Hlásím se ze severu: V čem bychom si mohli vzít z Dánska příklad

V obraze / 14.3.2013

A co bychom si mohli ponechat…

Po pár týdnech v Dánsku jsem postřehla několik věcí, které mi budou v Česku chybět. A další, které nechápu a nelíbí se mi.

První pozitivní věcí …

Přečtěte si i první díl seriálu z Erasmu v Dánsku! Zjistíte, co všechno bylo třeba zařídit před odjezdem.

… byl zákon o tom, že na kolejích smí být jen jeden student na pokoji. Sice je můj pokojík opravdu maličký, ale za zhruba srovnatelnou cenu, jakou bych za samostatný pokoj zaplatila v Praze. Byt s obrovskou kuchyní a jídelnou a dvěma koupelnami sdílíme ve čtyřech. Moje zkušenosti z pražských kolejí jsou naprosto nesrovnatelné. Okna se tu dají otevřít, postel se nepropadá, skříním fungují dveře, stůl je opravdu stůl a ne poškrábaná a politá deska položená na dvou skříňkách. A na pokoji jsem sama, nikoli s dalším jedním až dvěma studenty. Mám svoje soukromí a nemusím se cítit provinile, že se mi učí nejlépe v noci.

Většina lidí tu jezdí vždy a všude na kolech. Na druhou stranu to tu není tak, že byste auto nepotkali. Ale kolo převažuje. Na každém důležitém místě jsou parkoviště pro kola se stojany vedle parkovišť pro auta. U školy, abych se přiznala, jsem ještě nenašla, kde můžou auta parkovat. Na silnicích vede vedle pruhů pro auta i jeden pro cyklisty, takže až na výjimky se autům do cesty nemotáte. Navíc dánští řidiči jsou neuvěřitelně ohleduplní a tolerantní.

MHD tu sice zrovna často nejezdí, ale za to jsou místní autobusy čisté a vyhřáté. Žádné přilepené žvýkačky na sedačkách, ani přetopené nedýchatelné vedro.

Sociální systém je, jak už to ve skandinávských zemích bývá, výborně propracovaný. Jako dočasná poddaná královny Margrethy II. jsem získala něco jako místní rodné číslo, zdravotní pojištění a lékaře. Co jsem se doslechla, tak například stát poskytuje bezdomovcům poměrně vysokou částku na to, aby si našli bydlení a práci, pokud tak neučiní, mají smůlu. A všichni tu ví, že když potkají bezdomovce, je bezdomovcem z vlastní vůle.

Dánové jsou milí a ochotní vždy pomoci. Navíc anglicky se domluvíte opravdu všude. I nejstarší prodavačka u pokladny v supermarketu ovládá minimálně základní fráze. Pro mladší generaci je angličtina základní jazyk a umí ji velmi dobře.

Na kole do školy za každého počasí

Na kole i do školy, zdroj: Jana Brouková, Generace 21

Co máme lepší?

Popisky na jídle. V Dánsku je na balení složení popsané v dánštině, maximálně v nějakém dalším skandinávském jazyce. Řekla bych, že u nás se anglické popisky objevují častěji. Moje první hledání, jestli dané pečivo obsahuje mléko, skončilo hladem. Bylo to přijatelnější, než riskování, že tam zrovna tenhle alergen bude.

Městská hromadná doprava je u nás lepší, ale pouze, co se týká cen a četnosti jízd. Kde jsou ty časy, kdy mi ujela v Praze tramvaj a já byla naštvaná, že další jede až za 5 minut. Tady jede další autobus za půl hodiny.

A co absolutně nechápu, je přístup studentů k učitelům. Pro mě je lektor autorita, někdo, koho si vážím. Z dánských spolužáků mám pocit, že to takhle nevnímají. S učitelem se dohadují, shazují jeho tvrzení (která mně přijdou naprosto správná). Chybí mi z jejich strany více respektu k někomu, kdo je v dané problematice vzdělanější a zkušenější.

Ačkoli je však český životní styl částečně odlišný od dánského, žádný výrazný kulturní šok jsem zatím nezažila.

Zdroj perexové fotografie: Jana Brouková, Generace 21

Jana Brouková

Jana Brouková

Chcete být také V obraze? Zaujalo vás něco a chcete se k tomu vyjádřit? Napiště mi na jana.broukova@generace21.cz

Zanechte komentář