Město 44: Jako by každý den měl být ten poslední

Film Kultura / 27.3.2015

Odvaha a statečnost, láska a přátelství, zklamání a smrt na pozadí válkou rozbořené Varšavy aneb polský válečný film Město 44.

Město 44

válečný/drama, Polsko, 2014

Režie: J. Komasa

Hrají: M. Riemelt, Z. Wichłacz, T. Schuchardt a další

Píše se rok 1944, kdy se Poláci snaží ve Varšavě vymanit z nacistické okupace a povstanou proti režimu. Do povstání se zapojili převážně mladí lidé prahnoucí po svobodě, kterým nejde jen o osvobození hlavního města, ale také o to předvést se před kamarády a hlavně před dívkami.

To, co však zpočátku vypadá jako legrace a příležitost stát se hrdinou snadno a rychle, se velmi rychle změní v krvavý boj o přežití nejen povstalců, ale i jejich nejbližších. Posbírat zbytky hrdosti mezi troskami budov, v prachu a bahně se často zdá být nadlidským úkolem. Ve filmu sledujeme osud jednoho z nejodvážnějších oddílů polského hnutí odporu a to, jak válka dokáže změnit bezstarostné děti ve statečné a zlomené dospělé.

Vzdát se nebo bojovat dál? Zdroj: CinemArt

Vzdát se nebo bojovat dál? Zdroj: CinemArt

Režisér a scenárista v jednom, Jan Komasa (Óda na radost, Místnost sebevrahů), vytvořil, co se týče scénografie, kostýmů a vizuálních efektů, zcela jedinečný film, který může po této stránce s přehledem konkurovat americkým akčním trhákům. Speciální efekty vytvářel Richard Bain, který spolupracoval s takovými filmovými vizionáři, jakými jsou Christopher Nolan (Interstellar, Temný rytíř), Peter Jackson (Hobit, Pán prstenů)Terry Gilliam (Svatá rodina, Kletba bratří Grimmů). Na zpracování ohromujících efektů spolupracovalo také české postprodukční studio UPP.

Hrdinové varšavského povstání Zdroj: CinemArt

Hrdinové varšavského povstání. Zdroj: CinemArt

Role povstalců a hrdinů ztvárňují ve filmu převážně polští herci, pro mě osobně naprosto neznámé tváře, což ale není filmu ani trochu na škodu. Naopak to pomůže v divákovi vyvolat dojem jakési rovnosti a zároveň anonymity mezi hrdiny, pocit, že válka a smrt si nevybírá, ale bere, co jí přijde pod ruku. Na druhou stranu byli ale poněkud nevýrazní a při některých scénách, kde naráz zmateně pobíhalo příliš mnoho lidí, jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo. Ve filmu si však zahrála také naše Praha některé z Varšavských ulic.

Co film odlišuje od jiných válečných dramat z různých zemí, je kromě speciálních vizuálních efektů také skvělé propojení scén s hudbou. O to se ve filmu postaral polský skladatel Antoni Komasa-Łazarkiewicz (Hořící keř, V temnotě), který se nebál použít různé typy hudby, od jemných klavírních tónů po rytmický dubstep. Město 44 je tedy ukázkou toho, že hudba ve filmu dokáže udělat opravdu divy. Kdyby nic jiného, určitě mi v hlavě uvízne vzpomínka na surové válečné scény v kombinaci s dynamickou, neméně tvrdou hudbou.

Pro lásku se najde místo i v těch nejtvrdších bojích Zdroj: CinemArt

Pro lásku se najde místo i v těch nejtvrdších bojích. Zdroj: CinemArt

Válkou jsem sice naštěstí nepoznamenaná, nicméně musím filmu vytknout, že některé scény byly podle mě opravdu přehnané a nereálně vypadající, snad jen pro vytvoření toho správného efektu. Zejména trajektorie německých střel, které létaly v obloucích kolem líbající se dvojice, se mi jevila jako velmi podezřelá. Takových situací bylo za celý film více. K dobru mu ale musím připočíst to, že i když trvá přes dvě hodiny, po celou dobu jsem se ani jednou nepotřebovala podívat na hodinky, kdy už bude končit, ale s napětím jsem očekávala, co všechno si tvůrci filmu ještě vymyslí.

Město 44 nabízí zase trochu jiný pohled na válku, než na jaký jsme zvyklí, a vyvolává spoustu otázek týkajících se smyslu života a toho, jak bychom se v určitých situacích zachovali my sami. Pokud trochu přivřeme oko nad přehnaností a neskutečností některých scén, můžeme se nechat unášet emocemi a film si doopravdy užít.

 Zdroj perexové fotografie: CinemArt

Aneta Baierová

Zanechte komentář