Matouš Vinš o Travel Bibli, uceleném návodu pro život cestovatele

Cestování / 17.12.2015

Dva autoři, jedna kniha. Co stálo u vzniku této netradiční publikace? A co všechno nám podle ní může cestování přinést do života?

mv1Matouš Vinš je cestovatelem tělem i duší. Dokonce i nyní přečkává mrazivou evropskou zimu v jihovýchodní Asii. Je příkladem člověka, který dokázal zkombinovat své dvě vášně – cestování a psaní – a daří se mu tak během cest i vydělávat. Ve svých jednadvaceti letech by si na mapě světa již mohl imaginárně odškrtnout celou řadu zemí, které navštívil. Nedávno se navíc s Petrem Novákem, lektorem úspěšného kurzu na portálu Naučmese, pustil do zajímavého projektu. Tento cestovatelsko-spisovatelský tandem sepsal příručku, která shrnuje všechny poznatky, jež posbírali na svých dobrodružstvích ve známých i zapomenutých koutech světa. Ať už  jste tedy do cestování zapálení či preferujete navštěvování zemí z pohodlí domova, v knize jistě najdete něco, co vás nadchne. A třeba vás právě tato publikace donutí se z gauče zvednout a začít svět poznávat vlastníma očima.

Bible jako taková má pro křesťanský svět velký význam. Pro vaši chystanou knihu jste zvolili název Travel Bible, což je, dá se říci, ambiciózní a provokující název zároveň. Souhlasil bys s myšlenkou, že cestování se stává jakýmsi „náboženstvím“ dnešní doby?

Nevím, jestli zrovna náboženstvím, to slovo nemám moc rád. Paralela míří spíš k tomu, že Travel Bible poskytuje ucelený návod pro život cestovatele. Stejně jako Bible vlastně poskytuje návod pro život jako takový. Ta provokace v názvu je samozřejmě cílená, ale věřím, že kniha to svým obsahem má slušnou šanci ustát.

Hlavně ji to má v první řadě odlišit od všemožných cestopisných zážitků, průvodců a fotoknih. Travel Bible totiž bere cestování z druhého konce. Nabízí možnosti, jak cestovat levně, dlouho a přitom si to naplno užívat. Hypotéka, pěkná práce nebo děti přitom nemusí být výmluva.

Podle toho to vypadá, že cestování má v tvém životě nezastupitelnou roli. Co pro tebe osobně znamená? S čím ho máš spojené?

Cestuji od malička a baví mě to víc a víc. Asi nejdůležitější je pro mě svoboda – vůbec to, že někam mohu vyrazit a poznávat nádherná místa naší planety. A klidně to může být v Česku nebo na Slovensku, miluju tyhle země. Ohromně rád poznávám nové zajímavé lidi a na cestách to jde samo, vlastně se jim skoro nejde vyhnout. Zároveň na cestách hodně fotím a natáčím, to mě dost žene kupředu, chci z těch míst i lidí vyždímat to nejlepší a předat to dál. I když vím, že z videa ani fotek to nikdy zdaleka není tak super jako naživo, vždycky mě opravdu potěší, když se díky tomu někdo zvedne a jede se tam sám podívat.

laos

„Cestování je pro mě obrovská inspirace pro další projekty a dodává mi energii je uskutečnit.“ Zdroj: Archiv – Matouš Vinš

Cestování mě navíc učí spoustu věcí – od toho, jak používat k jídlu hůlky, přes jazyky po fakt, že naprostá většina lidí je vlastně úplně super. Když člověk jen trčí doma, nechává se hrozně moc ovlivňovat okolím a má pak plnou hlavu předsudků. Dneska jsme toho přímými svědky.

Na knize spolupracuješ spolu s Petrem Novákem, dalším nadšeným cestovatelem. Jak vaše spolupráce vznikla? A jak vůbec práce samotná probíhala? 

Je to úplně super! Už nikdy bych se do podobného projektu nepouštěl sám. Vzájemná motivace, sdílení know-how, parádní pracovní nálada při „psacích týdnech”… Spolupráce vznikla vlastně hlavně díky Naučmese. Tam jsme se poznali, zjistili, co děláme, a dobře si sedli jako lidé. A pak „díky” jarnímu zemětřesení v Nepálu. Chtěl jsem tam letět na celý červen a první otřesy přišly v den, kdy jsem si měl koupit letenku. Bral jsem to jako znamení a neletěl. Jen jsem místo toho tweetnul, že mám celý červen víceméně volno a tím pádem čas na nové projekty. Petr se původně ozval s něčím úplně jiným, ale když jsme se potkali, Travel Bible z toho hned jasně vykrystalizovala. Petr měl jméno a chuť psát, já měl zas už kus napsaný v rámci vlastního původně chystaného mini e-booku.

Poslední dobou mám dost odpor k nízkonákladovým aeroliniím. Obzvlášť po zkušenosti, kdy mi jednou letuška začala násilím cpát batoh s hodně drahou fototechnikou pod sedačku a musel jsem ji násilím odtrhnout, aby toho nechala a něco nezničila.

I přes svůj nízký věk ses pustil do tvorby takto zaměřené publikace. Myslíš, že za těch pár let a cest jsi nasbíral dostatek ověřených rad, abys je mohl předávat čtenářům?

Je mi sice teprve něco přes dvacet, ale cestovat jsem začal už před opravdu dlouhou dobou. Nejdřív s tátou, pak intenzivně i sám. Co je ale hodně důležité – Travel Bible vznikala spojením nejen zkušeností nás dvou, ale i mnoha dalších cestovatelů. To je myslím i hlavní důvod, proč si troufneme nazývat ji Travel Biblí. Opravdovou Bibli také psala spousta lidí. Dělali jsme rozhovory s cestovateli, procházeli jsme spoustu webů a blogů, abychom si ověřili informace, a sami jsme testovali mnoho služeb, které jsme objevili (jako například kartu Revolut pro výběr ze všech bankomatů světa zdarma).

irán

„Když člověk jen trčí doma, nechává se hrozně moc ovlivňovat okolím a má pak plnou hlavu předsudků.“ Zdroj: Archiv – Matouš Vinš

V knížce zmiňujete mnoho způsobů cestování. Jakého typu se však držíte nejvíce? Jak takové cestování vypadá?

Nechci mluvit za Petra, mě osobně nejvíc baví způsoby střídat. Někdy jedu úplně lowcost stopem a přes Couchsurfing, někdy si naopak rád připlatím za komfort. Hodně mě teď baví AirBnB, takže v Evropě většinou používám to. Mám ale poslední dobu dost odpor k nízkonákladovým aeroliniím. Obzvlášť po zkušenosti, kdy mi jednou letuška začala násilím cpát batoh s hodně drahou fototechnikou pod sedačku a musel jsem ji násilím odtrhnout, aby toho nechala a něco nezničila. Takže za let si raději v rozumné míře připlatím. Na dálkových letech také dám raději přednost o pár procent dražšímu letu, když se díky tomu vyhnu nekonečnému čekání na letišti nebo zbytečným přestupům.

V říjnu jsme ale letěli do Íránu za necelých čtyři a půl tisíce z Prahy. A takové lety mě baví. Je skvělé vědět, kam až člověk doletěl za tak málo peněz. Potřeba určitého komfortu přišla hlavně kvůli tomu, že potřebuji pracovat, což se po vyčerpávajícím třicetihodinovém letu dělá dost špatně i několik dní. V Íránu jsem nepracoval, takže to bylo bez problémů.

Říká se, že lidé, kteří cestují, buď něco hledají nebo od něčeho utíkají. Která varianta platí pro tebe?

Určitě je to kombinace obojího. Utíkám od zimy, od stereotypu a vzhledem k tomu, že cestování je můj největší koníček, tak i do jisté míry od nudy. A zároveň také hledám, samozřejmě. Cestování je pro mě obrovskou inspirací pro další projekty a dodává mi energii je uskutečnit. Je i zdrojem poznání, které je podle mě hnacím motorem lidstva a kultury. Právě touha po poznání mě nejčastěji nutí sbalit batoh a zmizet do míst, kde jsem nikdy předtím nebyl. Nutí mě vylézt ze své pohodlné schránky západního světa a vydávat se za hranice zóny komfortu.

irán2

„Třeba v Íránu, který jsme navštívili s Petrem spolu, jsme potkali asi nejmilejší, nejochotnější a nejpohostinnější lidi.“ Úplně vlevo – Petr Novák, druhý zprava – Matouš Vinš. Zdroj: Archiv – Matouš Vinš

V souvislosti s komfortem a bezpečím – jedna z kapitol vaší knihy nese název „Svět není tak nebezpečný, jak tvrdí média“. Ráda bych to přenesla do kontextu spolu se současnou uprchlickou krizí a strachu z Islámského státu. I na tato témata se dá tvrzení aplikovat? Máš nějaké vlastní zkušenosti?

Jedná se o jedno z hodně kontroverzních témat. Lidé mají strach hlavně z neznáma, v Čechách je to vidět opravdu hodně. Většina lidí tu nikdy žádného uprchlíka neviděla, přitom spousta z nich proti nim tvrdě „bojuje“. Velká část z nich se ani nikdy nebavila s muslimem. Generalizace je pak hodně smutná. Islámský stát má totiž s islámem společné asi tolik, jako Hitler s křesťanstvím. A bohužel název. Je to banda magorů, která stejně jako právě třeba Hitler využívá strach a slabá místa společnosti k obrovské masové manipulaci. Na cestách jsem potkal relativně hodně muslimů, u několika z nich jsem i bydlel a nikdy, NIKDY se mě ani nesnažili přesvědčit, abych si přečetl Korán. Všichni to byli lidé úplně stejní jako my. Prvotně jim jde o to žít spokojený život, mít šťastnou rodinu a pokud možno být dobrými lidmi.

Svět je mnohem bezpečnější místo, než tvrdí média.

Třeba v Íránu, který jsme navštívili s Petrem spolu, jsme potkali asi nejmilejší, nejochotnější a nejpohostinnější lidi. A mnoho kolegů a kamarádů cestovatelů tvrdí to samé. Na toto téma hodně doporučuji projít Facebookovou stránku Pavla Klegy. Ten v muslimských zemích strávil opravdu hodně času. O tom, kolik lidí zemře každý den na silnicích, se vůbec nemluví. Přitom je jich mnohem víc, než za rok zemře v teroristických útocích. A pak občas někomu přeskočí a všichni muslimové/Arabové/“alláhvíkdoještě“ jsou ti nejnebezpečnější lidé na světě. Na planetě žije asi 1,6 miliardy muslimů! To je větší číslo než počet aut. Budeme se proto bát aut?

Terorismus je jen tak účinný, jak velkou vlnu strachu vyvolá. A čím více budou lidé cestovat, aby si uvědomili, že svět je mnohem bezpečnější místo, než tvrdí média, tím méně bude terorismus fungovat. Takže lidi, vypněte televizi a vyrazte na cesty!

_FXC6942

Travel Bible. Návod pro život cestovatele. Zdroj: Archiv – Matouš Vinš

Z pohledu redakce: Cestování již dávno není výsadou bohatých a mnoho společností, aerolinek a internetových webů nám umožňuje objevovat krásy světa za velmi malé finanční obnosy. Vyznat se však ve všech vychytávkách a způsobech, jak levně cestovat, stojí jisté úsilí, čas a hlavně chyby, ze kterých se postupně učíme.

Matouš Vinš a Petr Novák si všemi etapami prošli, dali hlavy dohromady a rozhodli se o své know-how podělit i s vámi, těmi, kteří mají třeba z podobného způsobu cestování trochu respekt. Ne snad, že by kniha všechny vaše obavy měla vymazat, ale věřím, že chtíč, s jakým si budete přát hned na místě „zabookovat“ letenku do destinace na druhém konci světa, všechny vaše strachy převýší. A pokud ne, věřím, že minimálně (jako já) oceníte originalitu a skvělé provedení webových stránek Travel Bible. Na nich si také budete moci od 18. prosince knížku zakoupit. Pokud upřednostňujete raději tištěnou verzi, dočkáte se též. Publikace bude postupně k dostání v knihkupectvích v ČR i na Slovensku.

Zdroj úvodní fotografie: Archiv – Matouš Vinš

Markéta Popelářová

Markéta Popelářová

Na světě je plno věcí, které mě dokážou nadchnout. Ale když začnete konverzovat na téma vzdělávání, věřte mi, jdete na jistotu. Stejně tak si ale s vámi ráda popovídám o cestování, jazycích, zajímavých lidech, hezkých kavárnách a minimalismu. Nejen prostřednictvím článků se pokouším přispět k tomu, aby se lidé dozvídali o nových projektech a myšlenkách, které by je mohly inspirovat k cestě za svými vlastními cíli. Protože na dělání toho, co nás baví, není v životě nikdy pozdě.

Zanechte komentář