Minulost nikdy nespí

Literatura / 11.5.2016

Většina z nás zná svůj původ, svou skutečnou totožnost. Představte si, že celé vaše „já“ by byla sázka do loterie. Dokázali byste žít s tím, že nevíte, kdo doopravdy jste? 

Přesně tyto pocity má Lylie. Dívka, která jako malé novorozeně jako jediná přežila pád letadla v roce 1980. Na palubě se však  v téže době nacházela miminka dvě. Jedna dívka jménem Emilie, pocházející z chudých poměrů. Druhá dívka, Lyse-Rose, patřila do majetné rodiny. Zdá se téměř nemožné rozhodnout o její identitě. Po měsících soudních tahanic a důkazů, které vyvracejí předešlé důkazy, vzniká spojením obou jmen Lylie. Dívka patřící všude a nikam zároveň. Soud nakonec novorozeně přiřkl chudé rodině Vitralových. Z dívky se rázem stává jen Emilie. Ale bohatí Carvilleovi se ani po letech nechtějí vzdát a platí soukromého detektiva, aby našel i sebemenší důkaz o špatném rozhodnutí soudu. V den dívčiných osmnáctých narozenin detektivovi najednou pravda vyvstane přímo před očima. Okamžitě kontaktuje rodinu a tím rozbíhá nezastavitelný koloběh událostí.

vážka

Jedna nebo druhá?

Příběh nás zavadí do roku 1998, kdy Emilie slaví své osmnácté narozeniny. Vypravěči se zde často mění, z největší části sledujeme retrospektivní deníkové zápisky soukromého detektiva Crédula Grand-Duca, které věnoval Emilii, aby v nich našla vlastní pravdu. Dalšími vypravěči posouvajícími děj kupředu jsou vždy lidé související s případem – samotná Emilie nebo její (nevlastní) sourozenci.

O příběhu je velice těžké mluvit, aniž by člověk neprozradil budoucímu čtenáři nějakou důležitou informaci. Už jen z popisu je zřejmé, že děj knihy není jednoduchý. Autor na čtenáře klade velké nároky. Sám čtenář se musí neustále orientovat v časových přesunech v textu, které se mnohdy mění i na jedné stránce. Také se musí orientovat ve fabulacích, které si autor přichystal, a klíčích vepsaných v řádcích i mezi nimi. Pokud jste jako já, neustále se snažíte s vypravěčem držet krok a zkoušíte rozklíčovat všechna tajná poselství v jednotlivých výpovědích. Mnohdy i nevýznamné detaily mohou mít ten největší význam. Během vyprávění se o jednotlivých postavách dozvídáme mnohá tajemství, která činí celý příběh ještě více strhujícím.

Michel Bussi

Narodil se 29. 4. 1965 a v běžném životě působí jako profesor geografie na univerzitě v Rouenu. Svůj první román napsal už v 90. letech, ale byl několika nakladateli odmítnut. To zapříčinilo jeho odmlčení na dlouhou dobu. Za dlouhých deset let oslavil úspěch s detektivkou Kód Lupinkterá vyšla v několika vydáních. Michel Bussi se tedy začal věnovat detektivnímu žánru a dnes je považován za jednoho z nejznámějších a nejprodávanějších autorů své doby.

Mistr vypravěč

Michel Bussi má úžasně čtivý styl psaní, který se vám dostane pod kůži. Svou mistrovskou hrou ovládne čtenáře a donutí jej číst do poslední strany, kde konečně ukáže své karty. Pokud máte rádi napětí a vsadíte na Vážku, určitě nebudete litovat. Při vydání knihy vsadilo nakladatelství na tajemnou obálku, která rozhodně přitahuje pozornost. Tím výborně dokreslí atmosféru, do které je vyprávění laděné.

Do přečtení Vážky byl pro mě Michel Bussi neznámým spisovatelem. Dnes je pro mě jedním z mistrů ovládajících dokonale své umění pera. Doufám, že u nás co nejdříve vyjde jeho další kniha. Mimo jiné se můžeme  těšit i na filmové zpracování Vážky.

Řešení bylo všem na očích… za jisté podmínky.

Za jediné podmínky. Naprosto šílené.

Že někdo otevře ty noviny o osmnáct let později.

VÁŽKAvazka-obalka

Autor: Michel Bussi

Překlad: Miluše Krejčová

Nakladatelství: Motto

Rok vydání: 2016

Počet stran: 424

Více informací na stránkách nakladatelství: www.motto.cz

Zdroj fotografií: Darina Melcherová, Generace 21

Štítky

Darina Melcherová

Zanechte komentář