Kouzlo pomíjivosti aneb Jak si vychutnat okamžik

Osobní rozvoj / 7.7.2015

Jak si naplno vychutnat všední chvíle a nenechat si život protékat mezi prsty? Inspirujme se od básníků!

Básníci vidí v obyčejných věcech neobyčejné, dokáží povznést všední okamžik a každou, byť obyčejnou chvíli či věc popsat těmi nejpoetičtějšími slovy. Je to jeden z hlavních důvodů, proč lidé četli a čtou poezii. Protože dělá ze všedního prožitku neobyčejný, dokáže zachytit jeho pomíjivost, podnítit v člověku představy a sny a uchvátit ho pro život. Bylo by krásné umět se dívat na svět očima básníka…

Zhasínají světla
v jediné kavárně
tohoto města
Tma
vlahá jako mléko se převaluje po střechách
a sem tam nějaká ta hvězda
vykřikne ze spaní (…)
(Václav Hrabě: Blues, báseň Kroky v noci)

Zautomatizované vnímání světa

tired-director

Probuďte se z letargie. Zdroj: foter.com, Jonathan Kos-Read

Když se ale podíváme kolem sebe, vidíme lidi, kteří jsou jako v pračce. Jejich život se točí v zaběhlých kruzích stále dokola. Mají automaticky nastavený program  do práce, z práce, na nákup, uvařit, posekat, padnout do postele… Neprotestují, nevšímají si toho, že čas letí a že žádná chvíle se jim už nevrátí. Už jsou tak navyklí. Nějak není čas se dívat kolem sebe a vnímat krásu života. K čemu taky. Všechno je stejné, po té ulici, tím parkem, přece chodí dennodenně a teď zrovna není čas na to koukat, kde co lítá. Musí se do banky a vyzvednout děti, hlava třeští. Rychle nastává proces ždímání. Je to doba, kdy je člověk pod velkým tlakem a „ždímá“ ze sebe poslední zbytky sil. Pak si dovolí na týden odjet na dovolenou, aby tam aspoň chvilku mohl v klidu jen tak vlát ve větru a slunit se, dát se trochu dokupy, narovnat se a zase se pustit do toho nekonečného víru života.

Kde je poetika a vznešenost dnešních okamžiků? Možná v knížkách a filmech. V těch se mohou lidé alespoň trochu povznést do vyšších sfér a vnímat realitu jako bonbon, který pomalu rozbalují z celofánu. Ve všedním chodu jejich reálných životů na to není čas. Není divu, že tak rádi sledují televizi nebo je uchvacuje četba knih. Ve filmech se pracuje s podmanivou hudbou, která spolu s rafinovaným nasvětlením pomáhá vykreslit atmosféru scén a divákovi se tak nabízí jedinečný prožitek. Stejně tak působí i knihy, v nichž jsou chvíle života líčeny velmi umělecky, s důrazem na jejich jedinečnost a pomíjivost.  Při četbě se může člověk nechat unést popisovanými okamžiky a v duchu si postesknout nad vlastním zautomatizovaným životem. Proč bychom ale nemohli začít vnímat i svůj reálný život jako příběh plný barev?

Nasaďte si básníkovy brýle

Začněte se dívat na svět očima poety. Zdroj: foter.com, Monica's Dad

Začněte se dívat na svět očima poety. Zdroj: foter.com, Monica’s Dad

Žádný okamžik není obyčejný. K životu patří jak okamžiky radostné, tak ty bolestné. Nelze je dělit na cenné a bezcenné, každá chvíle má svoji hodnotu, každá je malým kouskem života, který nám byl dán. Chvíle, kterou právě prožíváte, už se nebude nikdy opakovat. Myslete na to a naučte se prožívat přítomný okamžik naplno, vnímat jeho poetiku a jedinečnost. Je to váš okamžik a vy jste jeho básníkem!

Buďte vnímaví ke světu kolem vás

ill-take-you-away-turn-this-place-into-our-private-getaway-3

Hledejte krásu všude kolem sebe. Zdroj: foter.com, linh.ngan

Když jedete ráno do školy tramvají a do oken se opírá sluneční světlo, když doma škrábete brambory a posloucháte z venku křik svých dětí, když čekáte u doktora a cítíte pach lékařského prostředí. Všechny tyhle, byť obyčejné a na první pohled nezajímavé chvíle mají své neopakovatelné kouzlo. Buďte vděční, že můžete žít tady a teď a neutíkejte v myšlenkách jinam, netrapte se stále dokola tím, jaká náročná práce vás čeká nebo co musíte všechno stihnout. Vychutnejte si přítomný okamžik, pozorujte dění kolem sebe, využívejte své smysly, vnímejte to, co je kolem vás, co právě cítíte, jaká atmosféra vás obklopuje. Představte si, že právě tento okamžik je kapitolou vaší knihy. Jak by byl vylíčen?

Neberte všechno jako samozřejmost

Každodenní rutina dělá z člověka automat, který vnímá vše tak, jak to přichází, bez špetky vzrušení. Opakující se činnosti už nás nezaujmou tak, jako když jsme je provozovali poprvé. Navykli jsme si brát každodenní záležitosti našeho života jako samozřejmost. Je však samozřejmostí, že se každé ráno probudíme ve své posteli? Je samozřejmé, že se každý den postavíme na nohy a jdeme do práce? Je samozřejmé, že si vždy napustíme čistou vodu z kohoutku? Je samozřejmé, že si vyzvedneme rozesmáté děti ze školky a vezmeme je na zmrzlinu? Stačí chvíle a může být všechno jinak. Vzpomeňte si na ty, co musí bojovat s těžkou nemocí, sužuje je válka, nedostatek vody, nebo na ty, kteří nešťastnou událostí ztratili své blízké. Všechno to může kdykoli potkat i vás.

Vyjadřujte vděčnost

Vděčnost je to, co v dnešním světě velmi chybí. Lidé jsou zhýčkaní a schází jim pokora. Ať se mají, jak se mají, stále lamentují nad tím, jak by mohlo být a co všechno je špatně. S takovým negativním přístupem však člověk nemůže být nikdy šťastný. Jenom ten, který hledá na životě vždy to hezké a váží si toho, co má, může uvidět svět jako oživlou pohádku. I v pohádkách se dějí zlé věci, hlavní však je, zda jim hrdina dá prostor, nebo zvolí cestu lásky a pokory.

Inspiraci vám přináším v následujícím motivačním videu:

Život je dar. Kdykoli máte příležitost, poděkujte za přítomnou chvíli. Kdykoli prožíváte něco, co vás naplňuje radostí, děkujte, protože není samozřejmostí, že právě takovou chvíli prožíváte. Děkujte za to, že ráno otevřete oči, že se můžete napít čisté vody, že vás přiběhnou obejmout vaše děti. Udělejte si před spaním čas na krátkou modlitbu, která může mít třeba i to nejkratší znění: „DĚKUJI!“

Dejte průchod svým emocím

blanka-almendra

Buďte autentičtí ve svých pocitech. Zdroj: foter.com, ValetheKid

Zautomatizované vnímání života způsobuje to, že se lidé naučí potlačovat svoje emoce a nevyjdařovat je autenticky a upřímně. Stávají se k běžným denním věcem otupělí a nejsou schopni dosáhnout smyslového opojení ze světa, který je obklopuje. Děti dokážou za jakékoli situace spontánně vyjadřovat radost i smutek, narozdíl od dospělých, kteří se snaží být důstojnými a nepůsobit dětinsky. To je však zbavuje opravdových hlubokých prožitků. Dejte průchod svým emocím, ať už jsou bolestné či radostné. Probuďte lyrično ve vás samých. Zkuste prolomit konvence, rozesmějte se nahlas v tramvaji a když je vám smutno, nechte svoje slzy volně stékat po tvářích, i když jdete zrovna po ulici. Autentické vyjadřování emocí vás zbaví povrchnosti a mnohonásobně zesílí vaše prožívání. Nebojte se jejich síly.

Já vím, co nesmrtelnosti je v tom
třebas i v zoufalství
na chvilku aspoň strašně být!
(Oldřich Mikulášek: Ortely a milosti, báseň Drama)

Dělejte věci v souladu se sebou. Buďte sví, osobití. Žijte svoji pravdu, tak aby z váš čišela. Vy jste originál a nikdo vám nemůže diktovat, co máte nebo co byste měli dělat. Jednejte vždy tak, jak sami cítíte, ne, jak to po vás chtějí jiní. Stejně jako slavní poeti se nebojte projevit takoví, jací doopravdy jste.

Radujte se z maličkostí

Počasí není dobré a špatné. Existují jen odlišné pohledy, s jakými na počasí nahlížíme. I deštivé počasí je třeba, aby se pročistil vzduch, aby se zavlažila příroda, aby byl dostatek vody, abychom se osvěžili. Vnímejte, jak déšť krásně šumí, jak se při něm dobře usíná. Jak je pod zšeřelou oblohou tajemno. Pro člověka, který objevuje kouzlo v jakémkoli okamžiku, se stává celý život kouzelným.

Inspirovat se můžete i od dětí. Třeba od téhle holčičky, která si poprvé v životě užívá déšť:

Mějte svůj vnitřní svět

Pod náporem starostí prý nemáme čas se zasnít. Meditovat a snít přitom lze třeba i při rutinní manuální práci. Když rovnáme dříví, když sekáme zahradu, máme ke snění prostoru habaděj. Nezahlcujte svoji mysl negativními představami. Myslete často na příjemné věci, na to, co byste si přáli, na co se těšíte, na to, co vám udělalo radost. Nebojte se občas si vylézt na obláček, stavět vzdušné zámky, malovat si svoje představy… Když vás čeká nějaká náročná činnost, ze které máte strach, zlehčete ji nějakou příjemnou představou. Pokud  v práci musíte trávit čas s nepříjemnými kolegy  vždy, když je to možné, utečte k sobě a představte si třeba, jak se budete po práci procházet se svým pejskem. Stejně tak jako básníci, mějte svůj vnitřní svět, do kterého utečete, když to bude potřeba.

Odvažte se a hrajte si

Udělejte občas něco bláznivého. Zdroj: photl.com, Studio Cl Art

Udělejte občas něco bláznivého. Zdroj: photl.com, Studio Cl Art

Všímáte si toho, jak jsou lidé kolem vás upjatí a nedokáží si užít přítomný okamžik? V tramvaji je většinou ticho, většina lidí zařezaně sedí a hlavou se jim honí, co všechno musí zařídit a kolik mají starostí. Po ulici projdou denně davy lidí, kteří okolní svět vnímají jen jako čmouhu. Je to už asi naše mentalita, ale proč být součástí stáda? Zkuste občas vybočit a udělat něco nečekaného. Básníci často společnost svými verši nebo svým chováním pobuřují. To aby probudili druhé z jejich letargie a lhostejnosti. Odpoutejte se tak jako oni od konvencí a chovejte se, jako kdyby se na vás nikdo nedíval a nikdo vás nesoudil. Zujte si boty a projděte se bosí parkem, zatancujte si v dešti, místo tramvají jezděte přes léto městem na koloběžce nebo se s přáteli zmáchejte u kašny. Určitě se najde někdo, koho tím pobouříte, ale nebojte se, pohoršený bude jenom proto, že by si to sám nedovolil.


A jestli jsem vás nepřesvědčila, zalistujte v oblíbené knížce nebo básnické sbírce. Ta vás jistě inspiruje k tomu, abyste i vy vnímali svůj život jako příběh, jehož vypravěčem jste právě vy. Zachyťte ho ve všech detailech. Nechte se unášet jeho jednotlivými scénami a zapisujte si je navždy do duše.

Zdroj perexové fotografie: foter.com, basheertome

Zdroj videí: YouTube.com

Petra Pospíchalová

Petra Pospíchalová

Jako studentku bohemistiky mě fascinuje, co všechno může být skryto v proudu slov. Jsem milovnice veršů, mouder a příběhů a ráda je i sama tvořím. Když zrovna nejsem zalezlá doma s knížkou nebo nepíšu článek, najdete mě v přírodě. Její krása a harmonie mi vždycky dodá vnitřní klid, inspiruje mě a naplní mě radostí. A ještě lépe, když mám přitom vedle sebe nějaké svoje lidské miláčky, které ze všeho nejradši láskyplně podporuji. :-)

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Jakub Molenda

    Luxusně napsané 🙂 :-*

  • Petra Pospíchalová

    Teda.. To zahřálo 🙂 Děkuji. Jsem ráda, že se článek líbí.