fotograf, fotoaparát, objektiv

ZAČÍNÁME FOTOGRAFOVAT – Základní pojmy II.

Design / 1.3.2013

Druhý díl našeho fotoseriálu je tady! Tentokrát vám prozradíme, co se skrývá pod pojmy clona a ISO.

 V prvním dílu jsme vás seznámili s pojmy expozice a expoziční čas. V tuto chvíli byste tedy měli vědět, kdy je fotografie přeexponovaná a kdy podexponovaná. Také byste měli znát senzor, rychlost závěrky a poloautomatické režimy. Dnes se podíváme na dva pojmy, které byste měli alespoň matně znát, pokud chcete, aby vaše fotografie obdivovaly zástupy přátel se zatajeným dechem! Dnes je čas na:

Druhý díl: Základní pojmy II.

Clona

ISO

Clona

Clona má při fotografování své nezastupitelné místo, protože i ona zodpovídá za to, jaká bude výsledná expozice snímku. Clona vyjadřuje, kolik světla projde objektivem. Představte si ji jako lidskou zorničku. Svými víčky také regulujete množství světla. Čím jsou vaše oči otevřenější, tím více množství světla prochází.  Čím více oči zavíráte, tím je množství světla naopak menší. Na podobném principu pracuje i mechanismus clony, který k vyjádření používá clonové číslo F. Také, jako zornička, ovlivňuje, kolik světla fotoaparát „uvidí“.   Čím vyšší číslo clony, tím je velikost kruhového otvoru v objektivu menší, a tím méně projde světla.

clona, fotografování

Se zvyšujícím clonovým číslem se otvor zmenšuje.
Zdroj: Wikipedia

Jednoduchý příklad:

Představte si, že fotíte strom a v dálce jsou vidět hory.

Jestliže zvolíte vysokou clonu, fotografie bude ostrá a při troše štěstí na ní uvidíte i tu kozu kamerunskou, která vesele poskakuje po skaliskách.

Jestliže ale zvolíte nízkou clonu, fotografie bude ostrá jen na místě, které zaostříte, a ostatní bude rozostřené. Budete tak mít krásný strom s opadaným listím, ale z veselých koz se stanou jenom šmouhy!

Chcete-li clonu využít ke kreativní fotografii, máte jedinečnou možnost. Díky cloně totiž můžete ovlivňovat hloubku ostrosti – prostě řečeno je to rozmezí vzdálenosti od objektivu, ve které jsou objekty ostré. Pokud se chcete zaměřit jen na nějaký detail, zvolte na svém fotoaparátu možnost priorita clony (A) a vyberte nízké clonové číslo (f/2 je nižší než f/5.6). Malá hloubka ostrosti se používá, jestliže chcete oddělit objekt od zbylé části fotografie, která bude rozostřená. Hodí se například pro fotografování detailů či portrétů. Vysoké clonové číslo (např. f/8) je vhodné například pro krajinu, v níž chceme všechny detaily ostré – jak blízké, tak i vzdálené.

Každý objektiv má svou světelnost, to znamená nejnižší možné clonové číslo, které můžete použít. Jeho zápis může vypadat následovně –  f/2.8, f/3.5-4.5 či 1:3.5. Tato hodnota udává, kolik světla dopadne na snímač. Vysoká světelnost říká, že odpor, který je kladený procházejícímu světlu skrze objektiv, bude minimální. Čím světelnější bude váš objektiv, tím lepší budou podmínky k fotografování i při nižší hladině světla. Výběr světelnosti objektivu možná nebude tím prvním, co budete jako začátečník řešit, ale později váš zrak spočine i na tom!

Zkuste třeba v hospůdce:

Jsou vaše fotografie příliš tmavé? Snižte hloubku ostrosti – tzn. zmenšete clonové číslo. Automaticky tím otevřete otvor a dostane se přes něj více světla! Počítejte ovšem s tím, že se sníží hloubka ostrosti.

ISO

Kdyby někdo zapomněl:

Senzor (také lze použít označení snímač) je v podstatě čip s miliony snímacími body (znáte je pod pojmem pixely). Máte rádi konkrétní představy? Tak pro vás uvádíme, že má podobu obdélníkové destičky.

ISO vyjadřuje citlivost senzoru – to znamená, jak moc reaguje senzor na světlo. Vedle clony a expozičního času představuje třetí možnost, kterou lze ovlivnit expozici – výslednou fotografii. Čím vyšší použijete hodnotu ISO, tím méně světla (tj. kratší čas či vyšší clonu) stačí ke správné expozici. Hodnoty ISO se pohybují v rozmezí od 12 do 3200, přičemž nejčastější bývají ISO 100, 200, 400

Pojďme si to vysvětlit názorně!

Situace: zvýšíte hodnotu ISO dvojnásobně – například z ISO 100 na ISO 200.
Nyní vám ke stejné expozici (= ke stejné výsledné fotografii) bude stačit poloviční množství světla. V podstatě to znamená, že můžete buď zkrátit čas (tím snížím například rozmazání), nebo zvýšit clonové číslo o jednu jednotku (tím zvýším ostrost).

Nic ovšem není bez chyby. Jestliže zvýšíte hodnotu ISO příliš moc (hranice bývá přibližně od ISO 640), nastává problém – na fotografii se vytvoří šum, který nepůsobí dobře, a kazí výsledný dojem. V menším náhledu nemusí být „zašuměná“ fotografie patrná, ovšem ve větším formátu či přiblížení je poměrně zřetelná. Ačkoliv existují programy, které dopomáhají odstranit šum, je lepší se mu vyhnout hned v zárodku – při tvoření fotografie!

ISO, fotografování

Čím vyšší je ISO, tím viditelnější je šum na fotografii.
Zdroj: hncsmh.blogspot.cz

V případě ISO existuje obecné doporučení nastavit citlivost na pevnou hodnotu (ISO 100 – 200) a měnit ji jen v případě nouze (například ve špatných světelných podmínkách).

A co dál?

Příště se můžete těšit na povídání o správné kompozici!

Zdroj perexové fotografie: sxc.hu

Silvie Olbrichová

Silvie Olbrichová

V duši stále malá holka, která má ráda milé lidi, hřejivé slovo, motivační citáty a fotografie. Inspiraci hledá všude kolem sebe a nachází ji i tam, kde ostatní ne. Miluje, když den prožije naplno a napíše hezký článek. Kontaktovat ji můžete na silvie.olbrichova@generace21.cz

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Jane

    Je to pro začátečníky hezky vysvětleno 🙂 Co se ale týče šumu…není pravda, že vždycky kazí dojem…u některých fotografií může být žádoucí. Jinak záleží samozřejmě na čipu fotoaparátu, u dražších přístrojů je šum viditelný až na vyšších hodnotách ISO než u levnějších 🙂