídla, zase o dceři prostitutky žijící v New Orleans v padesátých letech. Je tedy jasné, že nepůjde o čtení veselé – rozhodně ale o poutavé a hodnotné.

Sůl moře, zatím poslední autorčin román, který u nás letos na podzim vydalo nakladatelství CooBoo, je tak trochu návratem k prvnímu příběhu – ocitáme se totiž ve Východním Prusku v zimě roku 1945. Ačkoli válka končí – vlastně právě proto – tisícovky uprchlíků se snaží dostat pryč z dosahu ozbrojeného konfliktu a jejich únikovou cestou mají být lodě vyplouvající z přístavu za svobodou.

Pokud jste na tom se zeměpisem asi jako já, nebojte, v knize je i ilustrační mapka.

Pokud jste na tom se zeměpisem asi jako já, nebojte, v knize je i ilustrační mapka.

Čtyři hrdinové, čtyři tajemství

Mezi prchajícím davem jsou i naši hrdinové, kteří příběh vyprávějí – Joana, Litevka, která opustila svou zemi, aby si v Německu zachránila život, a teď musí vzít nohy na ramena. Emilia, mladičká Polka, která si prošla svým a na pokraji sil narazila na lidi, kteří ji ještě pořád mohou spasit. Florian, voják s tajemstvím, který prchá zledovatělou pustinou a ke všemu se přimotá vlastně omylem. Trojice mladých lidí prožívá asi nejhorší dny svého života a přitom mezi nimi vzniká neobvyklé pouto, když se z posledních sil vláčí ledovou pustinou, přespávají v opuštěných domech, snaží se vyrovnat se svou minulostí a nakonec bojují o místo na obrovské lodi Wilhelm Gustloff, která má zachránit jejich životy.

A pak je tady ještě Alfréd, čtvrtý vypravěč, námořník na výše zmíněné lodi, který si neustále v duchu sepisuje dopisy pro své blízké, snaží se vyniknout a dokázat svůj skutečný talent. Ani jeden ze čtveřice (ne)hrdinů však není takový, jaký se zdá být na první pohled. Ruta Sepetysová střípek za střípkem odhaluje jejich povahy, sny i to, na co by radši zapomněli, a nechává čtenáře nahlédnout do jejich srdcí i myslí. Nutno dodat, že velmi zdařile – kniha je psána v krátkých kapitolách, každou vypráví jiný vypravěč a to, že se vystřídali, byste poznali, i kdyby jejich jména nebyla uvedena v záhlaví kapitoly – tak charakteristický a odlišný je hlas každého z nich.

Ačkoli všechny čtyři postavy silného příběhu jsou smyšlené, tragédie, jedna z největších, které se v druhé světové válce odehrály, je zcela reálná. A nejspíš vás zaskočí, že se o ní příliš nemluví. Když vám tedy postupně začne docházet, co se děje, kam to celé spěje a pak očima hltáte stránku za stránkou, nebude vám z toho zrovna lehko u srdce. Autorka říká, že každá její postava je poskládána z několika lidí, kteří jí vyprávěli o svých zkušenostech z války. A realita a tíha toho, co se skutečně stalo, ze stránek přímo čiší.

Čtyři vypravěči, čtyři odlišné charaktery, čtyři tajemství.

Čtyři vypravěči, čtyři odlišné charaktery, čtyři tajemství.

Lehká slova, těžké téma

I když jde o tak nelehké téma, jako je válka, Sůl moře se čte sama. Je to nejen díky krátkým kapitolám, které ve vás vzbuzují chuť si přečíst „ještě jednu“, ale i díky autorčině mistrovství ve spisovatelském řemesle. Ruta Sepetysová umí několika slovy naprosto přesně popsat výjevy, které chce čtenáři prezentovat. Umí o dojemných i bolestivých událostech vyprávět uvěřitelně, bez zbytečného patosu, ale stále tak, že se vás dotknou. Po dočtení ve vás bude příběh bezpochyby ještě pěkně dlouho rezonovat, protože Sůl moře je jednou z knížek, na které se nedá rychle zapomenout. A údernosti příběhu jistě přispěl i skvělý překlad Petra Eliáše, kterému se povedlo váhu, kterou autorka vkládá do každého ze svých anglických slov, převést stejně obratně do češtiny.

Měla jsem příležitost setkat se s Rutou Sepetysovou na knižním festivalu Humbook a musím říct, že to byla nezapomenutelná zkušenost, ta dáma doslova září nadšením a energií a je vidět, že svou práci skutečně miluje. Pokud tedy někdy budete mít příležitost se s autorkou setkat, rozhodně neváhejte. Zmínila se také, že Čechy ji fascinují, tak můžeme doufat, že jednou zabrouzdá pro inspiraci i do naší historie.

Zatím si ale rozhodně přečtěte Sůl moře, protože v sychravém podzimním/zimním počasí jako by tato kniha přímo ožívala.

4780

Sůl moře

Autor: Ruta Sepetysová

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 352

Více informací naleznete na Albatrosmedia nebo CooBoo.

Zdroj fotografií: Kateřina Stupková, Generace 21

0 95 100 1
95%
Average Rating

Sůl moře

Pochmurná, děsivá atmosféra druhé světové války, čtveřice mladých lidí, čtyři velká tajemství - to je Sůl moře v kostce. Ruta Sepetysová staví svoje hrdiny do mezních situací a noří se do jejich myslí i srdcí, aby je čtenář skutečně poznal, skutečně vyslechl jejich příběhy. Tragický příběh vás rozhodně nezahřeje na duši, ale je jednou z největších událostí tohoto podzimu.

  • 95%
Kateřina Stupková

Kateřina Stupková

Studentka žurnalistiky, filmová fanynka i knižní nadšenec, milovnice kávy, čokolády a horkého letního počasí, seriálů, návalů kreativity i prolenošených odpolední.

Zanechte komentář