Tohle je válka, kolegové!

Osobní rozvoj Vztahy / 5.3.2013

Pracujete s dalšími lidmi v kolektivu? Musíte spolupracovat jako tým? Jde vám to?

Tyto a další otázky se nabízejí, jestliže se budeme bavit o vztazích na pracovišti. Jsou dobré? Nebo jsou naopak špatné? V pracovním prostředí se většinou pohybují lidé, kteří zrovna nastoupili, lidé, kteří svou práci dělají velmi dobře nebo také osoby, které náplň práce vysiluje natolik, že jsou jakýmsi terčem pro nadřízené, kteří si na nich velmi rádi smlsnou, když je chtějí znemožnit. Kolegiální vztahy jsou občas taky velký oříšek i pro ty psychicky nejodolnější jedince. Jak to může tedy na pracovišti vypadat?

Jeden za všechny, všichni za jednoho!

Takové pracovní prostředí je nejlepší možností ze všech. Nikdo nemá se svým kolegou žádné rozepře, a pokud ano, tak jen na přátelské úrovni v podobě popichování a za chvíli je to stejně zase pryč. Člověk má ve svých kolezích zároveň i přátele, a když má pauzu na oběd, nemusí jít sám. Co je příkladem? Seriál Sběratelé kostí (Kůstka a agent Booth) nebo seriál Castle na zabití (agentka Beckettová a Castle). Opravdu to jde, zkuste to taky! Proč? Je přece skvělé těšit se do práce a mít důvod, proč se usmívat, a ne bát se chodit do svého zaměstnání. A je příjemné vědět, že máte za sebou lidi, na které se můžete spolehnout a obrátit, když budete potřebovat pomoc.

Je příjemné mít za sebou spolehlivé lidi, kteří vás nenechají spadnout, když budete slabí. Zdroj: photl.com

Je příjemné mít za sebou spolehlivé lidi, kteří vás nenechají spadnout, když budete slabí. Zdroj: photl.com

• Já jsem tady vedoucí!

[one_fourth]

Šikana na pracovišti je stejně závažná jako ta na základní škole. Není mezi nimi žádný rozdíl. Jen dospělí lidé by se měli stydět mnohem více za své činy právě proto, že jsou dospělí a měli by být pro děti příkladem.

[/one_fourth]

Ale jsou tady i jiná pracoviště, kde láska a mír nehrají žádnou roli. Kde převažují slabí jedinci a jeden je až příliš silný a využívá svého postavení. Pak se mohou mít někteří v kolektivu dobře a jiní špatně. Jak je to možné? Vedoucí skupiny si totiž vybírá (sám podle svého vkusu) někoho, kdo je mu sympatický, aby s ním byl zadobře a s velkou radostí mu dělal poslíčka. Pak jsou tady ale takoví, které svým vedením nezlomí a s těmi vede válku. Je velmi smutné, že tento způsob „šikany“ na pracovišti mnohdy není možné odhalit. Všichni se totiž bojí, že ten nejsilnější je připraví o pracovní místo nebo něco napovídá šéfovi oddělení a celému kolektivu. A to pak většinou člověk odejde raději sám, protože pracovat v tak psychicky náročném prostředí, to nechce nikdo.

Pracuji na docela vysoké pozici (na stejné úrovni je i kolega), mám pod sebou lidi (ty má pod sebou i on). Po celou dobu mé kariéry ve stejné firmě, kde pracuje i nejmenovaný kolega, spolu válčíme. Nedávno to skončilo. Jak? Volala jsem nejvyššímu šéfovi, což je cizinec. Bylo předvoláno jednání. Bylo dojednáno, že se dopouštěl šikany, kterou způsoboval různými kroky, na které neměl ze své pozice právo (navíc nebyl můj nadřízený). Přesunuli ho na jiné oddělení a mám klid,“ svěřila se čtyřiatřicetiletá Hanka z Brna.

• První pán, potom pes

Možná si říkáte, že dělat někomu poslíčka je dobré. Ale na druhou stranu – děláte tomu člověku poslíčka, to není moc dobré znamení. Využívá vašeho strachu z jeho osoby. Různě vás zesměšňuje nebo dokonce i psychicky a fyzicky vydírá – může to být vydírání kvůli čemukoliv a jakýmkoliv způsobem – může po vás chtít třeba i sex nebo peníze. Jak se bránit? Určitě oznámit blízkému člověku a pak postupovat na vyšší pozice (dejte si pozor na ty, kterým nevěříte). Nejlepší také je sdílet daný problém s osobou na pracovišti, která s vámi naprosto souhlasí a je schopná vás u zaměstnavatele podpořit a podržet.

• Bojovníci: ke startu připravit, pozor, teď!

Ale existují i pracoviště, kde je boj doslova žádanou věcí, protože bez své individuality a ostrých loktů se tam neobejdete a nedojdete příliš daleko. Jsou to různá tvůrčí zaměstnání. Ať už děláte v uzavřeném kolektivu a soutěžíte mezi sebou třeba o nejlepší snímek nebo nejvíce uzavřených pojistek. Může se také jednat o osoby, které si navzájem konkurují, i když nejsou zaměstnaní pod stejnou firmou nebo osobou.

Pracuji jako telefonní operátorka, naše šéfka nám vyhlašuje měsíční soutěže, kdy vyhrává ta polovina týmu (rozdělila nás na začátku na dvě skupiny a takto si konkurujeme navzájem), která má více prodejů nebo více nových zákazníků – je to různé. Ale všechno to probíhá na přátelské úrovni, jinak jsme totiž skvělý kolektiv,“ řekla pětadvacetiletá Katka z Opavy.

Občas člověka potěší, když mu za dobře odvedenou práci někdo zatleská nebo ho pochválí. Zdroj: photl.com

Občas člověka potěší, když mu za dobře odvedenou práci někdo zatleská nebo ho pochválí. Zdroj: photl.com

• Válka mezi dvěma tábory

Možná si říkáte, že je to samolibost, nebo nějaká samochvála sám sobě zatleskat, ale opak je pravdou. Člověka to potěší, když na něčem dře jako kůň a pak vidí i výsledky. Zatleskejte si, když se vám něco podaří. Zatleskejte si, když něco překonáte. Zatleskejte si, protože jste si ušetřili tento měsíc více peněz než ten minulý. Zatleskejte i svému partnerovi, když si to zaslouží.

Může se jednat o dlouhodobý „boj“ mezi konkurenčními firmami (například soutěže stavebních firem při rekonstrukci nějaké budovy), ale také se může jednat o soutěž mezi skupinami v jednom kolektivu v jedné firmě. Zde uvádím ještě jednu možnost – předhánění se dvou skupin v jedné firmě v jednom kolektivu – a to záměrně, jde o metodu, kdy vedoucí chtějí z pracujících dostat to nejlepší a následně jsou vítězové i odměněni (ať už hmotně nebo jen slovně). A nakonec si můžou všichni i zatleskat, jak skvěle to zvládli!

Zdroj perexové fotografie: photl.com

Denisa Jelínková

Denisa Jelínková

Miluju barvy, hudbu, focení a psaní. Možná se stanu jednou spisovatelkou - takovou, která bude po večerech vysedávat v houpacím křesle a psát a psát a psát. Fotografování je mou srdeční záležitostí - fotoaparát jsem dostala jako dárek ♥ Takže si užívám každé cvaknutí.

Zanechte komentář