Máte rádi český komiks?

Literatura / 18.2.2013

Minule jsme se věnovali letmým dějinám komiksu světového. Kdy se ale komiksové stripy dostaly k nám?

Ladovy kresby vtipnými veršovánkamidoplnil Jan Morávek.Zdroj: bux.cz

Ladovy kresby vtipnými veršovánkami doplnil Jan Morávek.
Zdroj: bux.cz

Český komiks v plenkách

České komiksy začaly ve větší míře vznikat v meziválečném období. Vycházely jako přílohy v časopisech Humoristické listy, Paleček nebo Šípy.

Jméno Ladislav Vlodek dnes zná asi jen menšina z nás. Ale byl to právě on, kdo se jako jeden z prvních pokusil o prosazení komiksu u nás. Ve dvacátých letech nakreslil pro časopis Koule obrázkový seriál o chlapci Adolfovi. Ohlas čtenářů ale byl negativní, a tak Vlodek od další tvorby upustil.

Josef Lada – kreslíř komiksů

Větší štěstí měly komiksové příběhy Josefa Lady. Z jeho dílny pochází řada zvířecích hrdinů pro nejmenší, které rychle získaly na oblibě. Dodnes je známá hlavně Ladova komiksová adaptace Haškova vojáka Švejka. Ta vycházela v nedělní příloze Českého slova v letech 1924–25.

V roce 1924 také Ladovi vyšla kniha komiksů nazvaná Šprýmovné kousky Františka Vovíska a kozla Bobeše. Knížka vypráví o dvou přátelích, kteří nevynechají žádnou příležitost, jak někomu vyvést lumpárnu nebo ho napálit.

30. léta, doba Ferdy Mravence

Ve třicátých letech se množství kreslířů nechalo inspirovat kresbičkami Walta Disneyho. Tehdy se v českém komiksu také začínají ve větší míře objevovat klasické bubliny. Předtím bylo k obrázkům připojeno několik řádků textu umístěných pod kresbami. Po roce 1948 musely ovšem bubliny z komiksů na nějakou dobu zmizet, podle režimu příliš připomínaly americkou kulturu.

Dalším autorem, který začínal jako komiksový kreslíř je Ondřej Sekora. Postava Ferdy Mravence se poprvé objevila na Nový rok 1933 v Lidových novinách v seriálu Příběhy Ferdy Mravence. Původně byl komiks koncipován jako příběhy o proletáři Ferdovi a byl určen spíše dospělému čtenáři. Pro knižní vydání ale Sekora charakter postavy poněkud změnil a za cílovou skupinu tentokrát zvolil menší čtenáře.

Příběhy o Punťovi byly původně jen české překlady amerického stripu o holčičce s důlky ve tvářích - Dolly Dimples kreslířky Grace Gebbie Drayton.Zdroj: punta.xf.cz

Příběhy o Punťovi byly původně jen české překlady amerického stripu o holčičce s důlky ve tvářích – Dolly Dimples kreslířky Grace Gebbie Drayton.
Zdroj: punta.xf.cz

V knize Ferdy Mravence se objevuje samozřejmě i postava Brouka Pytlíka z roku 1936. Poslední komiksový seriál mohl Sekora vydat v roce 1941, pak musel z politických důvodů Lidové  noviny opustit.

Věnoval se mu však znovu po válce, další kousky Ferdy Mravence vycházely na zadní straně Mateřídoušky v letech 1945–51.

A v Listu paní a dívek v rubrice List našich dětí se od roku 1934 objevovaly příběh pejska Punťi, které nakreslil René Klapač. 

Komiksová klasika – Rychlé šípy

A v roce 1938 se konečně zrodily postavy Rychlých šípů. Autorem příběhů party hochů byl Jaroslav Foglar, komiksy kreslil Jan Fischer, Marko Čermák a Václav Junek. Rychlé šípy vycházely v časopise Vpřed a v Mladém Hlasateli, v šedesátých letech byly vydány poprvé knižně.

Klub Rychlých šípů ztělesňoval veškeré kvality přátelství, správného chování a pochopení. Vůdce party, Mirek Dušín, pro čtenáře představoval ikonu kladného, bezelstného hrdiny, který je vždy ochoten pomáhat a který je vždy spravedlivý, vždy si ví rady.

Rychlonožka, Jarka Metelka, Mirek Dušín, Červenáček a Jindra Hojer. A samozřejmě klubovní psík Bublina.Zdroj: udalosti.signaly.cz

Rychlonožka, Jarka Metelka, Mirek Dušín, Červenáček a Jindra Hojer. A samozřejmě klubovní psík Bublina.
Zdroj: udalosti.signaly.cz

Komiks brzy nabral na popularitě tak obrovské, že se komiksy staly podkladem i pro románové zpracování – Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta.

50. léta – Čtyřlístek a Barbánek

V 50. a 60. letech komiksy vycházely hlavně v Pionýru, ABC mladých techniků a přírodovědců, nebo v Mateřídoušce.  Tady se v roce 1967 poprvé objevily příběhy Kocoura Vavřince a jeho přátel určený pro malé děti, který nakreslila Věra Faltová.

O dva roky později následovaly příběhy Čtyřlístku, které vycházely časopisecké edici Knihovnička Čtyřlístek. Autorem prvních příběhů je Jaroslav Němeček, později se k němu přidala i Ljuba Štíplová pod pseudonymem Miloš Štípl a další.

Komiksové příhody psa Barbánka a jeho kamaráda Honzy pochází z dílny autorské dvojice Jiřího Havla a Věry Faltové. Barbánek vycházel v časopise Ohníček  v letech 1976–1990, později ve Stezce a nakonec ve Sluníčku.

V 70. letech čtenáři mohli číst nejen původní českou tvorbu, postupně se k nám dostávala i zahraniční díla. V Sedmičce pionýrů se například objevil Asterix s Obelixem.

A co po revoluci?

Po roce 1989 se objevilo bezpočet pokusů o vytvoření čistě komiksového časopisu. Takovým periodikem byla Kometa. Tento časopis vycházel od roku 1989 do 1992. Časopis otiskoval klasické komiksy, ale poskytl prostor i novým mladým kreslířům. Tak vyšla i komiksová adaptace Čapkovy Války s mloky nakreslená Janem Štěpánkem. Po zániku Komety pak českou komiksovou tribunou zůstává Čtyřlístek, který vychází dodnes.

Zdroj perexové fotografie: komiksarium.cz

Hanka Fílová

Hanka Fílová

"S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Je krásná! Vždyť víte. Byla mi možná víc než všechny lásky najednou a její objetí trvalo celý život." - Jaroslav Seifert, Morový sloup

Zanechte komentář