Jeden dopis pět Kafků čte

Divadlo Kultura / 8.3.2013

Aneb dramatizace Kafkova nikdy neodeslaného dopisu otci.

Slavný Kafkův dopis otci zdramatizovala Dora Viceníková spolu s Danielem Špinarem v brněnské Redutě. Špinar převedl text na scénu formou kabaretní estrády, během které pět herců ztělesňuje Franze Kafku.

Kabaret začíná voicebandovým výstupem pěti herců, otočených s celou scénou zády k nám. Jeviště dělí opona z lesklých červených třásní. Jakmile se přemístí do pomyslného zákulisí, tedy tváří k nám, začnou sborově i jednotlivě vyprávět příběh otce a syna. Chvílemi až srdcervoucí text zůstává pod nánosem kabaretního hašteření téměř udušen.

Na scéně je pět dětských židliček, které využívají herci často při vzpomínání na Kafkovo dětství. Skříně a truhlice na kolečkách slouží jako variabilní rekvizity. Jednou se promění v jídelní stůl, podruhé v místnost, kam je Kafka za trest zamčen. Nad scénou visí během celého představení veliký kus z bílé hmoty, jež svojí hrbatou strukturou připomíná kámen. Na samém konci představení je tento objekt spuštěn na herce ležící na podlaze. Což skutečně vypadá jako kámen, který je zavalil. Kámen, tížící Kafku po celý život. Ale při projekci, která na něj promítá nápis ,Tento dopis nebyl nikdy odeslán.‘, symbolizuje zmačkaný kus papíru neodeslaného dopisu.

Kabaretní kýč

Provedení je možná zábavné, ale naprosto prázdné. Text dopisu je veskrze velmi emotivní a silný, což je estrádním řáděním téměř zničeno. Přestože samotný text má silných momentů spoustu, v inscenaci jsou takové pouze dva. Když se jeden z Kafků (Vladimír Marek) plazí po zemi za křišťálovým lustrem a u toho až prosebně hovoří k otci. Lustr tažený lanem mu stále uniká, svítí ve tmě, ale je nedosažitelný. Možná právě takto byl Franzem vnímán jeho otec, jako nedotknutelný bod v jeho životě. Někdo, koho měl tak blízko sebe, ale přitom se ho nemohl dotknout.

Jiří Kniha a Vladimír Marek v Kabaretu Kafka Zdroj: ndbrno.cz

Jiří Kniha a Vladimír Marek v Kabaretu Kafka.
Zdroj: ndbrno.cz

Druhou velmi působivou scénou je překvapivě ta, která vznikne jako nejapný pubertální vtip. Jiří Kniha je jako Kafka vysvlečen z kostýmu a nahý s vyděšeným výrazem hledá na scéně úkryt. Když pobere na zemi nějaké pornočasopisy a schová pod ně to nejnutnější, působí celá situace komicky. Jakmile mu však ostatní začnou časopisy brát a poté mu znemožňují i další formy úkrytu jeho nahoty, situace začíná být nepříjemná. Tento pocit se tvůrcům podařil navodit zcela přesně. Jestliže se Kafka před otcem celý život krčil ke zdi a snažil se schovat, jeho pocity jsou skrze hercovu nahotu a touhu ji ukrýt zcela přesně demonstrovány. Najednou se přestáváme smát, začínáme ho litovat. Soucit k postavě bychom však měli pociťovat častěji. Zde je nahrazen prvoplánovým humorem a situačními gagy.

V rytmu To’ry

Špinar často a dobře pracuje s rytmizací celého kusu. Například použije úryvek textu jako součást židovské modlitby. Když Kafka vysvětluje svůj chladný přístup k víře a neochotu navštěvovat s otcem synagogu, herci se v pravidelných intervalech uklánějí (jako Židé při modlení) a sborově odříkávají jednu část textu stále dokola. Po ukončení fráze vždy Jiří Kniha uděří hlavou do jednoho z činelů, ozve se dunivý zvuk a ‚modlení‘ pokračuje. Rytmizujícím prvkem jsou i dětské říkanky a německé písničky, vždy několikrát a v jednotném tempu opakované.

Herci jsou jako skupina výborně sehraní. Přestože často opakují repliky a pohyby toho předchozího herce (protože každý je Kafka), drží si jednotlivé výrazy a tvář. Převládající komické scény sice ubírají na vyznění textu, ale provedeny jsou skvěle. Když Kafka (Jiří Vyorálek) vzpomíná na své sourozence a rodinné oslavy, ostatní čtyři herci sedí na malinkatých židličkách a v rukou drží šlehačkové dorty. Za zvuku písně Alles Gute zum Geburtstag si postupně všichni do dortu sednou nebo do něj zaboří obličej. Dalo by se to nazvat ohraným vtipem, přesto je tahle prvoplánová pouťová atrakce provedena s tak dobrým načasováním a obratností, že se smíchu ubrání málokdo.

Inscenace bavící, ale nicneříkající. Takový je Kabaret Kafka. Text vyvěrající ze samého dna Kafkovy duše nám skrze režijní zpracování téměř nic neřekne.

Inscenace: Kabaret Kafka
Autor: Franz Kafka, Dora Viceníková, Daniel Špinar
Divadlo: Reduta, Národní divadlo Brno
Režie: Daniel Špinar
Herecké obsazení: Jiří Vyorálek, Jiří Kniha, Michal Dalecký, Martin Sláma, Vladimír Marek
Cena: plné vstupné: 270 Kč, snížené vstupné: 130 Kč

Zdroj perexové fotografie: www.ndbrno.cz/

Magdaléna Baumannová

Magdaléna Baumannová

Každý den se sebe ptá, zda divadlo ráda má. Dost se směje, občas kleje, a života užívá.

Zanechte komentář