dívky v drogerii

AŤ SI PRODAVAČKY V SEPHOŘE TRHNOU!

V obraze / 15.11.2012

Já už budu nakupovat jenom na netu. Tam na mě nikdo blbě nečumí.

Asi znáte pražské Hlavní nádraží. Za poslední dobu se velmi změnilo, už se tam nemusíme bát přepadení ani nákazy žádnou infekční chorobou. Hlavák se stal místem, kde bez obav počkáte na vlak, koupíte si kafe, sednete si s ním na lavičku nebo se podíváte po obchodech. V tom je ale kámen úrazu. Některé obchody totiž ještě nepochopily, že pokud otevřou svoji pobočku na největším českém vlakovém nádraží, bude k nim chodit jiná klientela než do Pařížské ulice. Tedy lidé s kufry, krosnami, maminky s kočárky, důchodci s taškami na kolečkách. V potravinách ani v lékárně nevadí, pokud na moment zablokujete svým obřím zavazadlem provoz, protože jim je jasné, že nikdo nedokáže mít v jedné ruce kabelku a kufr, druhou rukou si dávat do sáčku koblížek a přitom se vyhýbat dalším zákazníkům, regálům, bednám…

Problém ale přichází, když se rozhodnete omrknout sortiment v Sephoře (největší celosvětová síť parfumérií s exkluzivním zastoupením některých kosmetických značek). Nevím, jak přemýšlí tamější prodavačky, moje myšlenkové pochody jsou ale následující: Čeká mě 400 kilometrů v nevytápěném dobytčáku Českých drah. Potřebuju tedy několik vrstev teplého oblečení. Vlasy mám v culíku, makeup žádný (Jedu 5 hodin a z toho většinu prospím s obličejem připlácnutým na okýnko). Oblečena jsem pohodlně, ale slušně a čistě. Na zádech mám krosnu.

U vchodu stojí pán ze security služby, a tak, vědoma si rozměrů svého batohu a zároveň rozměrů úzkých uliček plných vratkých parfémů, dovolím si požádat ho, zda bych si u jeho „stanoviště“ nemohla odložit zavazadla.

„Jak chcete, ale není moje povinnost vám něco hlídat.“

Dobře tedy, budu se s krosnou prodírat uličkou plnou vratkých lahviček s parfémy. Po 5 sekundách rozhlížení se mi „sekuriťák“ nalepí na paty, protože očividně je jeho povinností pronásledovat zloděje. A co jiného by člověk v teniskách dělal v Sephoře, ne? Neobezřetně se rozhodnu čichnout si k nejnovějšímu parfému od Chloe. V okamžik, kdy první kapky aerosolu dopadnou na moje zápěstí, dopadne mě zároveň i pěstěná slečna prodavačka.

„Hledáte něco?“

Ano, hledala jsem jeden z nejkultovnějších produktů nejkusovější značky laků na nehty (nejsme v sekci o kosmetice, proto vás ušetřím podrobností).

„Ten odstín nemáme, na shledanou.“

Nezmohla jsem se na odpor a vykráčela ze Sephory. Nejen, že slečna nevěděla, že po ní chci péči na nehty a ne barevný lak (což by podle názvu poznala každá průměrně kosmeticky vzdělaná amatérka), ale navíc se ani neobtěžovala nabídnout mi něco jiného případně mi doporučit jinou prodejnu v Praze, kde by mi mohli vyhovět. Byla jsem pro ni v tu chvíli póvl.

V kamenných prodejnách mě už nikdo neuvidí. Vždy jsem ještě dokázala přejít, jak neochotně poskytují vzorečky (jako by dávali ze svého domácího výrobku), co je moc, to je moc. Proto říkám: Nenechávejme si skákat po hlavě jenom proto, že jinde daný výrobek neseženeme. Vyrazme do internetových vod, zboží tam seženeme mnohem levněji a nikdo nebude hodnotit, zda objednáváme v pyžamu nebo večerní róbě.

zdroj perexového obrázku: sxc.hu

Agata Hauerová

Agata Hauerová

To, co v životě sníš, vypiješ, přečteš a přefikneš, to už ti nikdo nikdy nevezme.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Klara

    Přesně tak, já už dlouho nakupuji v e-shopech hlavně parfémy a kosmetiku. Nebudu se zahazovat někde s někým, kde si zákazníky neváží a ještě na ně kouká kdejaká pologramotná cuchta zpatra.