Vyrazte v srpnu za krajany do rumunského Banátu nejen na festival

Cestování / 8.4.2015

Autor:

Stovky turistů ročně zavítají do českých vesnic v rumunském Banátu, kde se místy můžete cítit, jako byste se posunuli v čase o celé století nazpět.

Někteří z nás již s přicházejícím jarem přemýšlejí, co budou dělat v létě, kam pojedou na dovolenou, na které festivaly vyrazí a podobně. V tomto článku vám nabídneme tip na předposlední víkend v srpnu, kdy se zpravidla koná hudební festival s příznačným názvem Festival Banát, a to v jedné z českých vesnic na jihozápadu Rumunska, kde vám i téměř třináct set kilometrů od domova vystačí čeština a česká měna.

České vesnice v Banátu jsou živoucím odkazem našich dávných předků

Nejprve si ale v hrubých obrysech povězme něco o geografické a společenské historii tohoto místa. Českých vesnic se v této kopcovité oblasti nad Dunajskou soutěskou nachází šest a jsou to Svatá Helena, Gerník, nejvýše položené RovenskoEibenthalŠumice. Čeští kolonisté do rumunského Banátu přišli na začátku devatenáctého století z tehdejší rakousko-uherské říše. Neměli s sebou nic víc, než co pobraly jejich koňské povozy, a vesnice s polnostmi museli zbudovat vlastníma rukama v tehdy dosti nehostinné krajině. Dlouholetá izolace zakonzervovala nádherným způsobem český jazyk, jímž místní hovoří dodnes.

Rovensko, nejvýše položená česká vesnice v Banátu, svým návštěvníkům nabízí nádherná panoramata. Zemědělsky je ale ze všech nejnehostinnější.

Rovensko, nejvýše položená česká vesnice v Banátu, svým návštěvníkům nabízí nádherná panoramata. Zemědělsky je ale ze všech nejnehostinnější.

Turistický ruch se v českém Banátu začal rozvíjet až během devadesátých let a láká nyní nejednoho na toulky tamními liduprázdnými kopci i na jiná přilehlá místa, o nichž ještě bude řeč na konci tohoto článku.

Velikou oporou se místním stala nezisková organizace Člověk v tísni, která se v ušlechtilém duchu snaží podporovat šetrný turismus a místní řemesla tak, aby nedocházelo k masovému exodu mladých lidí za prací mimo vesnice, do kterých se už málokdo vrátí žít po vzoru svých předků – je to důvod, proč se česká komunita v Banátu pomalu vytrácí.

Proto se lidé z organizace Člověk v tísni snaží pomoci místním vytvářením pracovních příležitostí přímo ve vesnicích. Například tím, že místní učí prodávat jejich domácí produkty a obohacovat služby, které turistům nabízejí.

Jen pro zajímavost: na Eibenthale, respektive v pět kilometrů vzdálené vesnici Baia Nouă (Nové doly), se nacházely doly, v nichž se těžil antracit a pro obyvatele z širokého kraje znamenaly hlavní a dobré finanční příjmy. Fungovaly až do tragické události roku 2006. Poté horníci sice po nějakou dobu pobírali celkem slušné odstupné, ale od té doby, kdy o svou práci přišli, to jde s počtem obyvatel doslova od desíti k pěti.

Opuštěné důlní budovy mohou kolemjdoucím malinko nahánět hrůzu.

Opuštěné důlní budovy mohou kolemjdoucím malinko nahánět hrůzu.

Kudy, s kým a jak nejlépe na festival a vůbec do Banátu?

Eibenthal, kde se festival bude konat již pátým rokem, leží asi šest kilometrů od Dunaje. Novinkou od minulého roku je zbudování asfaltky vedoucí až k vesnici a dále absurdně nad vesnici někam do polí, kde náhle a vtipně končí.

Mlýnek u vesnice Gerník.

Mlýnek u vesnice Gerník.

Řekněme si teď nicméně něco o dopravě. Na samotný festival můžete jet přímo autobusovými linkami pořadatelů tam i zpět, ale i jednosměrně. Osobně doporučuji jednosměrnou variantu, hlavně pokud jste v českém Banátu nikdy dříve nebyli. V takovémto případě bych si vyhradil třeba týden určitě před začátkem festivalu, abych před samotným rumrajem nasával tempo, ducha, příběhy a atmosféru okolních vesnic i přírody a využil několikerých dobře značených turistických tras mezi vesnicemi ke krásným výletům na mnoho atraktivních míst (vodní mlýnky, jeskyně, vyhlídky).

Pokud jedete po vlastní ose, pak se nejjednodušeji a nejlevněji (pokud nestopujete) do Banátu dostanete nejprve linkou firmy Student Agency nebo Orange Ways z Prahy či z Brna do Budapešti. Z Budapešti pokračujte vlakem do rumunského Aradu, dále do Temešváruz Temešváru, pokud se rozhodnete pro Eibenthal, do města Oršova, které se nachází u Dunaje a jednou za den  z něj vyjíždí soukromý dopravce s malým autobusem. Tím projíždí celou Dunajskou soutěskou až do města Moldova Noua. Odbočka na Eibenthal se nachází na cestě asi po hodině a půl jízdy, zastávka se jmenuje Tisoviţa. Celá cesta by vám měla zabrat do čtyřiadvaceti hodin.

Banátské kopce okouzlí nejednoho turistu.

Banátské kopce okouzlí nejednoho turistu.

Festival Banát – jen zapařit a jet domů?

Festival je pořádán ve spolupráci s lidmi z vesnice a zpravidla se jedná o tři dny kvalitní hudby a zábavy. Je přirozeně dobře, že zaměstnáni jsou nejvíce sami místní, kterým práce na festivalu a množství turistů umožní si něco přivydělat.

Každý rok zde vystupuje několik českých kapel, mezi nimiž samozřejmě nechybí tahouni těžkého kalibru a dobrého jména. Těšit se můžete také na lidová vystoupení omladiny z Eibenthalu a okolních vesnic, která většinou probíhají v sobotu během posledního dne festivalu kolem poledne. O samotném festivalu, programu, organizaci a spoustě dalších informací si můžete mnohé přečíst zde.

Místní a jejich domácí stánek pro turisty.

Místní a jejich domácí stánek pro turisty.

Je běžné, že na festivaly jezdí lidi především pařit, a Festival Banát není žádnou výjimkou. Spousta návštěvníků festivalu tak snadno nabude dojmu, že do Banátu je dobré si zajet hlavně pořádně „zachlastat“. Opak je ale pravdou. Během pouhopouhého zájezdu na festival nemají návštěvníci šanci udělat si obrázek o tom, jak místní žijí, jak se živí a jaká je jejich životní filosofie, a proto bych v následujícím odstavci rád citoval, řekněme, etické doporučení od Člověka v tísni pro ty, kteří mají v plánu české vesnice v Banátu navštívit:

„Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.“

Člověk v tísni, banat.cz

Pár tipů na závěr

Výše jsem doporučoval pobyt na festivalu prodloužit o nějaké výlety, a tak vám na následujících řádcích přinesu několik tipů pro dobře strávený čas v banátské přírodě.

Kromě toulek po samotných vesnicích určitě stojí zato navštívit údolí řeky Nery. Jedná se o nádherný kaňon se spoustou průchodů vytesaných ve skále, lanovými mosty a nádhernými skalisky. Svoji pouť můžete začít ve vesnici Sasca Romana a pokračovat kaňonem Nery až do Şopotu Nou, odkud je to již jenom sedm kilometrů vzhůru do české vesnice Rovensko.

Po cestě můžete navštívit i velmi často vyhledávané Čertovo jezero (Lacul Dracului), jenom si dejte pozor na zmije růžkaté (rumunsky vipera cu corn), kterých je v oblasti opravdu přehršel. Kaňon Nery pro ně představuje ideální klimatické podmínky a jde o nebezpečná, ale také přísně chráněná zvířata. Proto rozhodně nikdy nenechávejte stan a batoh dlouho otevřený. Na tyto zmije je dobré pamatovat i v samotném okolí českých vesnic, kde se rovněž nacházejí.

Údolí řeky Nery je opravdu překrásné místo.

Údolí řeky Nery je opravdu překrásné místo.

Pokud pojedete přes Oršovu, nezapomeňte se zastavit v lázeňském městě Băile Herculane, kde si můžete odskočit na koupel do sirných pramenů. Zároveň se jedná o dobrý výchozí bod pro vaše túry do borůvčím porostlých horských hřebenů Retezatu či Godeanu.

Pokud se tedy rozhodnete, že pojedete na festival do českých vesnic v Banátu, pak, aby se cesta vyplatila, je podle mě opravdu dobré využít rozmanitých turistických možností, které tento karpatský masiv nad Dunajem i jeho okolí nabízejí.

Zdroj všech fotografií: Jan Břeň, Generace 21

Jan Břeň

Jan Břeň

Jsem studentem filosofie na FFUK. Cestování je záliba, která podle mě může zásadním způsobem utvářet naše životy, neboť poznáváním různých regionů, krajů i celých kultur přispíváme nejen k rozšiřování našich intelektuálních schopností, ale rovněž jsme vedeni k toleranci vůči "cizímu", odlišnému obecně.

Zanechte komentář