Chystaný film Milada: Příběh o ženě z masa a kostí, říká David Mrnka

Film / 10.4.2015

Již nyní v dubnu začne natáčení velkolepého projektu s cílem vůbec poprvé od pádu komunismu zdokumentovat příběh, který zasáhl bezmála celý český národ – příběh Milady Horákové.

Cílem projektu ale není pouze oslovit českého diváka, ale přiblížit tuto osobnost i divákům v zahraničí.  Zaboduje příběh u tuzemského publika i v cizině?

David Mrnka, producent i režisér působící v Los Angeles, vřele odpověděl na všechny tyto otázky a nebál se vyjádřit se i k stále ožehavému tématu komunismu v Čechách.

David Mrnka

*1978, Hradec Králové

Studoval v Austrálii, působí v Los Angeles.

Mezi jeho filmové inspirace patří Clint Eastwood, australské duo Jan ChapmanJane Campion i japonský režisér Wong Car-Waie.

Sestavit tým bylo složité

Davide, vy působíte jako producent v Los Angeles, spolupracoval jste v BBC i CNN, dlouhou dobu jste pobýval v Austrálii. Film Milada bude váš debut coby celovečerní snímek. V čem je to pro vás největší rozdíl?

Já jsem posledních deset let pracoval ve zprávách, takže hraný film je pro mě něco naprosto nového. V mnoha směrech je to složitější, ale kreativně určitě zajímavější – v tom je to nejvíce odlišné. Zároveň je to poprvé, co něco produkuji i natáčím v Česku.

Film bude celý v angličtině s českými i zahraničními herci. Tvůrci filmu jsou ale všichni Češi. Jak bylo těžké oslovit české tvůrce filmem, který bude celý natáčený v angličtině?

Bylo to složité – jedná se o velkofilm, navíc se v Česku hodně natáčí, ale podařilo se nám to dát dohromady. Výkonný produkční, Aleš Štýbl, je tady dobře známý, takže když se do toho dala i produkční firma Etamp v čele s Honzou Bílkem, která produkovala i seriál Hořící keř, tak už to bylo mnohem jednodušší.

Režisér a producent David Mrnka působí v USA.

Režisér a producent David Mrnka působí v USA. Zdroj: 2media.cz

V čem si myslíte, že film nejvíce zaujme české publikum a v čem zase to zahraniční?

Pro Čechy to bude zajímavé z toho pohledu, že některé osobnosti znají (Tomáše Garrigue Masaryka, Jana Masaryka, Edvarda Beneše). Určitě by bylo dobré, aby se české publikum s příběhem ztotožnilo a získalo další pohled na české dějiny.

Zahraniční divák bude spíše pohlížet na gró toho příběhu – osobní pohled. Ale zároveň by cizince mohly zaujmout všechny ty machinace komunistického režimu, postupné získávání moci…

Materiály k filmu vám poskytla dcera Milady Horákové, Jana Kánská. Bylo těžké ji přesvědčit ke spolupráci? Jak se vůbec tvářila na scénář?

Těžké to nebylo – paní Kánské jsem poslal rešerši a strukturu, jak si film představuji, aby byl natočený. Že chci, aby byl v angličtině. A ona sama byla ráda právě i za to, že natáčení bude v angličtině. Přede mnou už některé tvůrce odmítla a moje vize se jí líbila.

Bude spolupracovat i při natáčení samotném?

Určitě se přijde podívat i na natáčení – ona sem jezdí dvakrát ročně. V průběhu těch deseti let jsme se stali přáteli – dokonce jsem zjistil, že její tatínek je pochovaný ve vesnici vedle té, kde jsem se narodil (Bělec u Hradce Králové), což jsem zjistil až při rešerši. Takže celá spolupráce pro mě získala i osobní rozměr.

Nebojíte se, že film bude atakován kvůli jeho zaměření na zahraniční publikum i natáčení v angličtině? Třeba z toho důvodu, že se až příliš snaží přiblížit Hollywoodu?

Určitě právě tuto kritiku očekávám, ale nevím, čím bych se přibližoval Hollywoodu – tím, že točím film o Miladě?

Hledáte více informací o chystaném snímku? Zdroj: 2media.cz

Hledáte více informací o chystaném snímku? Zdroj: 2media.cz

Jméno je známé, život ne

Ví se za hranicemi o příběhu Milady Horákové či politických procesech 50. let celkově?

Právě, že se o tom vůbec neví, jediná možnost, jak se mluví o komunismu v Americe, je éra 50. let tam a mccarthismus (o čemž byl skvělý film Good Night, and Good Luck). A postavu Milady průměrný Američan vůbec nezná.

V Česku ale jméno Milada Horáková zná každý.

To ano, ale zase neznají její osobní příběh. Nevědí, jak přesně to probíhalo – když jsem dělal rešerši (interview s lidmi i v Národním archivu, který je normálně přísně tajný), hodně lidí si myslelo, že ona sama byla komunistka, něco jako případ Rudolfa Slánského. Takže jméno je známé, ale život už ne.

Film samotný má mít vyloženě dokumentární ráz bez zbytečného patosu, který bývá v hollywoodských filmech. Je těžké natočit takto silné téma, aniž byste Miladu Horákovou glorifikoval jak mučednici?

Určitě to bylo těžké napsat. K Miladě Horákové mám nesmírný respekt – je to ženská postava historie, která je vůbec unikátní. Kdo vás napadne ve 20. století jako silná politická figura? Mě nikdo jiný.

Pro mě byla velká výzva napsat scénář, který hrdinku neoslavuje, ale popisuje jako ženu z masa a kostí. A to pro mě bylo velmi důležité.

Zaměřujete se na konkrétní část Miladina života, nebo jej celý vyprávíte lineárně?

Příběh vyprávíme zhruba od roku 1937 až do roku 1950 – takže se věnujeme i  jejímu pobytu v Terezíně. Není to ani historické vyprávění, ale snažíme se mít více neutrální pohled. Bylo důležité se vyhnout přehrávání, emocím, najít balanc. Všechno bude záviset na herečce v hlavní roli.

Kdo ztvární Miladu Horákovou? To je ještě tajemstvím, ve snímku však bude účinkovat mnoho hvězd.

Kdo ztvární Miladu Horákovou? To je ještě tajemstvím, ve snímku však bude účinkovat mnoho hvězd.

Kdo zazáří v roli Milady?

Co se obsazení týče – hudbu bude točit Aleš Březina, který sám vytvořil operu pro Miladu Horákovou Zítra se bude aneb Hra na proces. Proč právě on? Budete jeho předchozí dílo propojovat i s hudbou filmu?

Ne, téma musí být naprosto jiné, protože způsob, kterým je film napsaný, se naprosto liší od jeho díla.

A proč právě on? Je to jeden z našich nejlepších hudebních skladatelů s velkými zkušenostmi s filmovou hudbou – skládá i pro Jana Hřebejka, nedávno byl nominován na European Movie Awards (evropské Oscary).

Herecké obsazení je zatím z větší části pod pokličkou – kdy se dozvíme, kdo zazáří v roli Milady?

Tak některé herce už můžu prozradit teď, ty hlavní ale povíme až během dubna. Ale co se týče českých herců, tak ve filmu budou Karel Roden, Klára Issová, Ivana Chýlková, Karel Dobrý, Aňa Geislerová…

Zahraniční obsazení oznámíme za chvíli – v průběhu dubna.

Co pro vás bylo nejdůležitějším faktorem pro volbu právě herečky ztvárňující hlavní hrdinku?

Těch faktorů bylo jistě víc – důležitý byl vzhled, aby se herečka podobala Miladě Horákové, úcta v hraní, aby herečka měla i trochu života napsaného na svém obličeji i možnost mít český akcent v angličtině. Myslím, že jsem vybral dobře.

Poslední klapka padne koncem září. Můžete prozradit, kdy plánujete film uveřejnit v kinech?

Tak postprodukce bude až do konce příští roku. Nejspíš film půjde nejdříve do zahraničí a poté do Česka.

Tak co myslíte, která herečka si vezme na starost těžký oříšek zvárnění tak významné postavy našich dějin? To už nám David Mrnka brzy prozradí. Zdroj fotofrafie: 2media.cz

Tak co myslíte, která herečka si vezme na starost těžký oříšek ztvárnění tak významné postavy našich dějin? To už nám David Mrnka brzy prozradí. Zdroj: 2media.cz

Rozhodně je lepší pozdě než nikdy

Myslíte, že by snímek mohl posunout českou kinematografii zase jiným směrem, pryč od našich momentálně typických hořkých komedií?

Až takové ego nemám, ale doufám, že kdyby bylo dílo alespoň trochu úspěšné, mohly by vznikat další filmy podobného rázu.

I v souvislosti s Hořícím keřem bych se ráda zeptala: proč myslíte, že filmy, jakými jsou právě příběhy Jana Palacha či Milady Horákové, přicházejí až více než 20 let po revoluci?

To je určitě hodně subjektivní – rozhodně je ale lepší pozdě než nikdy. Hořící keř byl velmi zajímavě natočený a právě tato témata se musí točit a dávat do filmové podoby. Protože jinak se zapomene a historii bude mnohem jednodušší měnit – jak už se o to teď někteří pokoušejí. Nicméně nesnažíme se poučovat, ale spíše historii přiblížit.

A téměř na závěr lehce osobnější otázka. Vy jste si vybral příběh o manipulaci režimu, nespravedlnosti a hrůze politických procesů. Zasáhl komunismus i vás či vaši rodinu do této hlubší míry?

Já jsem měl to (ne)štěstí, že jsem se do komunismu narodil – jeden z mých dědů přišel kvůli komunistům o veškerý majetek, takže jsem opravdu viděl tu odvrácenou stranu komunismu. To pro mě ale nebyl důvod, proč točit film o Miladě Horákové. Spíš jsem už od dětství v komunismu nenáviděl, jak režim deformoval všechny naše vzory, lidské hodnoty, v kterých by člověk měl vyrůstat a které tady kvůli komunismu nebyly.

Komunismus je bestiální systém, který lidi ohne. A to pro mě byl velmi silný zážitek. A proti tomu by naše generace měla bojovat a zapamatovat si to. I proto, aby se to nezměnilo v nějakou další demagogii nyní.

Má tedy dle vašeho názoru příběh Milady Horákové hlubší význam v momentálním politickém dění?

Rozhodně. Ty paralely tehdy a nyní jsou přímo děsivé – co se dělo po válce, jak se měnila historie, jaké nepravdy se říkaly bez potrestání. To jsou počátky režimu, kterému můžete říkat oligarchie, autoritářství nebo jednoduše komunismus. Ty systémy jsou podobné, pouze s jinými politickými figurami.

A pokud se tomu my nepostavíme a nebudeme o tom mluvit a točit filmy, tak to bude mít drtivý dopad.

Tak se spolu s námi těšte na tento jedinečný velkofilm, který možná v dnešní době potřebujeme více než kdy jindy. Příběh o lidskosti mezi bezprávím, v kterém  tato žena nikdy nezapomněla na význam boje za svobodu. 

Zdroj perexové fotografie: 2media.cz

Karolina Tomšová

Karolina Tomšová

Studentka Filozofické fakulty UK v Praze, milovnice filmů, koček, dobrého jídla a nejlépe toho všeho dohromady.

Zanechte komentář