S Robertem Kačeňákem o tom, jak postupovat při hledání svého kouče

Osobní rozvoj / 9.12.2015

V našem rozhovoru se mimo jiné dozvíte, kdo může takovou službu vyhledat a jaká jsou úskalí při vyhledávání konkrétního odborníka.

robert_kacenakRobert Kačeňák pochází ze Slovenska, nyní však žije už přes deset let v Praze. Ve své soukromé praxi nabízí psychoterapeutické služby a koučink. Zabývá se převážně osobním rozvojem, prací s psychickým traumatem a úzkostmi. Kromě toho se věnuje lektorské a publikační činnosti a pracuje v krizovém centru. Více informací se můžete dozvědět na elitecoaching.cz.

Koučování je dnes velmi vyhledávané a diskutované téma. S Robertem Kačeňákem jsme mluvili o podstatě koučování, o jeho vzniku a také o tom, jak vypadá vzdělávání profesionálních koučů. Koučink však nebylo jediné téma, kterému jsme věnovali pozornost.

Zajímá-li vás, jak postupovat při vyhledávání psychologických služeb, kterými je nejen zmiňované koučování, ale také zejména psychoterapie, psychologické poradenství, krizová intervence a psychodiagnostika, jste na správném místě.

Myslím, že spousta lidí nemá přesnou představu o tom, co to vlastně koučování je. Mohl byste jim to přiblížit?

Koučování je především profesionální a desetiletími ověřený přístup, který dokáže katalyzovat osobní rozvoj. Kouč provází své klienty takovým způsobem, aby víc odemkli svůj potenciál, překonali zablokování, zvýšili své sebevědomí a využili svých silných stránek. Vede to k efektivnějšímu dosahování cílů a prohloubení životní pohody.

Pro koho je koučink určený?

Obecně je koučink určen pro všechny, kteří se chtějí stát tou nejlepší možnou verzí sebe sama. Cítí, že by chtěli a mohli dosáhnout v životě víc.

Co musí člověk udělat pro to, aby se stal koučem? Musí mít nějaké speciální vzdělání?

Na to, aby se stal člověk profesionálním koučem, potřebuje mít jisté předpoklady jako lidskost, trpělivost, empatii a radost z osobního růstu druhých lidí. K tomu je nutné přidat akreditovaný výcvik v koučování.

Pokud má někdo o takový výcvik zájem, čeká ho výběrové řízení, nebo ho může absolvovat kdokoli?

Ty tréninky pro kouče, se kterými jsem se setkal, neměly žádné složité výběrové řízení. Účastníci byli zařazeni do programu na základě přihlášky, životopisu a záměru.

rozhovor_kacenak_koucovani

Zdroj: foter.com, autor: Marco Bellucci

Musí mít kouč znalosti v profesi, ve které pracuje jeho klient?

To je častá otázka. Mnohokrát dochází k záměně kouče za mentora. Mentor je ten, který svým svěřencům víc radí a v jeho případě je fajn, když zná prostředí a procesy, ve kterých se klient nachází. Naproti tomu kouč neradí. Síla koučování vychází z kladení správných otázek, na které klient sám odpovídá. Díky tomu se prohlubuje jeho uvědomění, sebedůvěra i odpovědnost. Je velkou výhodou, pokud kouč naopak vůbec nemá znalosti v profesi, ve které klient pracuje, protože mu to ulehčuje zastávat v hovoru nestrannou a nehodnotící pozici, která je klíčovým prvkem profesionálního koučování.

Můžete nějak čtenářům přiblížit, jaké existují přístupy nebo metody v koučování?

To je moc široká otázka. Koučování jako metoda má za sebou už léta růstu. Je to jako košatý strom a popsat všechny metody nebo přístupy by mi v této chvíli přišlo hodně teoretické.

Každé setkání s koučem je v něčem jedinečné. Tak jako neexistují na planetě dvě úplně identické lidské bytosti, tak i každé koučování je šité na míru aktuálnímu setkání. Avšak každé profesionální koučování se pohybuje v rámci, který vytyčuje etický kodex koučů dle International Coach Federation (zkratka ICF, pozn. redaktora).

Je velkou výhodou, pokud kouč vůbec nemá znalosti v profesi, ve které klient pracuje.

Můžete stručně přiblížit historii této profese? Které osobnosti stály u jejího vzniku a kdo je současnou výraznou osobností v oblasti koučování?

Koučink jako profese vznikl na konci 80. let minulého století v USA. U jeho zrodu stáli Sir John WhitmorTimothy Gallwey. Jedním z klíčových elementů koučování je kladení silných otázek. Z tohoto pohledu se za praotce koučování považuje Sokrates, který se kladením svých otázek proslavil.

Koučování je dnes velmi populární a vyhledávané. Spousta těch, kteří se nazývají kouči a nabízejí tyto služby, ve skutečnosti nemá potřebné vzdělání a jejich způsob práce s klientem se koučinku reálně nepřibližuje. Jak je to možné? A jak to rozpoznat?

Nejjistější je si před začátkem spolupráce ověřit, jestli kouč, se kterým se chystáte spolupracovat, má certifikát ze vzdělávání, které je akreditováno u profesní organizace koučů (International Coach Federation, viz výše, pozn. redaktora). Dál bych se řídil vlastním pocitem ze setkání, vždy je důležitá i jistá vzájemná důvěra, sympatie a chemie.

Existuje spolehlivý způsob, návod nebo kroky k tomu, aby se člověk vyvaroval návštěvě neprofesionála?

Dokonale spolehlivý způsob asi neexistuje, ale může být postup, který minimalizuje riziko. Když se vžiji do role klienta hledajícího kouče, tak bych postupoval asi následovně:

Našel bych si profil a kontakt na kouče, ověřil si jeho vzdělání, sledoval bych jeho publikační činnost, prezentace na blogu, knížky nebo vystoupení v médiích, nakolik problematice rozumí, nakolik mi je sympatický jako člověk i tím, co říká. Pak bych s ním absolvoval několik setkání. Jednodušeji to asi nepůjde. Boty si taky potřebujete obout a udělat pár kroků, abyste viděli, zda jsou pro vás OK.

koucink_kacenak_rozhovor

Zdroj: foter.com, autor: rippchenmitkraut66

Dokonale spolehlivý způsob asi neexistuje, ale může být postup, který minimalizuje riziko.

Je možné profesionála od neprofesionála rozpoznat podle toho, kolik jeho služby stojí? Jaká bývá hodinová sazba za koučink?

Myslím si, že cena v tomto nemá výpovědní hodnotu. Ale jistě bych byl trochu podezíravý u koučů, kteří nabízejí své služby výrazně levněji, než je průměrná cena na trhu. Nemá smysl uvádět konkretní číslo, škála ceny koučovací hodiny je široká a v čase variabilní. Každý klient si potřebuje udělat průzkum v době, kdy bude hledat kouče.

Stejná ostražitost asi bude platit u výrazně nadsazených cen.

Ostražitosti není nikdy dost. Při výrazně vyšších cenách to bude ale asi ostražitost jiného druhu. Osobně si myslím, že je větší pravděpodobnost narazit na neprofesionála mezi kouči, co se nacházejí s cenou níž, než je průměr, a menší pravděpodobnost, že narazíte na neprofesionála mezi kouči, kteří nabízejí ceny vyšší, než je průměr.

Existují nějaké webové stránky, kde je přehledný „adresář“ koučů?

Web zaměřený na kouče je yeahcoach.com. Je tam seznam odborníků, taky jejich články z oblasti osobního rozvoje i možnost je kontaktovat.

Jaký výcvik jste absolvoval Vy?

Absolvoval jsem kromě několika psychoterapeutických výcviků dva výcviky pro kouče. ICF akreditovaný výcvik v The Inner Game International School, který vedl Timothy Gallwey, a tréninkový program Profesionální kouč, který vedl Jiří Kunčar.

Jak dlouho pracujete jako kouč?

Některé prvky koučování jsem využíval již od roku 2006, protože byly součástí mých psychoterapeutických výcviků. Tehdy ale u nás koučování nebylo tak rozšířené a nikdo tomu tak neříkal. Od roku 2014 můžu používat na základě certifikátu označení profesionální kouč.

Více se můžete dozvědět na stránkách elitecoaching.cz.

Zmiňoval jste i psychoterapeutický výcvik. Jakou terapeutickou metodu využíváte při práci s klientem?

Pracuji eklekticky. Každý člověk vyžaduje individuální přístup. Při vytváření společného  a efektivního terapeutického postupu s klientem čerpám, kromě svých praktických zkušeností, především z teoretických konceptů kognitivně-behaviorální terapie.

Kromě toho také pracujete jako psychiatr v krizovém centru RIAPS (Regionální Institut Akutních Psychosociálních Služeb). Co je tady náplní vaší práce?

Ano, psychiatr je moje původní vzdělání. V krizovém centru pracuji jako krizový intervent. Můžete si tuto práci představit jako psychologickou první pomoc v nečekaných životních situacích. Řeším akutní stavy, kdy se náhle v životě mých klientů objeví náročná překážka, při které již vyčerpali všechny strategie, jak ji překonat vlastními silami.

Kacenak_rozhovor

Zdroj: foter.com, autor: Eivind Sorgenfryd

Setkáváte se ve své praxi s tím, že by si klienti nebo i lidé, kteří tyto služby nevyužívají, pletli profese psycholog/psychoterapeut/psychiatr/kouč?

Běžně a je to pochopitelné. Ale po krátkém seznámení s potřebnými informacemi tato nedorozumění mizí. Postačí pro tuto chvíli i hrubé dělení?

Určitě ano.

Psychiatr (doktor medicíny, má titul MUDr. před jménem, s atestací v psychiatrii) obecně léčí pacienty s diagnostikovanou duševní nemocí pomocí léků.

Psycholog (magistr psychologie, absolvent nejčastěji filozofické fakulty) většinou mluví s lidmi o jejich problémech formou podpůrného rozhovoru a provádí diagnostiku pomocí testů nebo se věnuje výzkumu či HR.

Psychoterapeut (většinou psycholog nebo psychiatr) je odborník, který kromě vysoké školy musel absolvovat nadstavbové (častokrát letité) vzdělání a v práci s klientem se vydává hlouběji do jeho duše a má širší spektrum nástrojů a technik než běžný psycholog. Tematicky se zaměřuje na problém a jeho odstranění. Těžiště práce s klientem leží v minulosti a přítomnosti.

Profesionální kouč je odborník, který prošel akreditovaným výcvikem. Tematicky se zaměřuje na dosahování různých životních cílů a rozvoj osobnosti, nikoliv na duševní patologii. Těžiště práce s klientem leží v přítomnosti a budoucnosti.

Co byste člověku, který chce vyhledat některého z těchto odborníků, poradil – jak má hledat, vybírat a čím se řídit?

Jednoduché pravidlo na výběr zaručeně vhodného odborníka asi neexistuje. Orientačně může posloužit rozdělení odborníků z předchozí otázky. Někdy je problém, že jsou klienti zavaleni svou aktuální situací a je těžké mít ještě dostatek energie na tak závažné rozhodnutí. Dobrým začátkem je uvědomit si, co vlastně potřebuji, ale ani to někdy zpočátku není jasné a vykrystalizuje se to až v průběhu prvních setkání. Mně lidi často píšou emaily s prosbou o radu, kam se dál vydat a co by pro ně bylo nejvhodnější. Mám s tím dobrou zkušenost. Každý případ tak mohu individuálně posoudit a dát pak co nejpřiléhavější doporučení.

Rozhodně bych ale všechny, kteří zatím zvažují, jestli si najmout kouče, podpořil. Všichni úspěšní sportovci nebo umělci, kteří dosáhli úspěchu, mají svého kouče. Nedokážeme si to ani představit jinak. V jiných oblastech lidské činnosti, jako je pracovní kariéra nebo životní pohoda, zatím lidé v České republice zkouší dosáhnout výsledků sami, spoléhají se na vrozené schopnosti, štěstí nebo známosti. Ve světě je to už ale jinak a trend mít svého kouče má růstový charakter už i u nás.

Děkuji Vám za rozhovor a za cenné informace, které jste poskytl našim čtenářům.

Zdroj úvodní fotografie: elitecoaching.cz

Jana Procházková

Jana Procházková

Přes deset let se věnuji psychologii a momentálně pilně pracuji na tom, abych se tím jednou mohla živit. Ráda sleduji aktuální socio-ekonomické dění a pozoruji pohyb psychologických témat v mediálním prostoru. Mým hlavním zaměřením je psychologie zdraví a nemoci. Nemám ráda motivační bullshit a kvaziodborníky na lidskou duši se zaručeným receptem na jakékoliv lidské trápení. Vedle svého studia pracuji v HR, ve volném čase potom jako editorka rubriky Osobní rozvoj. Mimo to jsem nadšená klavíristka, věrná fanynka symphonic metalu a fantasy literatury.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Petra Pospíchalová

    Krásně zpracovaný a užitečný rozhovor! 🙂